rád bych vám položil dotaz, který se týká vaší vládou toto pondělí projednávané novely zákona o ochraně veřejného zdraví, kde se v předkládací zprávě výslovně uvádí, že byla zpracována na, cituji, pokyn předsedy vlády. Nechci zde zpochybňovat snahu o centralizaci systému hygienické služby, ta sama o sobě může být potřebná. Nicméně pod touto bohulibou snahou se v návrhu objevují zcela bezprecedentní pravomoci, které chce tímto vláda dát do rukou hlavního hygienika. Tento vyšší státní úředník by tak nově mohl bez jakékoliv kontroly Parlamentu zavírat plošně obchody a restaurace, omezovat poskytování služeb, omezovat soukromé i veřejné akce, sportoviště, zavírat školy, dokonce i univerzity. Fakticky by se zde vytvořil úřad s kompetencemi přesahujícími ministra zdravotnictví i vládu samotnou. Hlavní hygienik by tím získal pravomoci zasahovat do základních práv a svobod, což je zjevně protiústavní krok. Co je třeba zdůraznit, že omezením ekonomiky, práv a svobod občanů zákonem o ochraně veřejného zdraví, by fakticky došlo k vyloučení možnosti žádat o náhradu škody podle krizového zákona. Obávám se, že právě toto bylo vaší motivací při tom zadání.

Pane premiére, jste si vědom těchto skutečností, které se v návrhu zákona objevily? Můžete vysvětlit okolnosti motivace, zda chcete zamezit žádostem o kompenzace způsobených škod? Z jakého důvodu je tento návrh projednáván ve zkráceném mezirezortním připomínkovém řízení? A proč není k návrhu zpracována řádná zpráva RIA? Proč má být také tento návrh projednáván v legislativní nouzi? A to klíčové, proč vláda nepředloží novelizovanou krizovou legislativu v podobě ústavního zákona o bezpečnosti státu a krizového zákona? V okamžiku, kdy jsem zde na jaře i já odmítal podobné snahy ministra Vojtěcha obejít krizový zákon, sliboval vicepremiér Hamáček, že novelizace krizové legislativy bude projednána do září. Máme prosinec a, pane premiére, nic. A vláda zase zkouší tento skandální bezprecedentní postup hraničící s nastolením úřednické totality.

Děkuji za vaši odpověď.