Rozhovor Haló novin s Martou Semelovou (KSČM), členkou školského výboru sněmovny
Dnes začíná nový školní rok. Do lavic zasedne téměř jeden a čtvrt milionu dětí. Nejen je, ale i pedagogy, čeká řada změn. Převažují podle vás pozitiva, anebo jde spíš o změny k horšímu?
Ke změnám opravdu docházet bude a ne vždy ku prospěchu věci. V předškolním vzdělávání nás čekají nepromyšlené kroky minstra Drábka, na základních školách diskuze o standardech vzdělávání, testování žáků 5. a 9.tříd a pilotní ověřování smluv s rodiči. Střední školy se pak budou potýkat s výrazným úbytkem žáků a některé z nich se nevyhnou slučování, podrobně se budou vyhodnocovat státní maturity a upravovat na základě došlých připomínek, střední odborné školy budou ve větší míře využívat nových závěrečných zkoušek, které připravili pracovníci Národního ústavu odborného vzdělávání spolu s odborníky ze škol i z praxe , no a vysoké školy se nevyhnou diskuzím o plánovaném zavedení školného, ale také o financování, které má být výrazně kráceno.
Změny v předškolním vzdělávání…
Nedostatek míst v mateřských školách, které byly překotně v minulých letech rušeny, řeší namísto ministra školství Jaromír Drábek (TOP 09), tedy ministr práce a sociálních věcí. Už to vidím jako problém. Mateřské školy nejsou pouhým hlídacím zařízením, ale místem, které poskytuje předškolní vzdělávání se vším, co k tomu patří a proto logicky patří pod rezort školství. Drábek však zavádí jakési „dětské skupiny“, které mohou zřizovat firmy a úřady pro děti svých zaměstnanců. Osobně bych proti firemním školkám nic neměla, ale za předpokladu, že zde budou dodržen pravidla jako u jiných předškolních zařízení. To znamená hygienické předpisy, kvalifikované učitelky zabezpečující vše, co dítě pro svůj rozvoj v tomto věku potřebuje. Ale tato pravidla zde mnohem mírnější. Jak zaznělo na sobotním jednání odborné sekce školství, kvalitní mateřské školy nahrazují „Drábské světničky“ (přírodní útvar u Mladé Boleslavi). Další perlou z dílny MPSV je návrh na zavedení institutu chůvy jako živnostenské podnikání.
Ministerstvo školství chce zavést plošné testování žáků v 5. a 9. třídách. Slibuje si od toho zvýšení kvality výuky. Je to dostatečné opatření?
Samo testování nestačí. To za prvé. A za druhé - nelze stavět od střechy. Nejdřív musí být jasné, co má žák na konci toho kterého ročníku znát a umět, jakou sumu vědomostí, znalostí a dovedností si má osvojit. Pak můžeme testovat. Já osobně jsem velký kritik zrušení osnov a zavedení školních vzdělávacích programů, kdy každá škola jinak, kdy učí různé učivo v různých ročnících. Když si k tomu vezmet, že u nás, po vzoru především amerického školství, existují různé alternativní školy a k tomu ještě domácí vzdělávání, nemůžeme se divit, kam jsme za těch dvacet let došli. Tyto pokusy na dětech výrazně ovlivnily prudké snižování úrovně našeho vzdělávání. Proto rozumím snahám ministerstva školství o určité sjednocování učiva zavedením standardů vzdělávání a rozumím i snaze o ověření znalostí žáků 5. a 9.tříd, aby i každá škola věděla, v čem je dobrá a kde má rezervy. Na druhou stranu však kroky, které k tomu mají vést, považuji za zcela nedostatečné. Ministerstvo sice předkládá návrh centrálně zpracovaných standardů, co má žák znát, ale jednak je školy při úravách svých programů využívat mohou, ale nemusí, jednak se jedná pouze o tři vybrané předměty a jednak jde o výstup až na konci prvního a druhého stupně, což situaci prostě neřeší. Od září se k těmto změnám mají rozběhnout konference, takže jsem zvědavá na diskuzi odborné veřejnosti.
Od září začne také více než dvacítka základních škol testovat smlouvy s rodiči zlobivých dětí, definitivně by tato novinka měla začít platit za dva roky. Co přesně tato změna přináší?
Uzavírání smluv školy s rodiči problémových žáků má napomoci k zlepšení jejich chování a přístupu k plnění svých povinností. Já osobně jsem k tomuto nápadu ministra Dobeše značně skeptická. Chování dnešních dětí a mládeže je odrazem této společnosti. Toho, jaké hodnoty upřednostňuje, jaké vzory předkládá, jaké vytváří podmínky pro celkový rozvoj mladého člověka, jak zabezpečuje socální a ekonomické jistoty jemu a jeho rodině. Celý komplex těchto problémů, které vycházejí ze samé podstaty kapitalistického systému, žádné smlouvy nevyřeší.
S úbytkem studentů budou bojovat střední školy. Některé zůstanou zavřeny, jiné to řeší slučováním. Co o této situace soudíte?
Střední školy letos přijdou o 23 tisíc žáků. Největší úbytek se týká učilišť, zejména na stavebních oborech. Takže ke slučování a rušení, honosně označované jako optimalizace, docházet bude.
Je to opět důsledek naprosté nekoncepčnosti a neschopnosti všech politiků, kteří od počátku 90.let rozhodovali o školství v naší zemi. Kdy dali zelenou soukromým školám, kdy naprosto nesmyslně podporovali výhradně gymnázia a degradovali a likvidovali učňovské a odborné školství. Hořké plody jejich ražení hesla, že co největší počet lidí musí mít maturitu a vysokoškolský diplom, neboť zaostáváme za světem, dnes sklízíme.
KSČM neustále poukazuje na nedostatečnou podporu učňovského školství, dojde v tomto směru k nějaké změně?
Učňovské školství, to byl dřív pojem. Vychovalo mnoho vysoce kvalitních odborníků s těmi známými zlatými ručičkami. Po listopadu se muselo zničit vše, co u nás i ve světě mělo zvuk a jméno, co vytvářelo hodnoty, co mohlo být nebezpečnou konkurencí. A tak došlo pochopitelně i na učňovské školství. Všichni se vrhli na gymnázia, která dnes přijímají kdekoho, protože co přijatý student, to korunky pro školu. Takže střední odborná učiliště se zavírají a kvalifikovaní řemeslníci chybějí. V poslední době se probudily některé kraje, které se snaží učňovské školství oživit. Hledají cesty k firmám, které mohou pomoci s praktickou výukou, modernizací škol i uplatněním absolventům. Letos bude potřeba zaměřit se na to, aby krajští zastupitelé zabránili tomu, aby v rámci tzv.optimalizace nedocházelo k rušení učňovských a odborných škol, bez ohledu na dlouhodobé záměry vzdělávání v kraji, jen z ekonomických důvodů.
Letos se v souvislosti se středními školami nejvíce diskutovalo o státních maturitách. Jak je hodnotíte?
Státní maturity jsou nutné a já jsem jejich zavedení prosazovala. Připravovaly se mnoho let a jejich zavedení provázely značné emoce, přiživované sdělovacími prostředky. Pravda však také je, že byly předražené a že se projevila v jejich průběhu řada nedostatků. To však neznamená, že by se od nich mělo ustupovat. Naopak. Je potřeba seriózně je vyhodnotit a odstranit chyby. To že neezvládlo maturitu zhruba 20% studentů a dalších 9% učitelé k maturitě nepustily, totiž není vinou zavedení státní maturitní zkoušky. Je to důsledek toho, jak úroveň vzdělání u nás šla rapidně dolů.
Novinky čekají i pedagogy. Zkušení kantoři mají od ledna dostat přidáno, zatím ale není jasné, jestli slíbené čtyři miliardy půjdou do tarifů nebo motivační je složky platu. Věříte tomuto slibu ministra?
Věřit komukoli ze stávající vlády by bylo z říše fantazie. Tato vláda okrádá ty, kteří už dnes mají hluboko do kapsy a mám vážné obavy o to, zda učitelé slíbené peníze dostanou.
Jak hodnotíte to, že nakonec nepedagogičtí pracovníkům neklesnou platy, jak původně hrozilo?
Ano, ve škole nejsou jen učitelé, ale také kuchařky, uklízečky, školníci, hospodářky a mnozí z nich dělají za minimální mzdu. Loni jim sebrali ne pouze 10% platu, ale mnohde se snížení dostalo až na 30%. Z čeho mají tito zaměstnanci žít? Proto jsem byla naprosto v šoku z toho, že by se jim mělo sebrat jště dalších 5%. Přivítala jsem tak slib, že ke snížení nedojde, ale jak už jsem řekla, této vládě lze těžko věřit, takže vše může být opět jinak.
Kde vidíte ty největší problémy, s nimiž se resort bude muset v tomto školním roce poprat?
Jedním z hlavních problémů, od něhož se odvíjí vše ostatní je financování školství. Peníze do vzdělání, to je investice do budoucna. O těch dalších problémech jsem se už zmínila. Jinak dovolte, abych ještě popřála všem žákům, studentům a jejich rodičům, učitelům i nepedagogickým pracovníkům hodně zdraví a sil. Prostě šťastný školní rok.
Zdroj: Haló noviny, 1.9.2011
