Projev prezidenta jsem sledovala a musím říci, že se k němu stavím velmi negativně. Nemohu souhlasit s tím, s jakým opovržením a arogancí mluvil Václav Klaus o lidech, kteří nesouhlasí s asociálními kroky této vlády, kteří vyšli do ulic, aby nahlas sdělili své oprávněné požadavky, případně, kteří stávkovali. Označení názorů občanů, jež nemají mnohdy práci či kteří pracují, ale za nízkou mzdu, často vyplácenou se zpožděním nebo ještě navíc krácenou a kteří nemají na stále vyšší nájem, na základní životní potřeby ani na léky, za ničivý pohled, kdy neberou ohled na to, že na naplnění jejich požadavků republika nemá, považuji za nehoráznost. Je to neúcta k lidem, ať už mladým, rodinám s dětmi nebo seniorům, kteří celý život pracovali a odváděli ze svých mezd částky na zdravotní a sociální pojištění a teď mají živořit. Na rozdíl od různých manažerů, kteří dovedou podnik třeba ke krachu a ještě za to berou slušnou odměnu a zlatý padák. Je vidět, že Václav Klaus se svou rodinou nikdy nestrádal. Také je škoda, že zapomněl zmínit svůj podíl na stavu naší země.