Ale pojďme k jednotlivým pozměňovacím návrhům. Načetl jsem jich do systému několik a přihlásím se k nim. Vezmu to postupně. Velkým tématem často v médiích se zdá, že když se řekne exekuce, řeší se pouze teritorialita. Před tím bych varoval. Sněmovní dokument 7155 už dnes obsahuje řadu ustanovení, které se podařilo schválit na ústavně-právním výboru, která jsou důležitá a klíčová. A jsem tomu rád. A už tím dokážeme výrazně pomoci. To, co ústavně-právní výbor podpořil, je například milostivé léto. Lidovecký návrh, kterým chceme řešit právě tu minulost, čili ty dluhy, které si neseme z minula. To, co prošlo ústavně-právním výborem je jednoduché. V případě, že dlužník má dluh vůči veřejnoprávní instituci jakékoli, a jsou tam přesně vyjmenované taxativně v tom pozměňovacím návrhu, tak dostane exkluzivní příležitost. Ale jednorázovou, nikoli dlouhodobě. Je to přechodné ustanovení pouze na dobu půl roku od účinnosti zákona. Tam bude tři měsíce prostor na to, aby ten dlužník se na tu situaci připravil. A pak bude mít tři měsíce na to, aby uhradil, protože platí to, co jsme řekli, dluhy se mají platit, tak aby uhradil celou jistinu svého dluhu, ale bude mu právě na margo státu, té státní veřejnoprávní instituce odpuštěno veškeré příslušenství, to znamená úroky, penále, sankce, pokuty a tak dále. To je to, co už v tom sněmovním dokumentu 7155 dneska máme.
Dovolím si potom se přihlásit k pozměňovacímu návrhu, kde tento instrument, kde tento postup navrhuji uplatnit i pro soukromoprávní dluhy, pro soukromoprávní vztahy, kde ovšem, protože jsme si vědomi toho, že zasahujeme do soukromoprávních vztahů, tak přesně v duchu toho, o už dnes obsahuje občanský zákoník, který definuje mravnou výši příslušenství jistiny na úrovni právě její výše, to znamená na úrovni sta procent, tak my zde vycházíme z toho modelu jedna plus jedna. To znamená, dlužníku, máš tři měsíce, resp. šest měsíců na to, abys zaplatil jistinu, kterou dlužíš, a maximálně jednou tolik na příslušenství, na úrocích, sankcích, penále a podobně, pokud už jsi tak náhodou neučinil, protože velmi často ta jistina už dneska je přeplacena, a v případě, že tak učiníš, tak ten dluh, tak ta exekuce ti bude skutečně zastavena, aniž bychom tím jakýmkoli způsobem, a paní ministryně to ví, zatížili soudy. Tady skutečně musíme vnímat i oprávněné požadavky ze strany soudů. A ty my tam skutečně také řešíme. A ani exekutor nepřijde zkrátka, protože tak jako s kolegou Patrikem Nacherem předkládáme zastavování těch marných bagatelních exekucí, a on se k tomu potom přihlásí, tak já se tady o tom nebudu příliš rozvádět, tak počítáme s tím, že exekutorovi by byla uhrazena částka 750 Kč paušálně stanovená jako náklady řízení na zastavení té exekuce. Vycházíme tady z dat, která poskytla Exekutorská komora. Ta hovoří o částce 740. My jsme to zaokrouhlili na 750 a považujeme to za naprosto přiměřené. Pouze chci zdůraznit, že milostivé léto neplatí logicky a správně a spravedlivě pro pohledávky, které jsou svou povahou sankční, výchovné, nebo plnící generální prevenci, to znamená sankce peněžité, majetkové tresty, náhrady škody na zdraví, případně věci, které se týkají vymáhání výživného a tak dále. Tam samozřejmě není možné toto dobrodiní v podobě milostivého léta uplatnit. Takže to je jeden pozměňovací návrh.
Druhý pozměňovací návrh, už jsem to tady naznačil, teritorialita, územní příslušnost exekutorů, mluvil o tom pan předseda Okamura, mluví o tom každý, protože se domnívá, že exekuce je jenom teritorialita. Není to pravda. Nicméně jsem přesvědčen o tom, že nějaká forma místní příslušnosti exekutorů by skutečně byla žádoucí a prospěla by. A myslím, že mě za ty tři a půl roku docela dobře znáte, že se snažím vždycky vyvažovat a hledat nějaký konsenzus a kompromis. Proto přicházíme s takzvanou spotřebitelskou teritorialitou, která je vlastně postavena na tom principu, že v případě, že vymáháte dluh po podnikateli, po podnikající fyzické či právnické osobě, tak v tom případě máte tu exkluzivní možnost si svobodně vybrat svého exekutora, protože často to je také náročnější, složitější atd. V případě, že to ale je osoba nepodnikající, tak potom to skutečně půjde tím krajským kolečkem, tak jak to je vnímáno té krajské místní příslušnosti exekutorů, tak abychom zajistili tu koncentraci řízení a zároveň abychom zajistili to, že ten exekutor bude nablízku tomu dlužníkovi. Je to princip spotřebitelské teritoriality, který já načtu ve dvou verzích - v jedné čisté podobě a v té druhé, kde si jsme vědomi toho, že bychom možná některé věřitele tady skutečně poškodili. Týká se to třeba bytových družstev, správců SVJ a podobně. A v tom případě my navrhujeme i pro tyto situace možnost, aby tito věřitelé si mohli svobodně svého exekutora skutečně vybírat. Jsou to dvě verze. Já je podrobně představím potom před hlasováním ve třetím čtení, kde na to předpokládám bude větší časový prostor, než je dnes.
Další pozměňovací návrh, ke kterému se s dovolením přihlásím, se týká uvádění celkové vymáhané povinnosti v centrální evidenci exekucí. Je to velmi drobná změna, kde v této novele, která je vládou předkládána, se zavádí právě jasně taxativně stanovené údaje, které budou vedeny v centrální evidenci exekucí. Mimo jiné se tam také bude povinně zapisovat celková výše vymáhaného peněžitého plnění, nicméně ve vládní předloze je bez nákladů exekuce a nákladů oprávněného.
Jsem přesvědčen o tom, že toto ustanovení výrazným způsobem zkreslí ta data, která budou v Centrální evidenci exekucí takto k dispozici, a de facto budou nepoužitelná jak pro analytické účely, tak pro jasnou představu o tom, jaké dluhy jsou u nás vymáhány, protože v tuto chvíli by tam byly pouze dluhy ve výši jistiny - to my už dneska víme, že je cca 300 miliard korun, nicméně nově bychom získali informace i o úrocích, úrocích z prodlení, penále atd. Čili jsme přesvědčeni o tom, že tato drobná změna je ku prospěchu věci tak, aby Centrální evidence exekucí skutečně plnila ten smysl a účel, který má mít.
Dále také jedna z drobných věcí, kterou bych v tuto chvíli rád načetl i jménem kolegy Patrika Nachera, předkládáme to společně, je pozměňovací návrh, který činí povinnému nárok na vydání elektronického spisu - opět podrobně zdůvodněn v samotném pozměňovacím návrhu a já se k tomu vrátím před třetím čtením.
Další pozměňovací návrh se týká zastavování marných bagatelních exekucí, které také podáváme společně s kolegou Patrikem Nacherem. Je to tak trošku spojitá nádoba s tím milostivým létem, ale na rozdíl od milostivého léta, které je jednorázové, tady směřujeme i do budoucna. Jsem přesvědčen o tom, že je to správný krok, který šetří všechny strany, které se v tom exekučním řízení budou nacházet, včetně exekutorů, bude samozřejmě vyžadovat i nějakou součinnost ze strany státu, to je nesporné, ale jsem přesvědčen, že to je správný krok. Protože jsme ho diskutovali i se všemi aktéry včetně Ministerstva financí, České bankovní asociace atd., tak jsme dospěli ještě k některým drobným úpravám, které tímto pozměňovacím návrhem spolu s Patrikem Nacherem do toho pozměňovacího návrhu už schváleného ústavně právním výborem doplňujeme. Je to důležité, tak aby ty věci skutečně seděly a byly funkční.
A poslední věc - opět společně s kolegou Patrikem Nacherem si dovolujeme navrhnout změnu účinnosti zákona, která s ohledem na původní stav toho tisku, kdy se počítalo s tím tzv. sněhulákem a velmi komplikovaným procesem, tak byla navržena s odkladem na osmnáct měsíců od vyhlášení zákona, to se domníváme, že dneska už je zcela bezdůvodné, a proto navrhujeme účinnost od 1. ledna 2022 s výjimkou některých ustanovení tak, jak už o tom hovořil ten vládní tisk.
Dámy a pánové, to jsou tedy pozměňovací návrhy velmi stručně, ke kterým se přihlásím v té podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost a velmi bych poprosil všechny vystupující, ač vím, že si to tedy nemohu dovolit, protože jsme na půdě Sněmovny a každý tady může hovořit, jak dlouho chce, ale pojďme se pokusit do 19 hodin to druhé čtení zvládnout tak, abychom se mohli dostat do finále a hlasovat o věci, která je velmi důležitá.
Moc děkuji za vstřícnost.
