„Špionážní skandály, atentáty na evropské půdě či dezinformační kampaně, všude nacházíme rukopis Kremlu. Musíme se sjednotit a soustředit se jak na krátkodobé hrozby, tak na dlouhodobé dopady kroků Ruska. Jinak prohrajeme i bez boje,“ řekla Gregorová, která situaci kolem Ruska dlouhodobě sleduje. Loni v dubnu se jí také podařilo prosadit do rezoluce Evropského parlamentu odškodnění pro pozůstalé po obětech ve Vrběticích a za svou frakci vede speciální výbor pro cizí vměšování a dezinformace.
Přední politici Evropské unie se shodli, že válečný konflikt není v zájmu nikoho, a je nutné usilovat o deeskalaci. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen řekla, že spolupráce EU a Ruska je stále možná. Podle ní ale Rusko vysílá protichůdné signály. Stáhlo sice část svých vojsk od hranic s Ukrajinou, ale zároveň tentýž den vyzvalo k uznání separatistických regionů na východě Ukrajiny. Podle Markéty Gregorové ale zatím k deeskalaci doopravdy nedochází. „Putinovi generálové vytváří informační chaos. To je to, co umí nejlépe, a co také ničí Ukrajinu zevnitř i bez bojů,” vysvětlila.
Na pomoc Ukrajině europoslanci schválili půjčku ve výši 1,2 miliardy eur (zhruba 30 miliard korun). Hlasovali také o výročních zprávách Společné bezpečnostní a obranné politiky (CSDP) a Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (CFSP). Konference předsedů se usnesla na deklaraci o vztazích mezi Evropskou unií a Ruskem, evropskou bezpečností a ruské vojenské hrozbě Ukrajině.
