Dne 8. dubna proběhla v Praze ustavující valná hromada Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Zúčastnil se jí i předseda Witikobundu, nejradikálnější organizace Sudetolandsmanšaftu, která je i v Německu považována za extrémistickou. To, že byl spolek po několikaletém odmítání registrace Ministerstvem vnitra nyní na základě rozhodnutí Nejvyššího právního soudu zaregistrován, považuji za facku účastníkům protifašistického odboje i českým rodinám vyhnaným ze svých domovů v pohraničí.

Po otevření sudetolandsmanšaftské kanceláře v Praze je to další skandální událost, která vyvolala zvlášť v letošním roce, kdy si připomínáme 70. výročí ukončení druhé světové války, oprávněně rozhořčení občanů. Ve stanovách zmíněného sdružení je odsuzováno - cituji: vyhnání, genocidium a etnické čistky po druhé světové válce na území střední a východní Evropy, přičemž osoby, které to dopustily, jsou pokládány za válečné zločince a patří před soud.

Osoby, jež se podle výkladu těchto stanov staly oběťmi, mají právo na náhradu škody a na satisfakci, dále na to, aby jim nebo jejich dědicům bylo uděleno státní občanství České republiky a obnoveno vlastnické právo prý neprávem zkonfiskovaného majetku. Dekrety prezidenta republiky z roku 1945 byly podle spolku legalizací zjevného bezpráví a požadují jejich zrušení.

Zamýšlí také založit vlastní vydavatelství, stavět pomníky apod. Upozorňuji i na obavy našich občanů v pohraničí, kam si bezostyšně chodí potomci sudetských Němců prohlížet a fotografovat domky, kde lidé žijí. Je zarážející, že rozvášnění kritici prezidentovy cesty do Moskvy, ale i média, která by měla objektivně informovat o událostech u nás i v zahraničí, k této události mlčí.