Ostré vyjádření prezidenta  Václava Klause proti akademické obci Univerzity Karlovy, Radě vysokých škol, České konferenci rektorů a akademickým senátům, kteří nesouhlasí s návrhy zákonů z dílny ministra školství Dobeše, by si ze strany představitelů VŠ zasloužilo ostré odpovědi. Prezident Klaus hrubě osočil ty,  kteří chtějí věcně diskutovat a předkládají jasné argumenty podložené znalostí věci. Vyjádření hlavy státu ve smyslu, že hra na akademickou svobodu je falešná a že je pobouřen tím, co si akademický svět v tuto chvíli dovoluje, je za hranicí únosnosti. Panu prezidentu by zřejmě mnohem víc vyhovovalo, aby vysokoškolští odborníci a studenti drželi ústa a krok a slepě se podrobili vidině budoucnosti, kdy o vysokoškolském vzdělávání budou rozhodovat všehoschopní politici a podnikatelé, jimž jde výhradně o vlastní zisk. Asi si vzpomněl na uplynulých 20 let, kdy u toho všeho byl a mnohé způsobil. Mám na mysli postupnou privatizaci vzdělání v ČR, rozkvět soukromého školství, přičemž výsledek je takový, že dnes působí ve zbytku naší bývalé Československé vlasti 74 vysokých škol, z toho 46 soukromých, a na nich 408 tisíc studentů. Nechci v tuto chvíli hodnotit úroveň některých z nich. Avšak pokud V. Klaus kritizuje vysoký počet škol i studentů a kvalitu vzdělávání a vědy, měl by si ovědomit, že on sám je jedním z těch, kdo má současný stav na svědomí. Stejně falešné je i jeho hořekování nad troufalostí těch, kteří protestují proti zavedení školného. Nezajímá ho, předpokládaný úbytek talentů, je mu lhostejná sociální a ekonomická situace těch, kteří si o vysoké škole kvůli nedostatku financí a hrozbě dlouholetého zadlužení nechají jen zdát. To, že se mají napakovat banky je  zřejmě podle jeho gusta. Myslím, že nejen prezident, ale všichi ti, kteří dnes jásají nad zavedením školného, a kteří před rokem 89 zadarmo vystudovali, by měli sáhnout do svých kont a splatit výdaje na jejich vzdělání, které za ně zaplatil stát.