Celková finanční injekce ve výši 150 milionů eur je složená ze třiceti milionového grantu a 120 milionů jako půjčky. Podmínkou této pomoci jsou demokratické reformy, které omezí vysokou míru korupce v zemi, zajistí nezávislost soudů a vládu práva.
„Moldavsko je pro nás důležitým partnerem v regionu. Desítky let bylo pod přímým vlivem Ruska, teď však stojí o čím dál bližší spolupráci s Evropskou unií a já jsem ráda, že k tomuto procesu mohu přispět. Pro Českou republiku i Evropskou unii je zásadní mít dobré vztahy se zeměmi bývalého Východního bloku. Zároveň se nám tím otevírají i další tržní příležitosti, “ říká Gregorová.
České ministerstvo zahraničních věcí má s Moldavskou republikou program dvoustranné rozvojové spolupráce, který běží nepřetržitě od roku 2004. Jde o projekty zaměřené na ekologii, vzdělávání nebo sociální služby. V nedávné době například Česká republika v Moldavsku pomáhala založit deset Center domácí péče především pro seniory nebo financovala zpracování Strategie hlavního města Kišiněv pro inteligentní dopravu a mobilitu.
Země se sice potýká s energetickou, pandemickou i institucionální krizí. Zároveň má ale poprvé v historii proevropskou prezidentku, Maiu Sandu, parlament i vládu, a má vůli k mnoha změnám a velký potenciál.
“Moldavsko je zajímavou zemí i z pohledu investic pro české exportéry. V současné post-covidové situaci je zde největší zájem o investice do dopravy a infrastruktury, energetického, vodohospodářského, odpadního a potravinářského průmyslu,” popisuje Gregorová.
Stejně jako na Ukrajině nebo v Rumunsku, i v Moldavsku můžeme najít českou stopu v podobě vesnice, kterou založili čeští přistěhovalci. Patnáct kilometrů od rumunských hranic se nachází vesnička Holuboje (Holubinka), kterou koncem 19. století založila skupina 153 Čechů. Dodnes je tam Gymnázium Jaroslava Haška, kde dřív působil český spolek Novograd, a hudební škola, kde se děti učí české písně. Markéta Gregorová se regionu Východního partnerství věnuje dlouhodobě, a zpracovává za Evropský parlament makro-finanční asistenci či smlouvy o přidružení i pro další země, třeba Arménii, Gruzii nebo Ukrajinu.
