Jenže tyto názory, stejně jak argumenty opozice, zůstaly nevyslyšeny. A nejen ze strany ministra či vlády. Pro kartu sociálních systémů hlasovali všichni poslanci vládní koalice. Někteří z nich sice předváděli spravedlivé rozhořčení nad nepravostmi ministerstva a okázale to dávali najevo především před televizními kamerami. Jakmile však měli toto své rozhořčení potvrdit hlasováním, poslušně se zařadili tam, kde mají vykázán svůj prostor, a bez výhrad zvedali pro tento projekt ruku. A tak se rozběhl.
Po měsících dohadování a nejrůznějších změn a úprav, které jakoby na oko vycházely vstříc požadavkům z různých stran, po dlouhotrvajících sporech, které stále nekončí, naopak, objevují se další problémy, tak o další existenci S karty opět jednáme.
Mezitím došlo k vyhrožování ze strany bývalého ministra Drábka, že, pokud bude S karta zrušena, budou mít poslanci, kteří pro zrušení zvednou ruku, na triku zodpovědnost za údajnou ztrátu 300 milionů korun. Jak bývá obvyklé, vlastní zodpovědnost si exministr Drábek a spol. absolutně nepřipouští. Stejně jako celá vláda, v tomto i v dalších případech, kdy dochází ke ztrátám a přelívání veřejných finančních prostředků.
Musím říci, že je až úsměvné, jak se s blížícími se volbami a měnícími preferencemi, mění postupně i názory jednotlivých vládních stran, které se najednou až dojemně začínají zajímat, nebo to alespoň tak má vypadat, o to, jak se lidem žije. Výjimkou není ani S karta. A tak se Petr Nečas nechal slyšet, že ukončení tohoto projektu je nejrozumnějším a ekonomicky nejméně náročným způsobem řešení situace. Jsem zvědavá, zda to prokáže i při hlasování.
Projekt S karet provázely zmatky a nejasnosti od samého počátku. Výplata dávek měla být zajišťována prostřednictvím tzv.technického účtu vedeného u České spořitelny, jejímž prostřednictvím mělo být vypláceno až 98% dávek, včetně vyplácení důchodů. V této souvislosti se ovšem zvedla vlna protestů. Bouřlivá diskuze se strhla také kolem poskytování osobních údajů či kolem povinného používání S karty. Mnozí upozorňovali na skutečnost, že se tím zkomplikuje život osobám se zdravotním postižením, seniorům, všem, kteří jsou omezeni pohybově.
Podložené argumenty se týkaly i chybějících bankomatů v menších městech a na vesnicích, problémů s dojížděním a dopravou vůbec, s jejich obsluhou ze strany mnohých seniorů a handicapovaných.
Národní rada osob se zdravotním postižením také ministerstvo opakovaně upozorňovala na nepřijatelnost spojení funkce veřejné listiny a platební funkce S karty, kdy dochází k porušení trestního zákoníku a zároveň článku 10 odstavce 3 Listiny základních práv a svobod, podle něhož má každý nárok na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. Mimochodem právě proto podala NRZP ČR spolu s dalšími trestní oznámení na exministra Drábka a Úřad pro ochranu osobních údajů zahájil správní řízení. Velmi by mě zajímalo, co bude dál s osobními údaji občanů, které Česká spořitelna nashromáždila. Kdo převezme riziko za případné vymáhání odškodnění?
Značné pochybnosti jsou od počátku s postupem MPSV ohledně smlouvy s Českou spořitelnou vůbec a také se samotným výběrem systému, založeným na rámcové smlouvě s Fujitsu, která byla již Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže zrušena.
Vzhledem k neustávajícím protestům, k požadavkům opozice řešit a rozplést nepřehlednou situaci a také ke značné medializaci, která k oblibě vládní koalice určitě nepřispívá, začalo MPSV i vládní představitelé za ODS couvat. Navrženo bylo upustit od povinné platební funkce S karty i od povinnosti zřizovat tzv.technický účet u České spořitelny, což se České spořitelně pochopitelně nelíbí. Když do nějakého projektu jde, tak proto, aby se jí to vyplatilo, aby z toho měla zisk. A najednou se vše obrací. Svou ztrátu vyčíslila na nějakých 300 milionů korun. Pud sebezáchovy bývalého ministra Drábka ho přiměl k výroku, že zodpovědnost za tuto ztrátu budou mít poslanci, kteří zrušení S karty odhlasují. Tento alibismus je naprosto mimo logiku.
Neměl by být zodpovědný, a to se vším všudy, včetně splacení škod, které s tímto projektem vznikají, ti kteří z důvodů, nad nimiž se mohou vznášet různé otazníky, tento projekt rozjeli?
Jak si vůbec může dovolit exministr sociálních věcí přehazovat svou zodpovědnost na, kupříkladu opozici, která od samého počátku, stejně jako řada dalších organizací i jednotlivců, zmíněný projekt jednoznačně kritizovala a odmítala, opírajíc se o jasné argumenty?!
Dokdy v této zemi budou prošustrované stamilióny a miliardy korun platit ti, kteří to nezpůsobili?!
Jak dlouho ještě budou o tyto peníze okrádáni daňoví poplatníci?!
Kde jsou sliby o průhlednosti, transparentnosti a vyvození zodpovědnosti padni komu padni?
Snaha zachovat S karty za každou cenu s argumentem, že už bylo vydáno víc než 250 000 karet s platební funkcí a že ji odmítlo pouze malé procento občanů, je, mírně řečeno, na vodě. Hrozba, že těm, kteří jsou na sociální dávky odkázáni, nebudou tyto dávky vyplaceny, pokud kartu nepřevezmou, respektive že je dostanou na svůj technický účet, ale bez karty je nebudou moci čerpat, byla totiž příliš silná, zároveň však také velmi nefér, motivace občanů ze strany ministerstva.
Mnoho lidí se oprávněně ptá, k čemu vůbec tato karta je. Identifikační funkci může, a mnohem lépe a přesněji, plnit občanský průkaz vybavený fotografií, s jehož užíváním nejsou spjaty další náklady, např. na pořízení velkého množství čteček na úřadech práce.
Duplicita v podobě karty sociálních systémů je naprosto nadbytečná a otázka je, zda celý humbuk nevznikl jen kvůli dalšímu netransparentnímu a neprůhlednému propojování veřejné správy s komerční sférou, kvůli další privatizaci služeb a přelévání veřejných finančních prostředků do kapes soukromých subjektů. Celý projekt by měl být proto zastaven a postup ministerstva řádně prošetřen.
