Vážený pane místopředsedo, vážený pane premiére, vládo, dámy a pánové, děkuji za slovo. Rád bych, a považuji to za důležité, se vyjádřil k novele insolvenčního zákona také jako předseda garančního podvýboru, tedy podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení. My jsme tu práci skutečně vzali vážně a poměrně nestandardně jsme se sešli i v době mezi vrácením tohoto tisku ze Senátu s pozměňovacími návrhy a dnešním projednáváním. Považovali jsme to za důležité se minimálně nad tou senátní verzí sejít, diskutovat ji a také si sdělit stanoviska jednotlivých poslaneckých klubů. Čili i toto zde proběhlo.
Pokusím se jenom krátce shrnout, ale ono tady všechno klíčové a podstatné už bylo řečeno, takže nechci to prodlužovat. Ano, to, že tady bojujeme doslova a do písmenem s pandemií, to víme všichni a nejenom my tady na půdě Poslanecké sněmovny, ale opakovaně se o tom píše i ve veřejném prostoru. To, že situaci chceme řešit také, tak to je myslím zřejmé také, a mě trochu mrzí to, co tady vzniklo od okamžiku, kdy jsme zde schválili tu naši sněmovní verzi, kdy vznikla skutečně jakási černobílá představa toho, že jsme přijali něco špatného, nedokonalého. Někdy to budilo dojem až ten, že jsme vlastně tu situaci ještě zhoršili a že Senát je ta komora, která to musí teď v každém případě vylepšit.
Pokud si vzpomenete na projednávání novely insolvenčního zákona ve třetím čtení, tak já jsem tady zdůrazňoval to, že výsledek, který zde byl přijat, samozřejmě není ideální. Jsou v něm věci, které by bylo potřeba ještě upravit, jsou v něm věci, které paradoxně opravdu mohly vést například k tomu zúžení hrdla na tom vstupu do osobního bankrotu, nicméně to, že se jedná o obrovský posun, tak o tom nemůže být sporu. A my jsme přijali novelu, která nesla nějaké základní parametry, a já jsem při jednáních se senátory po schválení ve Sněmovně velmi doporučoval to, aby v základních parametrech ta novela nebyla měněna, protože platí to, co jsem zde říkal před rokem, když jsme v prvním čtení začínali tu novelu projednávat, mojí ambicí a ambicí řady dalších poslanců, a na podvýboru jsme se o tom opakovaně ujišťovali, bylo přijmout vyvážené řešení. Neříkám úmyslně kompromisní, protože tam už z toho čiší to, že jsou tady nějaké dvě strany sporu, ale vyvážené řešení, z kterého budou mít ve finále prospěch dlužníci, řešení, které bude respektovat oprávněná práva seriózních věřitelů, a řešení, které samozřejmě bude ve prospěch státu. To je potřeba také zdůraznit.
Senát šel cestou, kdy se rozhodl, a respektuji to, že to je samozřejmě suverén, suverénní komora, která na to má právo jít cestou úpravy základních parametrů. Já osobně to nepovažuji úplně za šťastné, ač jsem při jednání se senátory zdůrazňoval, že v případě, že by Senát například šel pouze vypuštěním onoho parametru pozměňovacího návrhu kolegy Nachera 1+1, že jsem připraven zde na půdě Poslanecké sněmovny toto řešení podporovat, protože tam skutečně je a může být oprávněná obava toho, že do insolvence ve finále by se některé skupiny, ať už seniorů, nebo dalších osob nemusely dostat. Bohužel Senát šel ve svých úpravách nad rámec pouze tohoto jednoho parametru. Z toho důvodu skutečně jsem přesvědčen, že sněmovní verze je vyváženější.
Je to, dámy a pánové, v zásadě o dvou otázkách. Sněmovní verze a obecně novela insolvenčního zákona, ona i ta senátní verze samozřejmě, posiluje roli insolvenčních správců a posiluje - a ta sněmovní v tomto smyslu více - roli insolvenčních soudců. A je to možná o nějaké bazální důvěře v to, jak soudy budou rozhodovat a jak insolvenční správci skutečně se budou věnovat práci s dlužníky, protože to je klíčové. Pokud toho dlužníka chceme dovést až do finále osobního bankrotu, kdy je vrácen do systému, a o to nám všem jde, já jsem hluboce přesvědčen, že o to jde senátorům, poslancům, stejně tak, jako těm, kteří velmi záslužně se té práci s dlužníky věnují, tak tam skutečně potom jde o to, jakým způsobem těmto institucím, správcům, potažmo potom soudcům budeme, nebo nebudeme důvěřovat a tom i ta míra jistoty či nějaké nejistoty.
Samozřejmě je to i o tom, zda ten soud má skutečně plnit tu roli, kdy potvrzuje ten osobní bankrot na konci, anebo kdy se z něj stane jakýsi automat, který bude pouze na konci potvrzovat ano, nebylo zrušeno. Osobní bankrot nebyl v průběhu toho zrušen. Čili teď už je to pouze na nás, zda se jako Sněmovna přikloníme k té verzi senátní, která zcela jistě je také ku prospěchu věci a je výraznou pomocí celému tomu systému. Ale prosím, a takto bych byl rád, abychom to dokázali i komunikovat veřejnosti, ani v případě, že bude přijata ta sněmovní verze, tak ani ta není krokem nazpět. Je to výrazný posun. A my otevíráme, ať už senátní nebo sněmovní verzí, otevíráme dveře pro ty, kteří jsou v těch dluhových pastích, a kterým my primárně chceme pomoci.
Ano. Opakovaně tady padlo, celá věc je o důvěře v právní stát, o důvěře v demokracii. Ale bylo by velmi nešťastné, kdyby na základě přijaté jedné nebo druhé verze došlo k tomu, že lidé budou demotivováni, a že budou strašeni kýmkoli do procesu osobního bankrotu vstoupit, protože tím bychom skutečně naši práci vzali a hodili tamhle do toho koše. Tak to prostě je. A pokud toto nechceme dopustit, tak ať už bude přijata verze senátní nebo verze sněmovní, tak je naší povinností, a je také povinností těch, kteří se v celém tom systému nacházejí, čili těch organizací pomáhajících. Je to povinností těch, kteří hájí zájmy věřitelů. Je to povinností ve moci soudní, Ministerstva spravedlnosti a dalších, abychom tu důvěru, ten systém, který bude dnešním dnem nějak nastaven, a možná, že to nebude úplně ideální, ale bude nastaven, a tak jako tak bude vždy pomáhat těm dlužníkům, tak abychom toto dokázali veřejně říkat.
Kolega Patrik Nacher tady - a já bych to chtěl zdůraznit - zmínil to, že samotná novela není samospásná. Skutečně ta je potřeba vnímat i ta další doprovodná opatření. Jedno už je na cestě. Já jsem rád, že i jsme toto dokázali komunikovat na podvýboru. Děkuji panu ministrovi. Otázka navýšení, částky toho nezabavitelného minima. Je to motivační, je to důležité motivovat ty lidi, aby nebyli v šedé zóně, aby skutečně pracovali. Mimochodem se tím také vyhnou tomu nebezpečí, pokud budou v osobním bankrotu, že jim bude zrušen, protože když samozřejmě příjem na černo by byl jednoznačně předpokládám indikován soudem jako nepoctivost, nepoctivý záměr. Je potřeba se bavit, a tady chci říci, a myslím, že to tady také zaznělo už. Je dohoda s ministrem spravedlnosti na tom, že po roce od účinnosti novely insolvenčního zákona se vrátíme k tématu odměňování insolvenčních správců.
Já bych také byl pro to, aby ten systém byl motivační pro správce. Aby ta odměna nebyla fixní, tak jak je dnes, ale aby byla navázána na to, jakým způsobem dlužník skutečně splácí. To mimochodem by pomohlo řešit i zde kritizovaný návrh jedna plus jedna, protože tam bychom se z něj skutečně dostali. Leží zde ve Sněmovně návrh novely zákona o reklamě, kde navrhujeme omezení reklamy na spotřebitelské úvěry s výjimkou úvěrů na bydlení. I to může být - já jsem v posledních dnech komunikoval s řadou lidí i z toho neziskového sektoru, kteří i za toto se přimlouvali, že samozřejmě jako útočná reklama, na které jsme dnes a denně vystaveni, tak je jistým způsobem motivační k tomu, aby lidé, kteří bohužel nemají tu finanční gramotnost, kterou by měli mít, tak aby těmto svodům podléhali. Je to věc do diskuse, do debaty. Kdyby se tady našla shoda na půdě Sněmovny, abychom tento zákon dokázali rychle projednat, je to další z doprovodných opatření celého insolvenčního zákona.
A samozřejmě finanční gramotnost to je evergreen, o tom se tady hovoří, tak já věřím, že i na tomto poli a nejen finanční, ale také sociální gramotnost, se podaří. To se týká nejenom žáků, škol, ale také seniorů například, že i zde se podaří tyto věci posunout dále.
Dámy a pánové, znovu zdůrazňuji bez ohledu na to, jaká bude přijata verze, bych vás chtěl požádat, aby dnes jsme neodešli s tím, že nebyla přijata žádná. To by bylo špatně. Já věřím, že pokud se nepodaří přijmout verzi senátní, která tu věc posouvá, tak jak usoudil Senát více směrem k té jistotě, k jistotě na začátku těch dlužníků, nebo se podaří přijmout tu verzi sněmovní, tak věřím, že jedna z nich projde. Pokud by neprošla žádná, bylo by to skutečně, byl by to špatný signál vůči veřejnosti i vůči dlužníkům. O ty nám jde přednostně, primárně. Věřím, že nám všem a jim pojďme pomoci. Děkuji.
