Slyšeli jsme tady už strašně moc toho, co se týká životního prostředí. Ale neodpustím si jednu věc. Je tu strašně moc teorie a trošku nám utíká praxe. Já si myslím, že mezi námi není nikdo, ani jeden, včetně pana předsedy, kdo by zpochybňoval to, že je potřeba určité kroky v rámci životního prostředí udělat. Rozdíl je pouze v tom, jak jednotliví lidé vidí konkrétní kroky, které je potřeba udělat, a způsob, jak se k tomu zlepšení dostat.
Víte, ten problém, který tady je nastavený, je skutečně celosvětový. Ale my musíme vycházet z toho, co můžeme my sami udělat. A tím bych začal. Jsou drobné věci, které nám podstatně vylepší životní prostředí. Tady byla zmínka o té akci, která se týká plastů. Samozřejmě, my v Litoměřicích jsme udělali několik opatření, drobných, ale když ta drobná opatření udělá hodně měst, hodně obcí, hodně lidí, tak mají skutečný efekt. Ať to jsou ty konvice, místo balení toho mlíčka, ať to jsou třeba jídlonosiče, které jsme vyměnili našim zaměstnancům, aby to nenosili v těch jednorázových polystyrénových, ať to je likvidace PET lahví a náhrada kvalitní vody, která se dá připravit a udělat jinak, podávat v těch konvičkách. Ať je to třeba v rámci dopravy v jednotlivých městech, obcích. My máme také flotilu deseti elektromobilů, také chápeme, že tam jsou širší souvislosti v rámci dopadů životního prostředí. Ale pokud se to neodzkouší a nevyhodnotí, tak nikdo nemůže zodpovědně říct, jaký je skutečný přínos.
My jsme zřídili jako jedni z prvních měst v republice pozici energetického manažera. Dneska již máme malý tým. A jenom pro příklad, ušetřili jsme za posledních několik let více jak 20 milionů Kč v rámci energetických úspor. Dotovali jsme a dotujeme lidem solární kolektory na ohřev teplé užitkové vody. Vypisujeme každý rok, a každý rok je tato podpora vyčerpána na 100 %. Co se týká třeba dobíjení elektromobilů, využíváme fotovoltaické elektrárny, které máme na střechách škol. Zavedli jsme fond, kdy veškeré energetické úspory vyjádřené v penězích, tak tyto finance jsou znovu do dalších úsporných opatření a opatření v rámci životního prostředí. Ať to je třeba mlžení a skrápění v letní době, kdy jsou velká vedra, je velká prašnost a jeden z největších problémů je polétavý prach.
To jsou taková běžná drobná opatření, která se dají prakticky udělat všude a není to tak náročné. Ale chci se tady zmínit o jedné pilotní akci. Je to pilotní projekt nejen v rámci České republiky, ale celé východní střední Evropy. O tom tady nepadlo ještě ani slovo, protože se bavíme stále větrné energii a solárních panelech, solární energii atd. Ale nepadla tady jediná zmínka o projektu, na kterém pracujeme od roku 2013, a to je využití geotermální energie. A tam je obrovský potenciál. A vzhledem k tomu, že naše město nastavilo určitou cestu a od roku 2003 se jí poctivě věnuje, tady musím říct a postesknout si, že podpora vědy, výzkumu, jak se o ní stále mluví – a víme všichni, že podpora školství, vědy a výzkumu je to hlavní, co nás může posunout dopředu – tak je v tomto případě minimální.
Ten systém, jen stručně osvětlím, není to klasický geotermál, je to systém „hot-dry-rock“, tedy „horká-suchá-skála“, kdy se nažene do určité hloubky voda v dole, v hloubce zhruba 4 – 5 km se vytváří podzemní výměník, ohřívaný teplem zemského jádra, a nahoru jde dvěma vrty potom suchá horká pára, která by v budoucnu – a to je naše vize – měla nahradit právě to ztápění nekvalitního hnědého uhlí. Jsme zahrada Čech a ta výtopna je největší znečišťovatel na našem území.
My jsme ten projekt začínali v roce 2003 ve spolupráci se Světovou bankou, s geofondem Světové banky, která měla tehdy sídlo ve Washingtonu. A ti nám vlastně zaplatili a umožnili podívat se na podobné projekty v rámci Evropy. A tam jsme zjistili, že skutečně to není utopie. Podařilo se dát dohromady tým. A výsledkem toho je, že na základě našich zpracovaných materiálů podala Karlova univerzita žádost o dotaci. A v letošním roce díky tomu v Litoměřicích otevíráme vědeckovýzkumné centrum na využití geotermální energie. Je to velký úspěch. Konsorcium se skládá z 5 univerzit a vysokých škol, ze 3 odborů Akademie věd, z dalších odborníků prakticky asi z 12 zemích celého světa. A je to skutečně unikátní projekt.
My bychom potřebovali, aby se skutečně práce dotáhla do konce a abychom našli způsob, jak využívat tuto energii, která je zatím je a byla velmi podceňována. Je to o tom, že kdokoli se pustí do pilotního projektu, naráží tradičně hlavou do zdi. Jak jsem řekl, ta podpora je malá. Spíše se zpochybňuje, říká se, ano, ale to budou strašně velké náklady. Ano, ale ty budou do té doby, než se potvrdí, že to je reálný zdroj, který by mohl přinést velké úspory energií. Jen pro zajímavost, na území České republiky je zhruba 50 míst, kde by se něco podobného dalo zrealizovat. Je to podmíněno geologickým průzkumem, musí tam být zlomy, do kterých se právě provádějí ty vrty atd. Tím vás nebudu zatěžovat.
Co tímto svým výstupem chci říct? Nebuďme teoretici, protože to si můžeme povídat tady rok dva tři o něčem, ale snažme se dostat se vždycky k praxi. Snažit se nejen v rámci svých domácností, ale i v rámci svých měst, obcí a všude, kde to jde, provádět praktické úkony k tomu, aby se životní prostředí skutečně postupně zlepšovalo. Ale je potřeba si i říct, že ono se od toho roku 1989 už hodně zlepšilo a zlepšuje, ale je potřeba v tom pokračovat.
Omlouvám se za tento vstup, který se trochu vymykal, děkuji vám za pozornost.
