Základní škola Meteorologická se nachází v pražské Libuši, poblíž komplexu tržnice Sapa, kde žije početná vietnamská komunita. Pro necelou stovku žáků z necelých pěti set není čeština mateřským jazykem, do školy docházejí nejen děti Vietnamců, ale kupříkladu i Číňanů nebo Makedonců. Žáci, kteří se vůbec nedorozumí česky, jsou po příchodu do školy zařazeni do skupiny intenzivní výuky češtiny - vždy první dvě vyučovací hodiny. Poté jsou zařazeni do běžné výuky, z většiny předmětů učebního plánu ale zpravidla nejsou hodnoceni. Po prvním testu češtiny (úroveň A1 podle společného referenčního rámce) už na intenzivní výuku češtiny nedocházejí, škola jim ale nadále pomáhá. Po zvládnutí testu na úrovni A2 je jejich situace zohledňována jednotlivými učiteli, ve 4. a 5. ročníku jsou zařazeni do volitelného předmětu český jazyk jako cizí jazyk. Ve škole pomáhají i asistenti, včetně rodilé Vietnamky, která plynně ovládá češtinu. Jsou tam i speciální pedagogové či psycholog. Děti podle ředitele Zdeňka Běleckého zvládnou češtinu za rok či za dva. Čím mladší dítě se do školy dostane, tím je to lepší.
Škola žije v nejistotě
Na to všechno jsou samozřejmě zapotřebí peníze. Škola však žije v nejistotě, protože je závislá na dotačních programech, které navíc může čerpat vždy v určitém období, mezitím vše musí zvládnout z vlastních zdrojů. Potřebuje přitom financování po celý rok. „Už řadu let tento problém otevíráme na různých fórech. Zatím bez posunu,“ řekl ředitel školy Zdeněk Bělecký. Poslankyně a pražská zastupitelka Marta Semelová uvedla, že problém bude s ohledem na současnou situaci, kdy v České republice vzroste počet cizinců z řad uprchlíků, gradovat. Je podle ní třeba, aby na to české školství bylo náležitě připraveno. Podporuje proto návrh Běleckého, aby žáci s odlišným mateřským jazykem byli financováni normativně, podobně jako žáci se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním. Stačila by k tomu jednoduchá novela školského zákona, Semelová se pokusí oslovit kolegy napříč politickým spektrem a změnu prosadit.
Děti se učí respektu
Se zavedením normativního financování dětí s odlišným mateřským jazykem souhlasí i Lukáš Radostný ze společnosti pro příležitosti mladých migrantů Meta. Podle jeho názoru by to pomohlo školám využívat finance přesně ve chvíli, kdy potřebují, ne třeba až za půl roku, kdy vyjde nějaký projekt. Na rozvojové programy, vypisované jednou ročně, totiž školy musí psát extra projekty, bez jistoty, že finanční prostředky dostanou. „Školy mají ze školského zákona povinnost zajišťovat jazykovou přípravu, když ale nemají finanční prostředky, nejsou schopny zajistit ji,“ uvedl Radostný pro
Haló noviny. Semelová se již dříve zúčastnila jak pracovního setkání v Libuši, tak kulatého stolu na ministerstvu školství, kde se problém diskutoval, Haló noviny o tom informovaly. V rámci návštěvy školy ji Bělecký informoval o tom, že české, vietnamské a další děti ze ZŠ Meteorologická spolu tráví čas i ve družině nebo při mimoškolních aktivitách - městská část Libuš pořádá třeba jablkobraní. Děti se učí vzájemnému respektu. Ve škole jsou i žáci s lehkou mentální poruchou a dalšími handicapy. Všem dětem škola poskytuje jen to nejlepší, byť pro učitele je to mnohdy náročné. (ac)
(Článek byl 12. října publikován v Haló novinách)
