Marek Výborný, ministr zemědělství, v úterý 31. října předal společně s ústředním ředitelem Státního pozemkového úřadu Martinem Vrbou ocenění vítězům soutěže Žít krajinou 2022. Slavnostní vyhlášení výsledků 16. ročníku soutěže, kterou pořádá Státní pozemkový úřad (SPÚ) ve spolupráci se Stálou komisí Senátu pro rozvoj venkova a s Českomoravskou komorou pro pozemkové úpravy, se uskutečnilo v prostorách Senátu Parlamentu ČR. Záštitu nad akcí převzal ministr zemědělství Marek Výborný.
Cílem soutěže je ocenit nejúspěšnější realizace pozemkových úprav, které jsou komplexním a účinným nástrojem, jak vrátit krajině její schopnost vyrovnávat se s klimatickými změnami i vlivy zemědělské činnosti. Mají pozitivní přínos pro kvalitu životního prostředí a zvyšují celkovou kvalitu života na venkově.
„Za více jak 30 let, kdy pozemkové úpravy probíhají, vznikly tisíce skvělých projektů, které zajišťují ochranu obyvatel před povodněmi i ochranu přírodních zdrojů jako jsou půda a voda. A já jsem hrdý na práci, kterou jsme společně odvedli.“ Uvedl ve svém úvodním projevu Martin Vrba, ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu.
Soutěž Žít krajinou oceňuje nejlepší navržené a vybudované realizace prvků plánů společných zařízení v krajině, jejich autory, organizátory a všechny další, kteří se o realizace zasloužili. V 16. ročníku soutěže Žít krajinou se komisím představilo 35 projektů, z toho 15 projektů v kategorii Zelená a dopravní infrastruktura a 20 projektů v kategorii Tvorba a ochrana krajiny. Současně centrální komise vybrala z těchto projektů ten nejlepší a udělila mu Cenu Státního pozemkového úřadu. A poslední cenou, která byla v letošním ročníku udělena, byla Cena veřejnosti. O té rozhoduje veřejnost v internetovém hlasování.
Ministr zemědělství Marek Výborný nejen, že předal ceny vítězný realizacím, ale ve své úvodní zdravici ocenil dnešní setkání jako velmi dobrou příležitost zdůraznit důležitost pozemkových úprav pro náš venkov a krajinu. „Jednou z priorit našeho ministerstva je zadržení vody v krajině a další opatření, která reagují na změnu klimatu. V praxi jde například o péči o vodu v krajině a akumulaci vody k zabezpečení dostatku vodních zdrojů. Se zadržením vody, ale i s ochranou půdy proti vodní a větrné erozi v krajině úzce souvisí právě účinné pozemkové úpravy,“ řekl ministr Výborný.
Úvodní slovo přednesla i místopředsedkyně Senátu paní Jitka Seitlová. Důležitost pozemkových úprav zdůraznil ve svém projevu i předseda Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova Jiří Vosecký. Jejich pozitivní vliv na krajinu vyzdvihl také Michal Pochop, předseda Českomoravské komory pro pozemkové úpravy. Všichni přítomní senátoři se zapojili do předávání ocenění i Pamětních listů Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova.
Mezi další významné hosty večera patřily senátorky Eva Rajchmanová, Ivana Váňová a senátoři Petr Štěpánek a Rostislav Koštial členové Stálé komise senátu pro rozvoj venkova, poslankyně Jana Krutáková, předsedkyně Výboru pro životní prostředí nebo poslanec Tomáš Dubský, místopředseda Zemědělského výboru.
Obavy nad budoucností pozemkových úprav a především firem, které na pozemkových úpravách a následných realizacích spolupracují, přednesl Martin Hrdlička, předseda představenstva Asociace podnikatelů v geomatice.
Problémy s financováním pozemkových úprav zmínil také ústřední ředitel SPÚ. „Přestože SPÚ aktivně využívá dostupné evropské zdroje, neobejde se bez financí z národního rozpočtu. Právě na ty budeme i nadále apelovat u Ministerstva zemědělství. Částka 1,7 mld. Kč, kterou máme aktuálně k dispozici, je totiž tak nízká, že ohrožuje naplňování cílů, ke kterým jsme se společně zavázali. A já bych byl nerad, kdyby právě v případě měst a obcí, které považujeme za důležité partnery v celém procesu, zůstalo jenom u slibů.,“ doplnil Vrba.
Společná zařízení budovaná v rámci pozemkových úprav, jako jsou mokřady, tůně, ochranné nádrže, meze nebo výsadby alejí, biocenter a biokoridorů pomáhají krajině vyrovnat se s variabilitou počasí, jsou účinné při povodních, ale i v době sucha. Význam pozemkových úprav roste společně s nutností snahy vypořádat se s negativními dopady klimatických změn.
Jako ukázka opravdu dobré praxe může sloužit jeden z vítězných projektů v kategorii Tvorba a ochrana krajiny, který získal zároveň i Cenu státního pozemkového úřadu za nejlepší přihlášený projekt. Revitalizace Černého potoka v k.ú. Klenčí pod Čerchovem v Plzeňském kraji.
Předmětem projektu Revitalizace Černého potoka v katastrálním území Klenčí pod Čerchovem byla realizace přírodě blízkých opatření, která připravila vhodné podmínky pro znovuobnovení přirozeného vývoje toku. Revitalizace byla provedena v úseku toku nacházejícím se východně od intravilánu obce. Původní trasa koryta byla prodloužena, nová trasa je vedena co nejblíže původní historické trase koryta. Úpravou o rozloze 1,8 hektarů došlo k celkovému rozšíření nivy Černého potoka.
Nové koryto je složeno z kynety pro převedení malých průtoků a z bermy k zachování kapacity koryta, s proměnnými sklony svahů. V místě křížení původního toku s novým byly navrženy 3 průtočné tůně. V prostoru bermy je umístěno říční dřevo a balvany, které upravují rychlost proudění, ovlivňují transport splavenin, utváří morfologii koryta, přispívají ke vzniku vodních biotopů a pozitivně působí na populace některých skupin živočichů. V rámci projektu byla navržena náhradní výsadba 100 stromů, především dubu letního a javoru klenu doplněných výsadbou olše lepkavé, jasanu ztepilého, jilmu horského a dalších druhů.
Po stránce ekologické bylo cílem obnovit podmínky pro existenci ekosystému říčního prostoru, po stránce vodohospodářské šlo o zmírnění zbytečného odvodňování říčního území nepřirozeně zaklesnutými koryty a o zvýšení retenčních schopností krajiny. Zároveň revitalizace toku přinesla efekt v oblasti protipovodňové ochrany, jelikož byl vymezen nivní pás k přirozenému rozlivu povodňových průtoků. Umožnění neškodného přirozeného rozlivu, který zpomaluje rychlost proudění a podporuje retenci a akumulaci vody, povede ke zmírnění kulminace povodňových vln v níže položených místech.
