Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegové a kolegyně, svojí interpelací se obracím na pana ministra Martina Kocourka.Vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci závazků Ministerstva průmyslu a obchodu vůči společnosti JOB AIR Technic, zabývající se údržbou letadel na letišti v Ostravě. Společnost byla založena v roce 2006 a v nedávné době byla dokončena výstavba údržbového centra. Projekt realizace této investice zahrnoval podporu ze strany české vlády, která však přes mnohé přísliby nebyla v požadovaném rozsahu poskytnuta.

V této chvíli dluží vláda, resp. ministerstvo průmyslu a obchodu, podle mých informací zhruba 200 mil. Kč.

Vzhledem k této skutečnosti se stává finanční situace společnosti velmi kritickou. Mnozí z 240 zaměstnanců jsou významně postiženi opakovaným prodlením ve vyplácení mezd, případně je vyplacena pouze jejich část, dále prodlením ve vyplácení úhrad pojištění, nevyplácením cestovného a úhrad za ubytování zaměstnancům, kteří do Ostravy dojíždějí.

Nemusím snad zdůrazňovat, že těmto zaměstnancům hrozí propouštění, přičemž nezaměstnanost v tomto regionu je velmi vážný problém.

Kromě toho společnost GECAS, která dlouhodobě zadávala revize letadel ostravské společnosti JOB AIR, od těchto zakázek upouští. Dvě jejich letadla, která měl JOB AIR v hangáru, byla z důvodu společností nezaviněných finančních potíží přemístěna z Mošnova na jiná místa.  Přitom GEKAS byla jedním z klíčových zákazníků a jejich rozhodnutí společnost dramaticky zasáhne.

Obracím se proto na vás s požadavkem prověření způsobu vyplácení dotací ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu a zjednání nápravy, to znamená urychlené vyplacení dohodnutých dotací. V opačném případě totiž hrozí návrh na zahájení insolventního řízení.

Děkuji za odpověď.

Odpověď ministra průmyslu a obchodu ČR Martina Kocourek

Vážená paní poslankyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, ve své odpovědi bych nejdříve shrnul a poskytl několik informací o projektu společnosti JOB AIR, aby i ostatní poslankyně a poslanci byli informováni o problému.

Ministerstvo průmyslu a obchodu podpořilo vznik opravárenského centra společnosti JOB AIR Technic, dříve JOB AIR Europe AIR Craft Mitens (?), která je dceřinou společností společnosti CCG, a předmětem této společnosti je provádění oprav velkokapacitních letadel typu Boening a Airbus na mezinárodním letišti v Ostravě - Mošnově, které je součástí průmyslové zóny Mošnov.

Společnost dle předpokladů deklarovala vytvoření investice převyšující jednu miliardu korun do tohoto projektu, který byl rozdělen na dvě fáze tvořené výstavbou dvou hangárů. Investice společnosti byla podpořena dle rámcového programu pro podporu vzniku a rozšíření technologických center, schváleného usnesením vlády číslo 1238 ze dne 10. prosince 2003. Vzhledem k nedostatku prostředků v programu byla společnost za období od roku 2008 až do současnosti uspokojena ze 60 % požadovaných prostředků. Doposud žádala o dotace ve výši 450 milionů korun, přičemž celková doposud poskytnutá dotace tedy byla ve výši 223 855 023 korun.

My jako Ministerstvo průmyslu a obchodu jsme si tohoto problému vědomi. Nejedná se pouze o jednu společnost, která byla ve svých dotacích krácena. Je to problém celých programů na podporu technologických center a center strategických služeb. Obecně bych chtěl říci, že systém podpory technologických center a center strategických služeb byl realizován třemi usneseními vlády, a to číslo 573 z 5. června 2002, číslo 1238 z 10. prosince 2003 a číslo 217 ze dne 12. března 2007. Na tomto bych chtěl dokumentovat, že je to problém, který jsme na ministerstvu nyní zdědili.

Nicméně jednotícím prvkem všech programů schválených těmito usneseními byl proces udělení podpory, který má dvě části. Nejdříve každému žadateli vydáváme rozhodnutí o podpoře projektu a poté každoročně je tam na základě žádosti o poskytnutí dotace vydáváno rozhodnutí o poskytnutí dotace na podnikatelskou činnost.

Obecně bych chtěl říci, že u těchto programů v období 2003 až 2006 dochází k významnému nárůstu přislíbených prostředků ze státních rozpočtu a v roce 2003 přislíbená dotace pro všechny projekty představovala 332 milionů korun, v následujících letech závazkování státu rostlo. Hodnota všech rozhodnutí o podpoře projektu do roku 2004 dosáhla výše 2,680 miliardy korun, což představuje více než sedminásobné meziroční navýšení. Za rok 2005 veškeré přislíbené dotace se zastavily na hodnotě 3,146 miliardy korun a do roku 2006 byly přísliby dotace poskytnuty ve výši 3,660 miliardy korun.

Výsledkem pak je, že v letech 2003 až 2017 má být na všechny poskytnuté programy uhrazeno celkem 13, 971 miliardy korun. Z této částky tedy zbývá do roku 2017 uvolnit pro tyto programy ještě 8,345 miliardy.

Já chci na tom jen zdokumentovat, o jaký problém a jaký rozměr se jedná. My jsme se na ministerstvu tímto problémem zabývali, řešili jsme, jakými cestami žadatele o dotace uspokojit, přičemž jsme prověřovali tři cesty. První byla úplné zastavení dotací, nicméně tu jsme vyhodnotili jako rizikovou. Druhou možností bylo navýšení programu ze státního rozpočtu, nicméně se ukázalo, že státní rozpočet není schopen tyto programy uspokojit vzhledem k jeho omezeným možnostem. A třetí možností, kterou jsme zkoumali, byla úprava daně z příjmu. A zde jsme došli k návrhu řešení, který by byl realizován ustanovením zákona o dani z příjmů, kterým by se stanovila sleva na dani jako alternativní způsob dotace poskytované na základě některého z rámcových programů.

Jinými slovy - budeme usilovat o to, abychom překlopili zmíněné dotace do investičních pobídek tak, aby tyto dotace byly poskytovány formou slevy na dani a tím pak jsme byli schopni uspokojit do budoucna všechny žádosti o dotace.

Poslankyně Marta Semelová: Já děkuji za odpověď, pane ministře.

Nicméně chtěla bych se ještě zeptat, v jakém časovém horizontu můžou počítat s těmito úlevami, s těmito financemi, protože vím, že mnozí zaměstnanci jsou nuceni zůstávat doma, protože tam není práce. Prostě ztrácí důvěryhodnost ten podnik a ti zaměstnanci mají půjčky, mají hypotéky, prostě potřebují peníze.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek

Já té situaci plně rozumím. Opravdu se tím intenzivně zabýváme. Není to jen otázka pro společnost JOB AIR, ale obecně asi pro 145 projektů, které jsou v těchto programech. My doufáme, že se dohodneme s Ministerstvem financí na této úpravě zákona o dani z příjmů a formou investičních pobídek budeme schopni do budoucna ty nevyplacené peníze kompenzovat. Doufejme, že by to mohlo být od příštího roku, protože opravdu není v možnostech státního rozpočtu teď akutně řešit situaci nejenom JOB AIR, ale museli bychom řešit všechny, protože ty požadavky musí být uspokojovány poměrně, nelze je vztáhnout jenom na jednu společnost. To znamená, JOB AIR musí být vždycky součástí nějakého globálního řešení.

Takže já teď nemám žádnou zázračnou zprávu, že bychom byli schopni v letošním roce vyřešit úplně problém JOB AIR, nicméně v rámci úspor na našem ministerstvu jsme opět distribuovali další proplácení těch dotací, takže v letošním roce ještě společnost JOB AIR dostala další dvě splátky požadavku na dotace. A myslím, že by jí to mělo umožnit překlenout situaci do konce roku a od příštího roku bychom mohli přejít na ten nový systém přes investiční pobídky, a to by mohlo situaci společnosti JOB AIR zlepšit.

Takže jinými slovy - je to problém, který jsme zdědili a vzhledem k nedostatku prostředků jej musíme řešit, ale jsme jej schopni řešit až přenastavením toho systému podpory na investiční pobídky.