já mám dneska dva body, které bych chtěl zařadit. A ten první, o tom já už tady mluvím přes dva roky. Kdybych si vzal jenom svoje vystoupení se žádostí o zařazení na program a následně těch pár sekund hlasování, které k tomu proběhlo, tak jsem tady byl asi šestkrát vás o to požádat. A věřím, že kdybyste to nezabili, tak za tu dobu už to máme dávno probrané v prvním čtení.
A o co se jedná? Jedná se o předřazení bodu číslo 95, tisk 250. Žádám ho zařadit jako první za pevně zařazené. Jedná se o návrh zákona poslanců Marka Nováka, Andreje Babiše a Margity Balaštíkové o některých právech osob se zdravotním postižením, které využívají doprovodu psa se speciálním výcvikem. Tento návrh zákona jsem skutečně předložil již v červnu roku 2022. A bohužel stále a doteď se mi nepovedlo vás přesvědčit, že našim potřebným spoluobčanům je nutné pomoci. Chápu, že vláda má jiné priority, o těch teďka nechci mluvit, zbytečně bych to protahoval. Ale věřte, že tento tisk jsme skutečně schopni projednat velmi, ale velmi rychle.
Podstatou té právní úpravy je zajištění vstupu osob se zdravotním postižením v doprovodu psa do stanovených veřejných prostor a prostředků veřejné dopravy. Dá se říct, že nic tak zásadního, nic tak neobvyklého, nicméně i na tohle je potřeba udělat úpravu zákona. A v té dané souvislosti je také potřeba vymezit zejména právě pojem pes se speciálním výcvikem a také prostory, do nichž má být vstup osob se zdravotním postižením v doprovodu psa se speciálním výcvikem umožněn. Tato úprava vychází zejména z osobních zkušeností postižených osob a společností, které se touto problematikou zabývají. Kolegyně a kolegové, moc vás prosím, pojďme konečně pomoci nejenom osobám s vodícími psy, ale také osobám s asistenčními psy a terapeutickými psy. Tito psi nejsou jen pomocníky, ale často i životní oporou. Umožňují postiženým větší míru samostatnosti a nezávislosti v každodenním životě.
A nyní ještě více k věci. Víte, kdo rozhodně nepotřebuje speciálně vycvičeného psa? Těžká otázka. Jsou to právě třeba členové této vlády, protože ti mají zřejmě vrozený talent pro slepotu vůči reálným problémům občanů. A tohle je velký problém, který lze jednoduše vyřešit. Ale nebojte se, nehodlám vám zde navrhovat, aby si každý ministr pořídil svého vlastního asistenčního psa, který by jim pomáhal rozeznávat realitu.
Je naprosto nepřijatelné, že se tato problematika dlouhodobě neřeší, přestože to tady už takovou dobu navrhujeme, a že vláda Petra Fialy a konkrétně ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka stále slibují, ale zatím skutek utek. Když jsme se ptali pana ministra Jurečky na interpelacích, tak nám sliboval: zákon bude připraven. Já stále v systému nevidím náznak toho, že by se na tom zákonu pracovalo a to mě velmi mrzí. A pokud není schopná vláda zákon připravit, respektive Ministerstvo práce a sociálních věcí, přestože to slibuje, pojďme se prosím věnovat tomu, který tady máme předložený. Není tak špatný a myslím si, že jsme schopni třeba i v rámci druhého čtení vyřešit věci, které se některým líbí méně a chtěli by je změnit. Ono opravdu téměř před rokem Ministerstvo práce a sociálních věcí ten signál vyslalo, že se věnuje této problematice, a dokonce se objevil předtisk závěrečné zprávy dopadů RIA, nicméně ta zpráva je prázdná. A doteď tak zůstalo skutečně jen u řeči.
Speciální výcvik uvedených psů omezuje bezpečnostní rizika i jiné aspekty chování zvířat, které by jinak mohly odůvodňovat právě k vyloučení jejich přístupu do veřejných prostor nebo prostředků veřejné hromadné dopravy například. Pes se speciálním výcvikem je pes určený pro doprovod osoby se zdravotním postižením. Je zvlášť vybraný a vycvičený, takže se vyznačuje naprosto jinými povahovými vlastnostmi a chováním než psi bez výcviku.
A vraťme se teď malinko do historie. Není to tak dlouho, co jsme tady vlastně zakázali uvazování psů. Tak na jednu stranu ty psy chráníme, na druhou stranu právě psy, které potřebují občané se zdravotním postižením, jsou některým kolegům v Poslanecké sněmovně jedno.
A ono právě z toho důvodu výcviku je nutné zohlednit ty rozdíly mezi psy se speciálním výcvikem a ostatními zvířaty a chápat toho psa se speciálním výcvikem především jako nedílnou součást osoby se zdravotním postižením. Tito psi umožňují osobám s postižením překonávat každodenní překážky, pomáhají s pohybem, otevíráním dveří, podáváním předmětů, anebo třeba i rozpoznáváním zdravotního rizika, ale nebo třeba také k uklidnění toho člověka, který má například nějaké psychické problémy. Mluvíme zde o základních životních potřebách a o tom, že stát se tváří, a vy všichni, kteří odmítáte tento návrh zákona podpořit, tak se tváříte, jako by tito lidé vlastně byli neviditelní, a to mě docela mrzí.
Je nezbytné vymezit pojem "pes se speciálním výcvikem" a určit subjekt oprávněný k výcviku. V České republice neexistuje jednotný systém hodnocení kvality výcviku nebo přezkoušení dovedností a schopností toho vycvičeného psa. A právě to je také potřeba změnit a zavést jasné standardy. V praxi se totiž setkáváme se stížnostmi na kvalitu vycvičených psů u různých výcvikových subjektů. Tohle vše bychom byli schopni tím návrhem zákona vyřešit.
V České republice taktéž neexistuje žádný systém nastavení odborně kvalifikačních či materiálně technických požadavků a kritérií pro provádění výcviku psů se speciálním výcvikem. Opět je nasnadě, a je to velmi jednoduché, zavést standardy. Ten návrh tady je. Má-li stát plnit roli garanta kvality výcviku, je potřeba zavést jasné standardy nebo podmínit udělení certifikace například členstvím v některé z mezinárodních organizací, které jsou certifikované. A to bychom mohli třeba právě ve druhém čtení ještě prodiskutovat. Jenže jak se k tomu staví vláda? Jako již klasicky skoro ke všemu, co by mohlo usnadnit život těm nejpotřebnějším, a v tomto případě o tom skutečně nemůže být sporu.
Kolegyně, kolegové, prosím vás jménem všech, kteří se bez asistenčního psa neobejdou, podpořte dnes projednání tohoto zákona. Pomůžete tím nespočtu potřebným občanům, kterým tento návrh může zásadně zlepšit kvalitu života. Pro mnoho občanů je tato úprava nejen žádoucí, ale skutečně potřebná. Ještě jednou prosím a zároveň děkuji za podporu zařazení tohoto bodu bodu.
V dalším bodě bych se věnoval další problematice, která se týká potřebných, nicméně nejen dlouhodobě potřebných, ale také krátkodobě potřebných, třeba nemocných, protože jak jsme zjistili, tak vzhledem k neutěšenému stavu účtu veřejného zdravotního pojištění, který skončil v roce 2024 schodkem ve výši 11 miliard korun, jsem nucen požádat o zařazení bodu, protože je nutné, abychom se tady dozvěděli informace od ministra Válka, co s tím hodlá dělat a vzhledem k tomu, že nejsou interpelace ve čtvrtek, že opět koalice nenechá opozici interpelace, tak musím žádat o zařazení bodu na projednání Sněmovny, a ten bod se jmenuje Zajištění dostupné zdravotní péče pro občany České republiky a vyřešení sporu s nespokojenými lékaři.
Jak jistě víme, tak veřejné zdravotní pojištění je vlastně druh zákonného pojištění, na jehož základě je plně nebo částečně hrazená zdravotní péče poskytnutá pojištěnci s cílem zachovat nebo zlepšit jeho zdravotní stav. Rozsah poskytované péče je daný zákonem číslo 48 a není to kasička na ministerské kejkle, které mají zakrýt skutečný stav českého zdravotnictví pod vedením pana ministra Válka. Předseda správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny a poslanec z KDU-ČSL Tom Philipp uvedl v médiích, že záporné saldo bude kryto ze zůstatků na běžném účtu základního fondu. Jinými slovy, dluh uhradíme z peněz, o kterých si myslíme, že na účet teprve přijdou. Takhle se hospodaří? Takhle hospodaří stát, který v případě plnění finančních povinností občanů české nikdy nemá za této vlády problém sáhnout do kapes českých občanů.
Největší zdravotní pojišťovna VZP vykázala loni podle předběžných dat deficit, a teď dobře poslouchejte, 5 miliard korun. Pokryje ho údajně ze zůstatků z předchozích let. V roce 2025 pojišťovna plánuje další schodek - 7,8 miliardy korun. Matematicky je to asi o 50 % více než v roce 2024. A proč? Nejspíš proto, že Ministerstvo zdravotnictví neumí nastavit systém zdravotní péče a nesmyslně se potom vyhazují peníze. Možná si ještě můžeme zavěštit, jak to celé dopadne, pokud to pan ministr Válek dotáhne tímto stylem až do voleb. Pojišťovny vyčerpají svoje rezervy, což omezí lékařskou péči, a tahle vláda udělá to, co udělala už za toto volební období, několikrát - jednoduše sáhne do peněženek občanů a zvedne opět zálohy na zdravotní pojištění s tím, že jde přece o zdraví nás všech. Tohle chceme? Toto vlastně udělala i živnostníkům. Živnostníky, právě živnostníky, tato vláda stíhá jednou pohromou za druhou.
Dnes tady nestojím proto, abych vás unavoval statistikami nebo prázdnými sliby, jak to dělají ti, kteří už třetím rokem rozhodují o osudu našeho zdravotnictví. Stojím tady to, abychom se konečně dozvěděli pravdu. Pravdu o tom, jak tato vláda v čele s ministrem zdravotnictví selhává v jedné z nejzásadnějších oblastí, a to v zajištění dostupné, kvalitní a stabilní zdravotní péče pro občany České republiky. Pan ministr Válek říká, že české zdravotnictví je stabilní. Říká, že všechno má pod kontrolou. Říká, že jsou potřeba možná kosmetické úpravy, ale jaká je realita? Zdravotní pojišťovny hospodaří se schodky, vláda mlčí, VZP je ve schodku téměř 5 miliard korun, menší pojišťovny už rezervy vyčerpaly a platí nemocnicím se zpožděním.
Vojenská zdravotní pojišťovna už dokonce dluží miliardy a hrozí jí kolaps. A co dělá vláda? Vláda místo řešení navrhuje snížení počtu pojišťoven, jako by to bylo samo o sobě zázračné, jako by to mělo to financování vyřešit.
Zdravotníci odcházejí, vláda to neřeší. Počet lékařů a sester se snižuje, nemocnice se potýkají s personálním nedostatkem a pacienti čekají měsíce na operace a vyšetření. A co na to vláda? Místo aby usilovala o zlepšení podmínek a třeba i odměn zdravotníků, zavírá oči a tváří se, že problém neexistuje.
A co pacienti? Za co vlastně pacienti platí? Lidé si čím dál častěji musí platit drahou soukromou péči. A nemusím chodit daleko, stačí zajít k zubaři, protože stát nedokáže zajistit ani základní dostupnost lékařů. Zubaři, praktičtí lékaři, specialisté buď jsou nedostupní, nebo jsou přetížení. A ministr Válek, ten si dál hraje na reformátora a místo reálných kroků chrlí jen teoretické návrhy, které vlastně nikdo ve skutečnosti nebere vážně.
A co zdravotní pojištění? Je to černá díra bez kontroly, nebo není? Jak to tedy je? Máme tam zástupce, máme tam správní radu napříč politickým spektrem, ale máme je jenom v jedné. Miliony občanů platí povinné zdravotní pojištění. A možná si sami říkají, kam vlastně ty peníze mizí? Možná si říkají, proč se dostávají do situace, kdy chybí finance na základní zdravotní péči. A co dělá Ministerstvo zdravotnictví? Nic. Nečinnost nechává systém rozpadat se před očima.
Bohužel české zdravotnictví pod vedením ministra Válka zrovna nevzkvétá. Naopak. Začíná kulhat. A co se dovídáme? Dovídáme se, že by stačilo snížit počet zdravotních pojišťoven, že ten systém je jinak zdravý a že máme dostatek prostředků. Ale věřte, že takhle to není. Dostatek prostředků možná máme. Ale jak se s nimi hospodaří, to už je věc druhá.
Tato vláda tvrdí, že je odborná. Tvrdí, že zachrání Česko před krizemi a že je z krizí vyvede. Ale pokud existuje oblast, kde tato vláda naprosto selhala, a nebavím-li, se o energetické krizi, tak je to právě zdravotnictví. No, a co je potřeba udělat? Asi si nejdřív musíme přiznat právě tu pravdu, jak to je. Vláda situaci nezvládá, a ministr Válek není kompetentní vést zdravotnictví. Potřebujeme zásadní změnu přístupu. Okamžitě zastavit únik peněz ze zdravotního pojištění, zajistit audit hospodaření pojišťoven a odpovědnost managementu za jejich selhání. Přestat s prázdnými reformami a řešit skutečné problémy, a to chybějící lékaře, špatné financování nemocnic, dlouhé čekací lhůty.
Dámy a pánové, minimálně v oblasti financí je zdravotnictví v krizi. A tato vláda ho svým přístupem z té krize nevyvede. Ale my se nemůžeme dívat stranou, my musíme bojovat za změnu a taky proto chci otevřít tento bod, abychom tyto problémy tady konečně začali řešit, abychom se nedovídali, jaký je skutečný stav, až z novin. Abychom byli schopni zasáhnout včas, ne až když to jde z kopce.
Já možná začínám chápat i ty nápady, které se dnes objevují, jako například exkluzivní zdravotní pojištění s exkluzivní péčí. Ale tady vůbec nejde o péči. Tady jde jen o exkluzivní přísun peněz pojišťovnám od klientů, kteří si můžou tu exkluzivitu dovolit, a proto my nemůžeme vůbec v současné situaci diskutovat o nějaké exkluzivitě. Protože tyto nápady bez podrobné, ale hlavně odborné diskuse by vůbec neměly vyplouvat na povrch. Nedokážu si představit, jak by exkluzivní zdravotní pojištěnec měl exkluzivní příjezd sanitky, záchranky, to si fakt nedokážu představit.
Ale dobře. Zpět k tomu, jak to je. Je potřeba, aby pan ministr Válek řekl, jak je to aktuálně s financováním zdravotnictví, aby nás informoval o tom, jaké konkrétní kroky a jaké opatření je připraven udělat. Ale taky na druhou stranu, jak mu v tom můžeme pomoct my všichni, co jsme tady.
Proto vás, vážení kolegové, kolegyně, žádám o podporu zařazení tohoto bodu, a to jako prvního po pevně zařazených tak, abychom co nejdříve našli konkrétní recept na to, jak tuto situaci, do které současná vláda české zdravotnictví dostala, vyřešit, než bude pozdě.
Děkuju vám.
