já bych si dovolil trochu popsat genezi vzniku komplexního pozměňovacího návrhu, jak vám byl představen panem zpravodajem a paní předkladatelkou, protože on nemá vlastně nic společného s tím původním nosičem.
Víte - a bylo to tady diskutováno na půdě Poslanecké sněmovny - že tady probíhaly diskuse napříč poslaneckými kluby v otázce novely zákona o střetu zájmů. Následně se celé věci ujala pracovní skupina pana předsedy Sněmovny Vondráčka, kde jsme na několika jednáních tuto věc také diskutovali, a to i se zástupci Ministerstva spravedlnosti, které je správcem registru oznámení a logicky z těch důvodů technických potom je důležité, aby se jednání a diskusí účastnilo.
Na základě jednání zástupců všech poslaneckých klubů na této pracovní skupině jsme došli ke kompromisnímu řešení, které jsem následně zpracoval a podal na jednání ústavně právního výboru. Tento návrh byl přijat jako komplexní pozměňovací návrh a v tuto chvíli je tedy tím sněmovním tiskem.
Protože ve znění paragrafů, jak je komplexní pozměňovací návrh formulován, věřím, se můžeme všichni velmi lehce ztratit, tak jsem si dovolil připravit jednoduchou tabulku, která není o paragrafech, ale je o jasném formulování toho, co je součástí tohoto komplexního pozměňovacího návrhu. Já vám ji s dovolením přepošlu teď po druhém čtení, všem poslancům, abyste se na to mohli podívat a seznámit se s tím velmi jednoduše.
Vznikají tady u veřejných funkcionářů tři kategorie, když nechám stranou úředníky /to je ta čtvrtá, ale tu opravdu neřešíme/. Jednou kategorií jsou vrcholní političtí funkcionáři, poslanci, senátoři, až po úroveň hejtmanů, členů rad krajů a také po úroveň Rady hlavního města Prahy. Potom je druhá kategorie. To jsou starostové a veřejní funkcionáři, kteří jsou ve svých funkcích uvolněni, to znamená, vykonávají to jako zaměstnání. Potom je třetí kategorie, řekněme ta nejmírnější, a to jsou neuvolnění starostové, místostarostové a radní měst a obcí, s výjimkou statutárních měst, včetně městských částí a obvodů.
Logika komplexního pozměňovacího návrhu je taková, že podávat údaje do registru budou nadále všichni veřejní funkcionáři, bez ohledu na to, jestli to je starosta obce, která má 100 obyvatel, nebo ministr, premiér, senátor, poslanec, nicméně část těch údajů bude zneveřejněna, to znamená, bude k dispozici pouze orgánům činným v trestním řízení, nebo kontrolním orgánům, dozorovým orgánům apod. Veřejnost se k nim bez čehokoliv nedostane.
To je rozděleno právě mezi ty tři kategorie, to znamená, u té nejvyšší, u vrcholných politických funkcionářů, se nic nezmění, to znamená, že veškeré údaje, včetně příjmů, závazků, oznámení o činnosti, o majetku movitém i nemovitém, bude nadále veřejně přístupné. Naopak, v té nejmírnější kategorii, u veřejných funkcionářů, kteří jsou ve svých funkcích neuvolnění, tak tam budou de facto veřejně přístupné pouze ty údaje, které už dnes stejně veřejné jsou, protože do katastru nemovitostí se každý může podívat, čili je nesmysl zneveřejňovat údaje, které už dnes jsou veřejné. Týká se to katastru nemovitostí, týká se to oznámení o činnostech. To je také zásadní, aby každý hlásil, že je členem dozorčí rady nějaké společnosti v případě, že se hlásí o veřejnou zakázku apod.
Nicméně ty citlivé údaje, to znamená movitý majetek, to znamená oznámení o příjmech včetně darů, nesplacených závazcích, u těchto v této nejmírnější kategorii, tak ty by byly neveřejné, to znamená, veřejnost by se k nim automaticky nedostala, tak, jak je to i dnes.
A v té prostřední kategorii, to znamená u členů zastupitelstev obcí a měst, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, tak tam bude jakýsi kompromis. To znamená, údaje, které budou neveřejné, to bude movitý majetek, nesplacené závazky, a všechno ostatní bude veřejné, a to bez žádosti.
To je smysl a logika tohoto komplexního pozměňovacího návrhu, který byl nějakým kompromisem. Protože jsem zvyklý držet dohody, které jsou, tak říkám, že my jako poslanci KDU-ČSL tento návrh podpoříme. Pokud tady budou vznikat nějaké další návrhy, tak samozřejmě my i toto řešení, které tady vzniklo na půdě Poslanecké sněmovny, vnímáme jako jakýsi průnik a kompromis, a nakonec i z jednání pracovní skupiny jasně vzešlo to, že diskuse by nadále pokračovala v rámci řešení zákona o střetu zájmů. Pokud vzniknou nějaké další návrhy, tak my jsme připraveni o nich diskutovat. Budou-li rozumné a půjdou ve prospěch komunální sféry a komunálních politiků, tak jsme připraveni je podpořit, ale to bude záležitost až jednání na garančních výborech a potom třetího čtení.
Děkuji za pozornost.
