„Zvěrstva páchaná na menšinách po celém světě jsou bohužel stále součástí dnešního světa. Musíme je jednoznačně odsoudit a nesmíme před nimi zavírat oči. Proto je velmi důležité sdílet osvětu o těchto represivních praktikách s širokou veřejností a také dát prostor těm, kteří je zažívají. Setkání s aktivisty evropské diaspory a vyslechnutí jejich příběhů pro mě bylo srdceryvným zážitkem. Jako dlouhodobá zastánkyně lidských práv jsem přislíbila, že se o jejich osudy budu dále zasazovat,” komentuje konferenci Gregorová.
Násilné akty odvety proti skupině obyvatel vychází nejčastěji ze strany autoritářských států. V Číně se takové násilí páchá na ujgurské menšině za cílem převýchovy a potlačení kultury i víry. „V případě velmi ohrožené ujgurské menšiny se jedná o únosy, zastrašování a pomluvy s cílem kriminalizovat práci obránců lidských práv. Je tedy povinností vlád jednat tak, aby je chránily,” vysvětluje programová a advokační manažerka Světového ujgurského kongresu (WUC) a prezidentka Ujgurského centra pro demokracii a lidská práva (UCDHR) Zumretay Arkin.
Dalšími oběťmi represí jsou krymští Tataři. Obyvatelé poloostrova Krym, který je dodnes předmětem geopolitických sporů. Po náročném 20. století, kdy byli deportování a následně rehabilitováni, byla problematická jejich integrace do společnosti. Od ruské anexe poloostrova jsou ale vystavování fyzickému násilí a teroru. „Deokupace Krymu je jediný způsob, jak zastavit represálie Ruska proti krymským Tatarům,” říká krymský Tatar, který vystoupil na konferenci.
Svědectví, která jsou součástí dnes zveřejněné zprávy, vycházejí z rozhovorů s 26 aktivisty evropské diaspory včetně ahvázských Arabů, ázerbájdžánských Turků, krymských Tatarů, Gilaků, Kurdů, Tibeťanů a Ujgurů. Navazuje na zprávu UNPO z dubna 2021, která zdůrazňuje rozsah a závažnost tzv. transnacionálních represálií spáchaných autoritářskými státy.
