Parlamentní shromáždění Euronest schválilo dnes v Kišiněvu co nejrychlejší zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem. V rezolucích vyjádřilo také podporu vojenské obraně Ukrajiny a udělení kandidátského statusu Gruzii. Delegace za Evropský parlament, které se účastnila i Pirátka Gregorová jako místopředsedkyně Euronestu, jednala také s běloruskou opozicí.
„Jsem ráda, že se nám podařilo schválit jak výstupy celoroční práce, tak urgentní rezoluce. Státy východního regionu jsou naši důležití partneři a všichni prožívají dramatické časy. Ukrajina čelí bezprecedentní ruské agresi, Bělorusko přišlo o demokratické volby a jedná za něj exilová opozice, stoupá napětí mezi Arménií a Ázerbájdžánem. A Moldavsko, které naši delegaci přivítalo, se obává ruského pokusu o puč, který by zvrátil evropské směřování země. Přítomnost EU, vůle k otevřenosti a dialogu, to jsou věci, které dnes region potřebuje víc než kdy dřív,“ poskytuje výčet Markéta Gregorová, která se regionu věnuje od začátku svého mandátu.
Euronest je delegace Evropského parlamentu pro dialog s parlamenty šesti zemí východního partnerství (Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán). Z partnerství před časem oficiálně vystoupilo Bělorusko. Jednání se však nadále účastní zástupci běloruské opozice a občanské společnosti.
„Nechceme totiž hodit přes palubu celé Bělorusko jenom kvůli jednomu nepříčetnému diktátorovi. A tak tu promlouvala například Světlana Tichanovská. Běloruská opozice je silná, početná a proevropská. Vnímáme ji jako bližšího partnera než zkorumpovaný Lukašenkův režim, který opozici upírá legitimní volby a prodává svou zemi Putinovi,“ vysvětluje Pirátka Gregorová.
Důležitým tématem moldavské mise bylo rovněž napětí mezi Arménií a Ázerbájdžánem, v němž chce EU nadále hrát roli mediátora. Gregorová také nadále zůstává v zemi a v rámci výboru pro mezinárodní obchod bude jednat s představiteli Moldavska o makrofinanční asistenci, kterou jim EU poskytuje.
