Jde o tuto tiskovou zprávu.

Důvodem, proč odkazovaný článek už nenajdete, je usnesení Městského soudu, kterým bylo včera, v pátek 15. ledna, nařízeno odstranění článku!

Pikantní je rychlost, s jakou soud rozhodl. Návrh na vydání předběžného opatření byl podán pouze den předtím. Kéž by soudy takto rychle rozhodovaly, jedná-li se o ochranu zájmů spotřebitelů.

Budu zjišťovat, zda u městského soudu nebyly starší (dodnes nerozhodnuté) návrhy na vydání předběžných opatření.

Naléhavě vás, novináře, žádám: Ozvěte se, prosím. Takto začíná cenzura.

DRFG: Veřejná nabídka neveřejných dluhopisů nebo černá banka?

Investiční skupina DRFG získává kapitál ke svým investicím prostřednictvím dluhopisů převážně vydávaných dceřinou společností 2 Crowns Capital. Dluhopisy ovšem nejsou v legální veřejné nabídce. Vytvořila si DRFG ze své dceřiné společnosti černou banku?

Vydávat dluhopisy může podle nového zákona o dluhopisech kdokoli. Pokud se ale jedná o nabídku veřejnou, spadají pod regulaci České národní banky (ČNB) a musí splnit řadu podmínek – např. musí mít zveřejněný prospekt dluhopisu a ten musí být centrální bankou schválený. Ostatní dluhopisy lze nabízet pouze neveřejně nebo kvalifikovaným investorům.

 „Cílem investiční skupiny DRFG je zhodnocovat kapitál prostřednictvím private ekvity investic do majetkových podílů v perspektivních společnostech a projektech,“ uvádí výroční zpráva DRFG za rok 2014. Investiční skupina tak vykonává klasickou činnost private ekvity fondů. Takových je i v Česku celá řada. Jejich podnikání je záslužné (poskytují kapitál), ale rizikové. A k financování této činnosti vydává především dluhopisy. Prý v neveřejné nabídce…

 „Naše dceřiné společnosti FinFin a Comsense Capital se zabývají finančním zprostředkováním a finančním poradenstvím. Obě tyto společnosti nabízejí kromě jiných investičních nástrojů i dluhopisy 2 Crown Capital,“ uvádělo DRFG v článku na Poradci-sobě.cz, jehož výňatky je možné nalézt ve zdůvodnění sankce České národní banky (ČNB) za veřejnou nabídku dluhopisů. DRFG měla zájem i o další finanční poradce, kteří by získávali zájemce o investice do jejích dluhopisů: „Potenciální investory či finanční poradce a další seriózní zájemce o informace velice rádi přivítáme v našich prostorách v Brně […].“

Za neoprávněnou veřejnou nabídku dluhopisů uložila ČNB 10. 3. 2015 sankci ve výši 50 tis. Kč. Podle informací od představitelů významných finančně poradenských společností ovšem ani po této sankci společnost DRFG nepřestala oslovovat vázané zástupce s nabídkou, aby za provizi získávali zájemce o dluhopisy společnosti.

Veřejnou nabídku definuje zákon o podnikání na kapitálovém trhu v § 34: „Veřejnou nabídkou investičních cenných papírů je jakékoli sdělení širšímu okruhu osob obsahující informace o nabízených investičních cenných papírech a podmínkách pro jejich nabytí, které jsou dostatečné k tomu, aby investor učinil rozhodnutí koupit nebo upsat tyto investiční cenné papíry.“

Jedná-li se o veřejnou nabídku, musí emitent uveřejnit prospekt a sdělit další informace, podléhá navíc regulaci ze strany České národní banky. To DRFG dosud u žádné z emisí neuskutečnilo. Umožňuje mu to výjimka v § 35, odst. 2, písm. b: „Povinnost uveřejnit prospekt neplatí pro nabídku cenných papírů určenou omezenému okruhu osob, který v členském státě Evropské unie, kde je tato nabídka činěna, nedosahuje počtu 150, nepočítaje v to kvalifikované investory.“

DRFG (bez dceřiných společností) v roce 2014 dle své výroční zprávy vydala dluhopisy v celkové hodnotě 57,1 mil. Kč. Pokud by průměrná hodnota dluhopisu dosahovala 50 tis. Kč, emitovala by jich 1 142. Pokud by dluhopisy byly nabídnuty se 100% úspěchem 149 osobám, každá by musela koupit dluhopisy v průměrné hodnotě 383 221 Kč. Kolik investorů ovšem společnost za předloňský rok (nemluvě o loňském roce) měla, ve výroční zprávě ani v dalších materiálech nenaleznete.

Mnohem zajímavější pohled je na její dceřinou společnost 2 Crowns Capital. Ta ve své výroční zprávě uvádí:

„V uplynulém roce [2014 – pozn. red.] jsme pokračovali ve strategii funovat jako společnost shromažďující kapitál pro mateřskou společnost DRFG a.s. za účelem dalšího zhodnocování, nejčastěji formou nákupů rozhodujících majetkových podílů v perspektivních společnostech.

2 Crowns Capital a.s. tak i tento rok napomohla k úspěšnému roku investiční skupiny DRFG, když pomocí distribučních partnerů získala více než 142 milionů korun prostřednictvím pěti emisí dluhopisů. Část získaných prostředků pak poskytla na smluvním základě mateřské společnosti a dalším společnostem ze skupiny DRFG za podmínek, které jí umožňují pokrývat náklady spojené s touto činností.“

Jednotlivé emise dluhopisů tak v průměru dosahovaly méně než 30 mil. Kč – a to při pěti emisích rozprodaných po 149 osobách vychází na něco málo přes 190 tis. Kč v prodaných dluhopisech na osobu. Ovšem podle ČNB by všech 5 emisí muselo být nabídnuto nejvýše 149 osobám (nabídnuto, nikoli prodáno), pak by každý zájemce musel koupit dluhopisy téměř za 1 mil. Kč.

„Výjimka z povinnosti uveřejnit prospekt cenného papíru uvedená v ustanovení § 35 odst. 2 písm. b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu není vázána na konkrétní jednotlivou emisi cenného papíru, nýbrž na konkrétní osobu, která nabídku cenných papírů činí, a proto je třeba počet osob, kterým se nabídka určitého druhu cenného papíru činí, sčítat,“ poskytla Investujeme.cz výklad zákona Kateřina Bartůšková z České národní banky.

Na druhou stranu jiné právní výklady hovoří tak, že se limit pro veřejnou nabídku vztahuje pouze na konkrétní titul. Společnost DRFG dluhopisy neprodala v jediné emisi a limit je možné podle těchto alternativních výkladů využít pro každý nový emitovaný cenný papír znovu. V tom okamžiku se ovšem může dostat do rozporu s dalšími zákony. Jedním z nich je zákon o investičních společnostech a investičních fondech, který hovoří o pokoutných fondech:

„Zakazuje se shromažďovat, jakož i pokusit se shromažďovat, peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci od veřejnosti za účelem jejich společného investování nebo investování takto nabytých peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí, má-li být návratnost investice nebo zisk investora byť jen částečně závislý na hodnotě nebo výnosu majetku, do kterého byly peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci investovány, jinak než za podmínek, které stanoví nebo připouští tento zákon.“ (§ 98)

Zákonem je zakázáno i napomáhání vytvořit pokoutný fond, tudíž i finanční zprostředkovatelé, jakožto soukromí podnikatelé, kteří by finance pro pokoutný fond opatřovali, by se dopustili přečinu proti zákonu.

Zákon o investičních společnostech a investičních fondech by se ale neměl vztahovat na emise dluhopisů. „O pokoutné fondy se jedná v případě, kdy je potenciálním investorům slibován výnos plynoucí z realizovaných investic,“ upřesnila Kateřina Bartůšková. Na tom je výplata úroků z dluhopisů závislá jen nepřímo. Pokud se investici nebude dařit a zkrachuje, společnost, která vydala dluhopisy, se dostane do platební neschopnosti.

Jinak je tomu ale u zákona o bankách. Protože DRFG a zejména její dceřiná společnost 2 Crowns Capital vydává emise dluhopisů opakovaně, aby se vyhnuly povinnosti regulace veřejné nabídky, může se dostat do rozporu s § 2 zákona o bankách – přijímání vkladů bez licence:

„Za přijímání vkladů se považuje též soustavné vydávání dluhopisů a jiných srovnatelných cenných papírů, pokud představuje jedinou nebo jednu z hlavních činností emitenta.“

Jak jinak než jako jedinou či jednu z hlavních činností 2 Crowns Capital si lze vysvětlit její vlastní slova ve výroční zprávě za rok 2014 (novější pochopitelně není k dispozici) „jsme pokračovali ve strategii fungovat jako společnost shromažďující kapitál pro mateřskou společnost DRFG“? Zdá se, že si DRFG ze své dceřiné společnosti vytvořila menší černou banku…

I v tomto případě je ale podle výkladu zakázáno pouze přijímání vkladů od veřejnosti. Vklady prostřednictvím dluhopisů tak lze sbírat např. od kvalifikovaných investorů… nebo od lidí do 149 osob. Toto číslo je ale navíc jen indikativní a případný soud může určit, že se jedná o veřejnou nabídku i v případě, že byla provedena menšímu počtu lidí, jak se to v minulosti v Evropské unii již i stalo. Od tohoto výkladu se ale postupně upouští a rozhodující je především kvantitativní určení. Ovšem tím, že se jedná o opakovanou a jedinou (či hlavní) činnost, nejedná se o veřejnost v případě, že všechny dluhopisy (všech 5 emisí) byly nabídnuty méně než 150 osobám. Nemluvě o dalších 2 emisích vydaných přímo mateřskou společností.

„O neoprávněné přijímání vkladů se jedná v situaci, kdy dochází k přijímání vkladů prostřednictvím emise dluhopisů, pokud je splněna některá z podmínek § 2 odst. 2 zákona o bankách. Nejčastěji jde o společnosti, které takto shromážděné vklady dále poskytují v podobě úvěrů,“ uvedla Kateřina Bartůšková. To ovšem přesně odpovídá činnosti 2 Crowns Capital, která ve své výroční zprávě uvádí: „Část získaných prostředků pak poskytla na smluvním základě mateřské společnosti a dalším společnostem ze skupiny DRFG za podmínek, které jí umožňují pokrývat náklady spojené s touto činností.“ 2 Crowns Capital tak na jedné straně získává vklady od veřejnosti, na druhé je půjčuje své matce a dalším společnostem ze skupiny.

Ovšem i pouze vydávání dluhopisů jako „jediné či jedné z hlavních činností emitenta“ dle písmene a) je postačující.

Nelze ani předpokládat, že by šlo o ojedinělou činnost či činnost vykazovanou pouze v minulosti. V kapitole „Předpokládaný další vývoj účetní jednotky“ výroční zprávy 2 Crowns Capital mimo jiné stojí: „Společnost v dalších letech hodlá pokračovat ve svém podnikatelském zaměření.“

Za zmínku u 2 Crowns Capital stojí i její tvrzení, že „pomocí distribučních partnerů získala více než 142 milionů korun prostřednictvím pěti emisí dluhopisů“. Distribuce prostřednictvím finančních zprostředkovatelů zpravidla nemívá charakter neveřejné nabídky…

Peníze (dle dostupných informací) získané od veřejnosti jsou následně investovány především formou nákupu dalších společností. A těch rozhodně není málo…