Základní škola, která je příspěvkovou organizací hlavního města Prahy a je jedinou plně organizovanou školou svého druhu v České republice, se nachází na pražském Zlíchově. Během let (vznikla v roce 1998 jako příspěvková organizace MŠMT) se rozšířila, a ani dnes kapacita dvou budov nestačí k tomu, jaký je o školu zájem. Poté, co odborníci poradenských služeb dětem školu doporučí, děti nastoupí na 3-měsíční diagnostický pobyt, během kterého škola posoudí, zda je vzdělávání na tomto typu školy pro dítě vhodné. I v případě kladného vyjádření, mají hlavní slovo rodiče. Ti jsou většinou pro. Ve škole jsou i mimopražské děti, jednoznačně převažují chlapci. Novou členkou školské rady byla zvolena právě Marta Semelová (KSČM), která školu navštívila a zajímala se o to, jak dětem škola pomáhá a s jakými potížemi se potýká.
„Jsme základní škola se speciálním programem,“ uvedla ředitelka školy Helena Hainová. Se Semelovou se shodly v tom, že inkluze, která je nyní prosazována, nemusí být vhodná pro každé dítě. Třeba děti navštěvující zlíchovskou školu vyžadují specifický přístup, v běžné škole by mnohé z nich neobstály, byly by outsidery, nebo naopak by znamenaly nepřijatelnou zátěž pro spolužáky a vyučující. Zde mohou, vzhledem k specifickému prostředí, zažívat pocity úspěchu, což jim pomáhá pro budoucí život. Podle Hainové je důležité, aby byla porucha chování, popřípadě porucha učení na běžné škole včas diagnostikována, a tím rozpoznán důvod, proč dítě v běžné škole selhává. Nemusí to totiž vůbec znamenat, že je na tom intelektově špatně, nebo že je tzv. „zlobivé“. Důležitá je i těsná spolupráce s rodiči - ve škole proto mají třídní schůzky každý měsíc.
Dětem tam nedávají poznámky, ale hodnotí jejich práci a chování každou hodinu, aby bylo zřejmé, že „zlobily“ třeba jen jednou a po zbytek dne byly hodné. Pozitivní motivace je velmi důležitá. Ve škole pracují terapeuté (součástí školy je Speciálně pedagogické centrum), je zde přípravná třída a školní družina, která začíná již brzy ráno - před výukou, pokračuje po výuce a končí v pozdních odpoledních hodinách. Odpoledne děti pobývají nejen v družině, ale zúčastňují se i tamních zájmových kroužků. Při škole jsou i keramické dílny a obrovská zahrada. V rámci rekonstrukce tam na půdě „vyrostla“ útulná cvičebna. V jednotlivých třídách je kolem deseti dětí. V některých třídách jsou dva učitelé, protože děti např. s hyperaktivitou nebo poruchou autistického spektra vyžadují velkou pozornost, některé z nich vyžadují podporu pedagogického asistenta. „Dítě potřebuje podporu pedagogického asistenta na plný úvazek. Pokud to tak není, práce ztrácí efektivitu,“ řekla Hainová.
Se Semelovou se shodly, že asistenti jsou finančně podhodnoceni, v některých školách proto pracují i v družině. Ve zlíchovské škole dbají na to, aby mezi konkrétním kantorem a asistentem panovala symbióza, což se odráží na celkové pohodě ve třídě i na výkonech dětí. A co se děje, když děti ukončí povinnou školní docházku a zlíchovskou školu opustí? Je to různé. Nastupují na střední školy i na učiliště. „Máme i vysokoškoláky,“ uvedla Hainová. Některé děti bývalou školu o svém následném studiu a uplatnění informují, jiné ne. Ředitelka by ráda v budoucnu vybudovala i internát, o který usiluje již léta. Semelová, která si prohlédla obě budovy i zahradu, tento záměr podporuje. „Ve škole dětem dávají přesně to, co potřebují. Je třeba ji všemožně podpořit,“ řekla poslankyně Semelová. (ac)
(Haló noviny, 5. 10. 2015)
foto: ZŠ pro žáky se specifickými poruchami chování Praha - Zlíchov