Návrh zavádí korespondenční hlasování pro volby do Poslanecké sněmovny Evropského parlamentu a pro volbu prezidenta republiky po prvním lednu 2026. Současně zajišťuje korespondenční hlasování i pro volby do Poslanecké sněmovny na podzim roku 2025. Předložený návrh konečně naplňuje nesplněné závazky předchozích vlád usnadnit dostupnost výkonu volebního práva českým občanům žijícím v zahraničí. Ostatně tak jako korespondenční hlasování umožňuje většina států Evropské unie.
Návrh byl připraven s odbornou podporou Ministerstva vnitra a Ministerstva zahraničních věcí. Za předkladatele předesílám, že i na základě konstruktivní debaty se zástupci opozice - jsem za ni velmi ráda, že jsme si k tomu stolu sedli - vzniklo - tady musím upozornit, že bych byla velmi ráda, kdyby k tomu docházelo častěji - několik pozměňovacích návrhů, které dále přispívají ke zkvalitnění navržené úpravy, aniž by měnily její podstatu.
Nyní bych se tedy ráda vyjádřila k některým věcem, které tu zazněly. Když to vezmu od začátku, bylo jich opravdu mnoho. Spojené státy opravdu nerozdělila korespondenční volba. Spojené státy rozdělil Donald Trump, který si založil na polarizaci a na urážkách celou svoji volební kampaň. Ale předpokládám, že pokud Donald Trump - a může se to stát, jak to vypadá - vyhraje prezidentské volby, tak jako mávnutím kouzelného proutku nám najednou obavy týkající se korespondenční volby zmizí a všechno bude naprosto v pořádku. Předpokládám, že nikdo nic zpochybňovat nebude. Trump a jeho zastánci nevyhráli žádnou z volebních žalob podaných ohledně průběhu voleb. Naopak Rudy Giuliani - to je jeho někdejší právník a možná si ho někdo pamatuje jako velmi slavného newyorského starostu - byl vloni odsouzen k pokutě 148 milionů dolarů za pomluvy a křivé obviňování dvou úřednic volebních komisí v Georgii.
Fascinuje mě, že jedna ze stran opozice, která tak obdivuje AfD, vůbec nezpochybňuje skvělé výsledky v Německu, a to i nyní, po nynějších eurovolbách, kdy Němci volí korespondenčně i v Německu a ano, úplně totožně pomocí dvou obálek. Prostě dostanou dvě barvy, růžovou do eurovoleb, zelenou do komunálek. Korespondenčně ze zahraničí Němci volí už od roku 1956 a opět nikdo tuto volbu nezpochybnil.
Znovu opakuji Francii. Už vím, že je to jako kafemlejnek. Delší dobu slýchám tedy z různých úst, že korespondenční volbu zrušili ve Francii už v roce 1975 kvůli podvodům a že už ji znovu nezavedli. Samozřejmě je to úplně jinak, není to pravda. Zrušena byla pouze vnitrostátní korespondenční volba a francouzští občané mohou nadále volit ze zahraniční do dolní komory Parlamentu v takzvaných election legislative, a to nejenom poštou, ale také rovnou elektronicky, čehož samozřejmě, bodejť by ne, využívají zdaleka nejvíc. Ano, i pomocí korespondenčních hlasů, respektive elektronických hlasů, dosáhla jednou z našich parlamentních stran tolik milovaná Marine Le Pen vysokého výsledku v parlamentních volbách v roce 2022. Kde je nějaké zpochybňování? Nikde.
Pokud jde o Rakousko, k žádným podvodům - já bych zde opravdu alespoň těm důslednějším doporučovala přečíst si rozhodnutí předsedy soudu Holzingera, který sice nařídil opakování voleb kvůli předčasnému otevření obálek před oficiálním ukončením hlasování v několika volebních komisích, ale jednoznačně uvedl, že k žádným úmyslným podvodům ani manipulacím nedošlo. Tak proč tu pořád donekonečna opakujete ty stejné lži? Pořád je to absurdní lež, která byla milionkrát vyvrácena. Vy obviňujete v podstatě Rakušany neustále z nějakých podvodů a falšování. Já být Rakušanem (Smích z levé strany sálu.) - tedy národnostně myslím, předseda tu není - tak už se mě to opravdu dotýká.
Postup, jak volit korespondenčně, není žádná mozková chirurgie. Je to jednoduchý proces, tisíckrát odzkoušený v mnoha státech se staletou demokratickou tradicí a s ústavami, které samozřejmě rovněž zakotvují velmi podobné ústavní principy, včetně té tajnosti.
Pokud jde o family voting. Ráda zde přečtu zprávu z Parlamentního institutu, která ovšem také potvrzuje a doplňuje zprávy OBSE z celého světa. "Jako rodinné hlasování je označován jev, kdy je hlasování rodinných příslušníků pod kontrolou nejčastěji mužského člena rodiny. Nemusí to být tak vždy. Na základě zpráv volebních pozorovatelů dochází autor k závěru, že rodinné hlasování je kulturně sociální fenomén. Pro jeho potlačení je potřeba nejenom vhodné nastavení regulačního rámce, ale celkové změny postoje společnosti k určitým sociálním skupinám. V České republice tento jev nebyl nikdy zaznamenán. Jeho existence přitom nesouvisí přímo se způsobem hlasování. Nelze ho proto nijak spojovat se zvláštními způsoby hlasování, jako je například hlasování pomocí přenosné volební urny nebo korespondenční hlasování." Tolik konec citace.
K duplicitní volbě. Ano, to je relevantní připomínka Radka Vondráčka, mého váženého kolegy, co se týče především voleb v eurovolbách. Ta situace se řeší a pevně doufám, že se vyřeší. Ona není možná, protože to samozřejmě zakazuje zákon, ale to není vše. Náš zákon o volbách do Evropského parlamentu říká, že každý volič může ten svůj hlas použít pouze jednou.
Vychází to samozřejmě z původního zákona z roku 1976 o volbách do Evropského parlamentu, tedy evropského nařízení. A v současné době je v Evropském parlamentu a řeší se v rámci Evropské komise nařízení o volebních právech mobilních evropských voličů. A já předpokládám, protože už je to v nějaké poslední fázi, že dojde k propojení evidencí a že už to v příštích evropských volbách prostě vůbec možné nebude. A zatím to možné je, teoreticky, ale je to pochopitelně porušení zákona.
Můžeme se samozřejmě bavit o sankcích, protože například v Německu - už mnou zmiňovaném - pokud se objeví a najdou se takoví hlupáci, kteří to na sebe, s prominutím, někde na sítích i prásknou, že volili ve více státech, tak je tam pokuta 15 000 euro. U nás je, pokud vím, pokuta možná jenom kolem 15 000 korun - a tady bych tedy opravdu byla přísnější.
Co se týče nevidomých - pokud jsme hlasovali nebo pokud jsme se bavili o tom, jestli podpoříme tento návrh - a tady já jsem měla opravdu velmi neutrální stanovisko, protože si myslím, že něco s tím opravdu musíme dělat - a zase, opět na základě zpráv OBSE, my opravdu tuto situaci musíme řešit.
Věc je taková, že v navrhovaném pozměňovacím návrhu máme tedy systém QR kódu, ale ten systém QR kódu nám neumožní kroužkování, prostě zbavuje toho voliče, připravuje ho o jednu z možností, to znamená, že využít referenční hlasy. Tak, jak se to řeší dnes, pokud vás to zajímá po světě, tak jsou samozřejmě moderní technologie, které vám do uší přečtou - do sluchátek - celý hlasovací lístek, ve Spojených státech je to buďto Voting Buddy nebo Be My Eyes, prostě se to řeší moderními technologiemi - a nemusíte jenom o ten QR kód. Bezesporu ovšem si myslím, že je potřeba tuto záležitost řešit, nemyslím si, že tímto způsobem tento pozměňovací návrh tuto situaci vyřeší komplexně, ale rozhodně podnět dobrý.
Co se týče pana Antoše, vedoucího Katedry ústavního práva Karlovy univerzity, který tu byl citován, já ho také zacituji. Je to jeden z článků a ten článek je, myslím si, zhruba 18 let starý, takže to není nic nového.
Pokud trváme na hlasování pouze ve volebních místnostech, tak tím sice na jedné straně podporujeme to zajištění tajnosti, ale na druhou stranu fakticky omezujeme reálnou možnost některých voličů se těch voleb zúčastnit. Takže ty argumenty, které směřují proti korespondenční volbě a bojí se zásahu do tajnosti, mají pravdu. Ale to nutně neznamená, že by korespondenční hlasování bylo nepřípustné, protože naopak směřuje k tomu, aby lidé měli rovnou šanci se těch voleb zúčastnit.
Takže tady opravdu jde o proporcionalitu. Ano, je to nějaké narušení tajnosti, možná, ale zároveň tím posilujeme základní princip všeobecnosti volebního práva. Dál - a už budu končit.
V neposlední řadě - a to považuji za opravdu velmi alarmující a nebezpečné a také nehorázné - je, nejenže - alespoň tedy jenom některá část opozice - se neustále snaží obviňovat české občany žijící v zahraničí z nedostatku úsudku, z podvodů, falšování, z korupce, což je samo o sobě dost neuvěřitelné a urážlivé - a možná to vychází z nějakého tedy vlastního uvažování podle sebe soudím tebe - ale co mě opravdu děsí, je neustálé zpochybňování důvěryhodnosti pracovníků volebních komisí, zaměstnanců zastupitelských úřadů, pochybování o zajištění schránek na konzulárních úřadech, které disponují trezory, protože mimo jiné tam jsou materiály, samozřejmě, na vydávání cestovních dokladů a občanských osobních dokladů.
To přesně vede k naprosto úmyslnému podkopávání důvěry lidí ve státní orgány a instituce - a přesně to je jedna z velmi osvědčených metod, která dláždí cestu autokratům a politikům, pro které je demokracie jen pouhopouhé bezobsažné slovo v názvu jejich strany nebo hnutí.
V závěru bych ráda konstatovala, že pokud někdo nazývá korespondenční volbu atentátem na ústavu - a já se domnívám, že takové prohlášení je atentátem na zdravý rozum voličů v zahraničí, který je povětšinou svéprávný a s něčím tak jednoduchým, jako je vložení hlasovacího lístku do obálky a odeslání obálky na zastupitelský úřad, si opravdu jednoduše poradí.
V průběhu debaty, pokud zde zazní některé nové - a já opakuji, nové - obavy a argumenty, které zde ještě nebyly mnohonásobně vyvráceny a vysvětleny - a zatím jsem je opravdu zde neslyšela - bude se samozřejmě snažit reagovat a trpělivě vysvětlovat znovu a znovu, protože samozřejmě naším největším zájmem je klidná a konstruktivní rozprava. Nejde totiž o nic jiného než o důvěru občanů v náš robustní volební systém, který korespondenční volba zcela správně a logicky doplňuje, a já budu moc ráda, že se jí občané České republiky pobývající v zahraničí konečně po dlouhých letech beznaděje díky naší práci ve Sněmovně a díky práci Ministerstva vnitra dočkají. (Projevy nesouhlasu z pléna.) A pevně věřím, že už to bude příští rok. Děkuji.
