Já vás seznámím se čtyřmi pozměňovacími návrhy, které jsem vložil do systému pod čísly 3371, 3372, 3373 a 3374. A jejich společným jmenovatelem je právě snaha pomoci rozvoji a výstavbě moderních sítí elektronických komunikací. Je to právě i v souvislosti s vyhlášenou digitální dekádou, která se nám ani na poli evropské nedaří úplně naplňovat a právě tyto pozměňovací návrhy jsou zaměřeny na tuto oblast. Můj první návrh urychlí proces výstavby sítí elektronických komunikací a zásadně zvýší počet domácností, které budou propojeny vysokorychlostním internetem. Má za cíl rozšířit stavby, k nimž je kompetentní k vydání povolení záměru krajský úřad o stavby sítí elektronických komunikací.
Jedná se právě o stavby páteřního charakteru, které jsou klíčové pro rozvoj digitalizace České republiky. A rozhodování o těchto stavbách právě z toho důvodu je třeba svěřit do takové správní úrovně, která bude schopna o těchto stavbách rychle, odborně a jednotně rozhodovat. Což naplňuje právě úroveň krajských úřadů. Zároveň je třeba obdobnou odbornost zajistit i v rámci odvolacích řízení. V případě, že bude prvoinstančně rozhodovat krajský úřad, pak by byl odvolacím orgánem dopravní a energetický stavební úřad. To je ta změna číslo jedna.
Druhý návrh navazuje na dobrou zkušenost, kterou máme právě se zákonnými služebnostmi. Jejich zavedení do právního řádu se ukázalo jako velmi prospěšné a výrazným způsobem přispělo ke snížení administrativní zátěže jak pro stát, tak pro podnikatele v elektronických komunikacích, ale tak také pro samosprávy. S ohledem na tuto zkušenost se osobně domnívám, že je vhodné tento institut rozšířit právě i na subjekty samospráv a současně i rozšířit okruh staveb, které budou moci být v zákonné služebnosti využity, a to právě o anténní stožáry. Ty jsou nezbytné pro rozvoj vysokorychlostních bezdrátových sítí. Navíc i v důsledku aplikační praxe navrhuji možnost zapisovat služebnosti do katastru nemovitostí ihned a tedy i takto díky tomu zaplatit vlastně vlastníkům nemovitostí dříve.
Třetí můj návrh zavádí fikci úplnosti žádosti pro vybraná správní řízení v případě nedodržení lhůt pro výzvu k odstranění žádosti. Po uplynutí lhůty by tak správní orgán musel žádost posoudit jako úplnou a bez vad. Tady pro názornost odcituji přímo z návrhu, kde uvádím, že v řízeních o vyjádření o závazné stanovisko nebo o povolení záměru pro stavbu infrastruktury elektronických komunikací nevyzve-li příslušný správní úřad stavebníka k doplnění žádosti a odstranění vad v žádosti nejpozději do deseti dnů od podání žádosti, považuje se žádost za úplnou a bez vad. I když se to může zdát jako zásadní zásah, tak to rozhodně přispěje k urychlení výstavby a nepovažuji to za přemrštěný požadavek na kapacity úřadů a také právě v tomto návrhu navrhuji účinnost až od 1. 1. 2026, aby se dotčené úřady mohly na toto připravit.
Poslední návrh spočívá v tom, aby se souhlasy vlastníka nedokládaly v řízení o povolení zvláštního užívání pozemní komunikace v případě záměrů, které jsou drobnými stavbami a zároveň jsou stavbami technické infrastruktury. A tady se to skutečně týká veškeré infrastruktury, ať už elektronických komunikací, tak vodovodů, tak energetiky. Stávající stav je dnes takový, že vlastní komunikace může znemožnit vlastní realizaci stavby, k níž stavebník získal i práva prostřednictvím vyvlastňovacího řízení, protože stavebník nezíská rozhodnutí silničně právního úřadu o zvláštním užívání pozemní komunikace. A to právě proto, že nedoložil zákonem požadovaný souhlas vlastníka komunikace, který už ale předtím ve stavebním řízení byl účastníkem a mohl se vyjádřit. Takže tady máme vlastně zdablování toho práva jako takového, a to mi přijde docela nesmyslné.
Vlastníci pozemní komunikace totiž skutečně mohou využít toho, že k žádosti o povolení zvláštního užívání pozemní komunikace je nezbytný jejich souhlas, a ačkoliv se právě ve stavebním řízení nevyjádřili, nepodali rozpor, tak podají rozpor až v tomto kroku, odmítnou vydat souhlas, případně jej vydají jako nesouhlasný, anebo jej podmiňují jiným neodůvodněným plněním či kompenzacemi. Úprava je tak zatížena obstrukčním potenciálem vlastníků komunikací. To může v důsledku přinést znemožnění rozvoje staveb, a to staveb technické infrastruktury včetně energetických vedení i tam, kde jiné technické řešení, než se zásahem do pozemní komunikace buď neexistuje, nebo je neúměrně složité a drahé. I v případě bezproblémového postupu vlastníků pozemních komunikací však může dojít i u čistě zákaznických staveb, jakými jsou přípojky technické infrastruktury, administrativou podmíněnému oddálení realizace o dva až tři týdny.
Úprava se tedy týká všech přípojek technické infrastruktury, které nejsou povolovány podle stavebního zákona. Jsou to elektroenergetické přípojky či smyčky, plynovodní, telekomunikační, vodovodní či kanalizační přípojky v zákonech stanovených délkách a dále takzvané výměny technické infrastruktury, které svými parametry naplní podmínky drobné stavby podle stavebního zákona. Zahrnuty jsou rovněž stavby a další stavby technické infrastruktury, jako jsou přípolože či vlastní komunikační sítě energetických sítí.
Už v roce 2006 byla novelizace zákona o pozemních komunikacích, kterou se zavedla výjimka ze souhlasu pro veřejně prospěšné stavby, zdůvodněna tím, že vlastník mohl svým nesouhlasem zcela zablokovat výstavbu veřejně prospěšné stavby. Obdobná situace však platí právě i u záměru technické infrastruktury, které v naprosté většině slouží veřejné potřebě a naplňování strategických cílů státu, a mají tedy povahu veřejné technické infrastruktury. V praxi zajišťování souhlasu vlastníků k dílčímu povolení zvláštního užívání trvá několik týdnů a v případě obstrukcí vlastníků jsme svědky, že i měsíce až roky. Rád bych zdůraznil, že návrh nezasahuje do procesních práv vlastníka jako účastníka řízení. Ochranu všech jeho zájmů i nadále řeší a rozhoduje o ní Silniční správní úřad.
Všechny mé návrhy jednoznačně podporují urychlení výstavby bez omezení práv dotčených subjektů.
Děkuji vám za pozornost a podporu.