obávám se, že všechno to nejpodstatnější už dneska prakticky zaznělo. Vláda nemůže prakticky vůbec nic dělat. O všem rozhodne Evropská komise, která nebyla volena žádným občanem Evropské unie a už vůbec ne žádným ze zaměstnanců ostravských hutí. V optimistickém projevu pana kolegy Luzara, prostřednictvím pana předsedajícího, zazněla naděje, že Evropská komise za nás tento problém vyřeší, že Evropská komise z nějakého důvodu se bude starat o to, jaký problém by vznikl v Moravskoslezském regionu kvůli tomu, že by tam byl ukončen provoz nějakého velkého místního zaměstnavatele. Můj pocit je jiný. Evropská komise nejen že nic nevyřeší, Evropská komise tuto situaci jako vždy pouze zhorší. Tato moje úvaha vychází z toho, že ArcelorMittal je Evropskou komisí nucen do prodeje funkčního podniku, který mu ještě pořád vynáší nějaký ekonomický profit. ArcelorMittal nemůže nikomu prodat úplně bezcenný podnik. Ten podnik musí mít nějakou cenu, protože je od něj nekoupí nikdo, kdo by na tom podniku nemohl něco vydělat. Tímto způsobem se ve své podstatě dostaneme k tomu, že ArcelorMittal prodá tuto společnost někomu, kdo jej definitivně vytěží, někomu, kdo si spočítá, jaká zůstatková hodnota kvalifikované laciné pracovní síly, zůstatková hodnota vložených výrobních prostředků, pozemků a všeho možného tomu podniku zůstává a každý, kdo na základě pokynů Evropské komise koupí od ArcelorMittal tuto společnost, ji koupí jenom proto, aby ji definitivně vytěžil a výhodně pro sebe ekonomicky utlumil a ve finále zlikvidoval.

Je to problém. Je to problém toho, že žijeme v současné době ve společenství, které si říká Evropská unie, má nikým nevolenou Evropskou komisi, která nám bude určovat, co my doma máme a nebo nemáme dělat. Ano, souhlasím s panem Luzarem. Přesně to, co popisuje, je to, o co se ArcelorMittal snaží a co připravuje, včetně toho bypassu energetických společností, protože to je úplně stejná situace, jako kdybyste si koupili vysoce funkční, luxusní mobilní telefon, na který na světě existuje jenom jedna nabíječka. Budete prostě v pasti a zaplatíte za tu nabíječku podstatně více než za celý mobilní telefon a nebo budete vydíratelní.

Samozřejmě, majitelé ArcelorMittal nejsou žádní dobrodinci, jsou to tvrdí byznysmani a oni neudělají nic, co by je ve finále nějakým způsobem poškodilo, oni udělají ve finále vždycky to, co nějakým způsobem posílí jejich pozici, takže nějaká naivní představa, že existuje nějaká síla, která donutí globálního kapitalistu, aby prodal podnik vhodným způsobem ve prospěch občanů nějakého regionu někdy v Evropě, je z mého pohledu naivistický eurooptimismus na úrovni nepovedeného vtipu. Neříkám, že toto vše, ale značnou část těchto problémů, ve kterých se v současné době nacházíme, a to je to, že vyvážíme svoji vysoce kvalifikovanou, ale lacinou pracovní sílu, nejenom v rámci Evropské unie, ale globálně, by podle mne vyřešil námi připravovaný zákon po vzoru zákonů z jiných evropských zemí o regulaci vývozu kapitálu, který byl získán právě touto kvalifikovanou a podhodnocenou prací našich občanů v této zemi, který by přinutil efektivně tyto firmy investovat část z těch výnosů, které tady na této zemi získají, zpátky do ekonomiky v České republice, nejlépe pochopitelně do rozvoje té jejich konkrétní firmy. Všechny ostatní návrhy a podněty jsou opravdu něčím na úrovni snu a naivismu a optimismu, ať už ho nazveme jakýmkoliv způsobem, protože nikdo nikdy nepřinutí globálního velkokapitalistu, aby se choval zodpovědně a mile k nějakému regionu někde v - pro mnohé lidi - zapadlém kousku Evropy, protože taková síla nikdy neexistovala, neexistuje a existovat nebude.

Dovolím si ještě po ukončení rozpravy načíst usnesení, se kterým bych ale dopředu rád kolegy seznámil, tak se zeptám, jestli je to možné.

Chtěl bych navrhnout usnesení, že Poslanecká sněmovna žádá Vládu České republiky, aby při vyjednávání s Evropskou komisí udělala maximum pro to, aby se podnik ArcelorMittal nedostal do rukou nikomu, kdo má v úmyslu jeho pouhé ekonomické vytěžení a útlum.

Děkuji.