Byl jsem rád, že pozvání přijali zástupci akademiků, fakult vzdělávajících učitele i zástupci platforem a organizací věnujících se kvalitě ve vzdělávání jako např. Učitel naživo.

Příspěvky a diskuse se týkaly hlavně nové možnosti přijímat ve výjimečných případech do pozice učitele i osvědčené odborníky z praxe. O podmínkách a kritériích, které by měli splňovat. O jejich pedagogickém vzdělávání i o možnostech, jak otevřít další vzdělávání učitelů i organizacím mimo vysoké školy. Stranou zájmu nezůstalo ani téma podpory začínajících učitelů, důrazu na oborovou didaktiku, regionálních rozdílů školské soustavy. Je zřejmé, že cestou bude posílení kompetencí a z toho i plynoucí odpovědnosti ředitelů škol. To mají být lídři (pedagogičtí, vizionářští, manažerští) své školy!

Přes často značně odlišné postoje jsem rád, že jsme vzájemně dokázali vyslechnout názory a postoje všech zúčastněných. Ukazuje se, jak důležité je slézt z barikád a vzájemně si naslouchat a hledat společně cesty k rozumným řešením, nebát se hledání konsensu. Protože cíl máme jeden společný a to je zajištění kvalitního vzděláváni v našich školách.