Bezplatné MHD

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

Dobrý den, k tomuto tématu jsme zpracovali vysvětlující text, který přikládám:

Za bezplatnou městskou hromadnou dopravu v Praze!

Na základě zkušeností z jiných měst u nás i ve světě se návrh objevuje z více stran. Byl například součástí kampaně, kterou v roce 2005 vedli členové Komunistického svazu mládeže a pražská organizace KSČM, objevuje se ve Straně Zelených a v Pirátské straně, ve straně Patrioti – Volba pro Prahu, v ČSSD v Brně, také vznikla nová volební aktivitaMHDzdarma.cz, na základě zkušeností odjinud se k němu hlásí někteří jednotlivci.

Projekt by jasně přispěl k pověsti Prahy – stala by se přitažlivějším městem pro své obyvatele i pro její návštěvníky. Zároveň by v tomto rozsahu šlo o odvážný a také riskantní pokus.

Některé přínosy jsou neoddiskutovatelné, i když ne všechny lze snadno převést na finanční vyjádření a mohou mít i dílčí záporné stránky:

• Zvýšení spokojnosti cestujících s poskytováním veřejné služby, která už dnes je více zaměřena na sociální skupiny se středními, nižšími nebo velmi malými příjmy (posílení sociální rovnosti a spravedlnosti, zvýšení právě jejich mobility, včetně dopadu na zaměstnanost).

• Úspora občanů města i návštěvníků, pro ty, kteří pravidelně cestují MHD, by šlo o úsporu jistě v tisících Kč na občana města za rok. To představuje růst disponibilních příjmů občanů a jejich použití v jiných oblastech, včetně příznivých dopadů na veřejné finance, např. vliv na životní úroveň nebo návštěvnost kulturních, sportovních apod. akcí.

• Převažující příspěvek ke zkvalitnění života obyvatel. Zklidnění, méně stresu řidičů i cestujících, snížení počtu vozidel, méně ucpané křižovatky a kratší fronty a popojíždění v nich, snížení hlučnosti a zvýšení rychlosti povrchové dopravy, snížení emisí (od výbušných motorů k elektrickému pohonu tramvají a metra), počtu dopravních nehod a jejich důsledků, menší problémy s parkováním atd. Příznivá možnost rozšiřování pěších zón ve městě a zón bez automobilů (s výjimkou nezbytné dopravy).

• Úspora za tisk a distribuci jízdenek, za pořizování a provoz označovacích strojků, všech forem nákupu jízdenek (placení jízdného) včetně zjednodušení některých dopravních staveb. Opencard (anebo podobný systém) pro MHD bezpředmětný – úspora s ním spojených pořizovacích i provozních nákladů jak města, tak cestujících. Snížení počtu revizorů, jiné zaměření kontrolní a dohlížecí činnosti s možností posílit dohled městské policie na pořádek i v MHD. Nebyli by černí pasažéři. Úspora za právní vymáhání nedoplatků a pokut. Skončení exekucí kvůli jízdnému, včetně jejich doprovodných důsledků jako jsou práce načerno, snížení příjmů státu a obcí atd.

• Snížení opotřebení dopravních cest.

Proti tomu stojí rovněž neoddiskutovatelné náklady:

• Náhrada z rozpočtu magistrátu (bez městských částí) za dosud vybírané jízdné přibližně 4,5 mld. Kč a vzrůst provozních nákladů podle úspěšnosti přechodu na MHD odhadem ve výši ½ až 2 mld. Kč. Při zavedení bezplatné MHD představuje dofinancování ze současných 15,7 mld. Kč vzrůst na 20,7 až 22,2 mld. Kč, tj. o 11 – 14 % rozpočtu magistrátu.

• Větší využití, a tím růst nákladů – při současném podílu MHD na dopravě v Praze v rozsahu asi 55 % může vzrůst potřeba využití MHD nejvýš o 20 – 30 %, což je spíš nadsazený předpoklad. (Auta ovšem také mají i své výhody a volnější ulice také umožní jejich snadnější použití v potřebných případech.) Zvýšené investiční náklady z vyššího využití (další vozový park, příslušenství a infrastruktura) – možný hrubý předpoklad o polovinu % zvýšení využití MHD.

• Možnost bezpečného a levného parkování v koncových místech MHD by bylo třeba posílit.

A teď jinak:

• Každý den ujedou osobní automobily po Praze přes 20 mil. km a do širšího centra vjíždí přes 273 000 osobních aut každý pracovní den. Snížení o 1% tedy znamená denně menší provoz o víc než 200 000 km, o 2700 aut v centru méně a na okruhu o skoro 5500 méně. V Tallinnu se snížil provoz o 15 %! Na MHD by se přenesla zátěž odpovídající průměrné obsazenosti osobního automobilu 1,3 osoby. Potřebné posílení MHD by jak u autobusů (v 1 autobusu pohodlně jede posádka 11,5 auta), tak u tramvají i metra představovalo nejvýš jednotky procent, v případě největší účinnosti bezplatné MHD do 15 % proti současnému stavu.

• Přinese větší mobilita díky snadné dopravě zvýšení zaměstnaných osob, přitažlivost Prahy pro domácí i zahraniční návštěvníky – bezplatná MHD asi bude také “atrakcí” – a více volných prostředků domácností pro větší útratu, a tím i další daňové příjmy pro stát i pro Prahu? Nakolik to může vyrovnat navíc vynaložené náklady? Někteří ekonomové, např. Ing. Stanislav Heczko, Ph.D., odhadují, že přínosy bezplatné MHD by byly větší než růst nákladů. Některé vyhodnocené projekty v zahraničí mu dávají za pravdu.

• Na rozdíl od jiných komodit případně poskytovaných zdarma (např. chleba) je u MHD omezená možnost zneužití (příliš nadměrného používaní pro jiné účely), jak v praxi ukazuje bezplatné užívání dětmi a důchodci, snad kromě dočasného náhradního přístřeší pro bezdomovce. MHD by byla poskytována jako veřejná služba podobně jako např. osvětlení města.

• Bude vedení města ochotno uspořádat o této věci lidové hlasování, dát důvěru “hlasu lidu”, jednak aby se občané vyjádřili k možnému riziku a potřebě vynaložit zvýšené náklady na MHD, jednak aby na občany byla oprávněně přenesena část odpovědnosti za rozhodnutí, které má kladné důsledky i významný vliv na využití společných peněz? Přispěje takové rozhodování občanů ke výšení zájmu o hospodaření ve městě a jeho kontrolu, snížení plýtvání městskými prostředky, předcházení korupci – tedy tomu, o co ve svých programech “usilují” všichni uchazeči o městské funkce?

• Pokud by se bezplatná MHD týkala jen občanů města, musel by být zachován celý systém placení a kontroly jízdného pro všechny ostatní, což by podstatně snížilo možné přínosy. Rozsah zahrnutí Pražské integrované dopravy (PID) do projektu nezávisí jen na rozhodnutí v Praze. Zkušenosti z Frýdku-Místku se zahrnutím příměstských tras jsou dobré.

• Automobilismus je také zdrojem daňových příjmů (spotřební daň, DPH…) – to by se s nižší spotřebou paliv snížilo, ale většině z nás by to málo vadilo. Ušetřené peníze by nezahálely a vedly k jiným daňovým příjmům státu.

• Lze předejít obavám z hrubého chování a růstu kriminální činnosti v MHD (do značné míry nezávisle na výši jízdného) např. informační kampaní a návody v dopravních prostředcích, jak postupovat, koho přivolat apod. při jejich výskytu?

• Jasnou podmínkou je udržení a zlepšení kultury cestování MHD, její technický a technologický rozvoj, spíše zrychlení tempa rozšiřování sítě všech jejích součástí od metra, přes tramvaje a autobusy, podíl železniční dopravy až po pražské přívozy.

• S bezplatnou MHD mají v různém rozsahu zkušenosti u nás v Třeboni (2002 - 6), ve Frýdku-Místku (od roku 2011), v Hořovicích (od roku 2008), ve Valašském Meziříčí (v roce 2009 a snad od roku 2015), v zahraničí v Commerce v Kalifornii a v Chapel Hill v Severní Karolíně, USA (od 60. let), Châteauroux, Aubagne či Castres ve Francii (od roku 2002), v Tallinnu v Estonsku (od roku 2012), v Hasseltu v Belgii (od roku 1997 od 2014), v Nové Gorici ve Slovinsku (od roku 2006), v Kiruně ve Švédsku (od roku …), v Templinu v Německu (?). Praha je však svým rozsahem jiné kafe!

• K uskutečnění projektu bezplatné MHD v Praze je třeba důkladná příprava s účastí odborných složek, především z Magistrátu hl. města Prahy, DPP a Regionálního organizátora pražské hromadné dopravy (ROPID), dalších odborníků, rady a zastupitelstva. Je nutné upřesnit odhady dopadů, přínosů i nákladů a jejich finanční vyhodnocení. Bude trvat zátěž předchozích rozhodnutí v oblasti MHD a jejich dopadů často laickou i odbornou veřejností zpochybňovaných (hlavně pro nadsazené náklady) z předchozích období. I když bude postup rozhodný, bude příprava trvat nějaký čas. Funkční období 2014 – 18 by mělo stačit nejméně na odpovědnou přípravu a podle dosaženého stavu s dostatečnou pravděpodobností i na spuštění projektu. Veřejnost by měla být průběžně dostatečně informována.

• Je možné i postupné řešení:

• Stabilizace MHD – hlavně Dopravního podniku HMP – s (probíhajícím) rozšiřováním obslužnosti území a při zachování nebo postupném snižování cen jízdného.

• Rozšíření skupin obyvatel jezdících zdarma nebo úlev pro některé kategorie.

• Přeměna DP Praha z obchodní korporace (akciová společnost) na neziskovou organizaci (možné nižší daně a dotace, provoz méně nákladný, není nutno mimo jiné vyplácet podíly vlastníkům, například dividendy v případě akciové společnosti).

• Použití jiných průkazů s kódy pro MHD než Opencard, např. i občanky.

• Opatření pro zrychlení provozu a odstranění prostojů MHD, opatření týkající se parkování, zavádění mýtného, zvýšené investice do infrastruktury a nových vozů, oprav stanic a zastávek, tratí a výstavby nových, zavedení více nočních linek a nočního provozu metra a zvýšení bezpečnosti osob, kvalitnější pěší a cyklistické trasy atd.

• Zvýšení a diferenciace jiných příjmů města pro financování provozu MHD.

Nakonec ocitujme názory z Internetu:

• Bezplatná MHD? Nejde to? Ale jde, když se nebudou stavět další nesmyslně drahé tunely, ušetří se za licence za předraženou Opencard, DPP bude rozumně hospodařit a ne nakupovat tramvaje na trati, které nepostavil, a pak se je snažit prodávat někomu jinému. Zlepší se životní prostředí. Nemožné je nakonec možné.

• Jistě by bezplatná MHD měla být doprovozena celkově odpovědnějším hospodařením města. Řada známých příkladů nehospodárnosti (jsou uvedeny) ukazuje na vysokou pravděpodobnost zajištění potřebných 5 – 7 mld. Kč ročně na MHD zdarma.

• Bezplatnou MHD prosazovat a nemyslet to jen jako volební tahák. Vlastně není, komu by to uškodilo, i kdyby město mělo dost doplácet. Je ovšem potřeba počítat s průběžným sebeučením a včas přijmout potřebné změny.

Pro používání MHD místo v ulicích dnes přemnožených osobních automobilů je třeba také motivace – bezplatné poskytování této služby jí může účinně být!

Krajská organizace KSČM v PrazeDobrý den, k tomuto tématu jsme zpracovali vysvětlující text, který přikládám:

Za bezplatnou městskou hromadnou dopravu v Praze!

Na základě zkušeností z jiných měst u nás i ve světě se návrh objevuje z více stran. Byl například součástí kampaně, kterou v roce 2005 vedli členové Komunistického svazu mládeže a pražská organizace KSČM, objevuje se ve Straně Zelených a v Pirátské straně, ve straně Patrioti – Volba pro Prahu, v ČSSD v Brně, také vznikla nová volební aktivitaMHDzdarma.cz, na základě zkušeností odjinud se k němu hlásí někteří jednotlivci.

Projekt by jasně přispěl k pověsti Prahy – stala by se přitažlivějším městem pro své obyvatele i pro její návštěvníky. Zároveň by v tomto rozsahu šlo o odvážný a také riskantní pokus.

Některé přínosy jsou neoddiskutovatelné, i když ne všechny lze snadno převést na finanční vyjádření a mohou mít i dílčí záporné stránky:

• Zvýšení spokojnosti cestujících s poskytováním veřejné služby, která už dnes je více zaměřena na sociální skupiny se středními, nižšími nebo velmi malými příjmy (posílení sociální rovnosti a spravedlnosti, zvýšení právě jejich mobility, včetně dopadu na zaměstnanost).

• Úspora občanů města i návštěvníků, pro ty, kteří pravidelně cestují MHD, by šlo o úsporu jistě v tisících Kč na občana města za rok. To představuje růst disponibilních příjmů občanů a jejich použití v jiných oblastech, včetně příznivých dopadů na veřejné finance, např. vliv na životní úroveň nebo návštěvnost kulturních, sportovních apod. akcí.

• Převažující příspěvek ke zkvalitnění života obyvatel. Zklidnění, méně stresu řidičů i cestujících, snížení počtu vozidel, méně ucpané křižovatky a kratší fronty a popojíždění v nich, snížení hlučnosti a zvýšení rychlosti povrchové dopravy, snížení emisí (od výbušných motorů k elektrickému pohonu tramvají a metra), počtu dopravních nehod a jejich důsledků, menší problémy s parkováním atd. Příznivá možnost rozšiřování pěších zón ve městě a zón bez automobilů (s výjimkou nezbytné dopravy).

• Úspora za tisk a distribuci jízdenek, za pořizování a provoz označovacích strojků, všech forem nákupu jízdenek (placení jízdného) včetně zjednodušení některých dopravních staveb. Opencard (anebo podobný systém) pro MHD bezpředmětný – úspora s ním spojených pořizovacích i provozních nákladů jak města, tak cestujících. Snížení počtu revizorů, jiné zaměření kontrolní a dohlížecí činnosti s možností posílit dohled městské policie na pořádek i v MHD. Nebyli by černí pasažéři. Úspora za právní vymáhání nedoplatků a pokut. Skončení exekucí kvůli jízdnému, včetně jejich doprovodných důsledků jako jsou práce načerno, snížení příjmů státu a obcí atd.

• Snížení opotřebení dopravních cest.

Proti tomu stojí rovněž neoddiskutovatelné náklady:

• Náhrada z rozpočtu magistrátu (bez městských částí) za dosud vybírané jízdné přibližně 4,5 mld. Kč a vzrůst provozních nákladů podle úspěšnosti přechodu na MHD odhadem ve výši ½ až 2 mld. Kč. Při zavedení bezplatné MHD představuje dofinancování ze současných 15,7 mld. Kč vzrůst na 20,7 až 22,2 mld. Kč, tj. o 11 – 14 % rozpočtu magistrátu.

• Větší využití, a tím růst nákladů – při současném podílu MHD na dopravě v Praze v rozsahu asi 55 % může vzrůst potřeba využití MHD nejvýš o 20 – 30 %, což je spíš nadsazený předpoklad. (Auta ovšem také mají i své výhody a volnější ulice také umožní jejich snadnější použití v potřebných případech.) Zvýšené investiční náklady z vyššího využití (další vozový park, příslušenství a infrastruktura) – možný hrubý předpoklad o polovinu % zvýšení využití MHD.

• Možnost bezpečného a levného parkování v koncových místech MHD by bylo třeba posílit.

A teď jinak:

• Každý den ujedou osobní automobily po Praze přes 20 mil. km a do širšího centra vjíždí přes 273 000 osobních aut každý pracovní den. Snížení o 1% tedy znamená denně menší provoz o víc než 200 000 km, o 2700 aut v centru méně a na okruhu o skoro 5500 méně. V Tallinnu se snížil provoz o 15 %! Na MHD by se přenesla zátěž odpovídající průměrné obsazenosti osobního automobilu 1,3 osoby. Potřebné posílení MHD by jak u autobusů (v 1 autobusu pohodlně jede posádka 11,5 auta), tak u tramvají i metra představovalo nejvýš jednotky procent, v případě největší účinnosti bezplatné MHD do 15 % proti současnému stavu.

• Přinese větší mobilita díky snadné dopravě zvýšení zaměstnaných osob, přitažlivost Prahy pro domácí i zahraniční návštěvníky – bezplatná MHD asi bude také “atrakcí” – a více volných prostředků domácností pro větší útratu, a tím i další daňové příjmy pro stát i pro Prahu? Nakolik to může vyrovnat navíc vynaložené náklady? Někteří ekonomové, např. Ing. Stanislav Heczko, Ph.D., odhadují, že přínosy bezplatné MHD by byly větší než růst nákladů. Některé vyhodnocené projekty v zahraničí mu dávají za pravdu.

• Na rozdíl od jiných komodit případně poskytovaných zdarma (např. chleba) je u MHD omezená možnost zneužití (příliš nadměrného používaní pro jiné účely), jak v praxi ukazuje bezplatné užívání dětmi a důchodci, snad kromě dočasného náhradního přístřeší pro bezdomovce. MHD by byla poskytována jako veřejná služba podobně jako např. osvětlení města.

• Bude vedení města ochotno uspořádat o této věci lidové hlasování, dát důvěru “hlasu lidu”, jednak aby se občané vyjádřili k možnému riziku a potřebě vynaložit zvýšené náklady na MHD, jednak aby na občany byla oprávněně přenesena část odpovědnosti za rozhodnutí, které má kladné důsledky i významný vliv na využití společných peněz? Přispěje takové rozhodování občanů ke výšení zájmu o hospodaření ve městě a jeho kontrolu, snížení plýtvání městskými prostředky, předcházení korupci – tedy tomu, o co ve svých programech “usilují” všichni uchazeči o městské funkce?

• Pokud by se bezplatná MHD týkala jen občanů města, musel by být zachován celý systém placení a kontroly jízdného pro všechny ostatní, což by podstatně snížilo možné přínosy. Rozsah zahrnutí Pražské integrované dopravy (PID) do projektu nezávisí jen na rozhodnutí v Praze. Zkušenosti z Frýdku-Místku se zahrnutím příměstských tras jsou dobré.

• Automobilismus je také zdrojem daňových příjmů (spotřební daň, DPH…) – to by se s nižší spotřebou paliv snížilo, ale většině z nás by to málo vadilo. Ušetřené peníze by nezahálely a vedly k jiným daňovým příjmům státu.

• Lze předejít obavám z hrubého chování a růstu kriminální činnosti v MHD (do značné míry nezávisle na výši jízdného) např. informační kampaní a návody v dopravních prostředcích, jak postupovat, koho přivolat apod. při jejich výskytu?

• Jasnou podmínkou je udržení a zlepšení kultury cestování MHD, její technický a technologický rozvoj, spíše zrychlení tempa rozšiřování sítě všech jejích součástí od metra, přes tramvaje a autobusy, podíl železniční dopravy až po pražské přívozy.

• S bezplatnou MHD mají v různém rozsahu zkušenosti u nás v Třeboni (2002 - 6), ve Frýdku-Místku (od roku 2011), v Hořovicích (od roku 2008), ve Valašském Meziříčí (v roce 2009 a snad od roku 2015), v zahraničí v Commerce v Kalifornii a v Chapel Hill v Severní Karolíně, USA (od 60. let), Châteauroux, Aubagne či Castres ve Francii (od roku 2002), v Tallinnu v Estonsku (od roku 2012), v Hasseltu v Belgii (od roku 1997 od 2014), v Nové Gorici ve Slovinsku (od roku 2006), v Kiruně ve Švédsku (od roku …), v Templinu v Německu (?). Praha je však svým rozsahem jiné kafe!

• K uskutečnění projektu bezplatné MHD v Praze je třeba důkladná příprava s účastí odborných složek, především z Magistrátu hl. města Prahy, DPP a Regionálního organizátora pražské hromadné dopravy (ROPID), dalších odborníků, rady a zastupitelstva. Je nutné upřesnit odhady dopadů, přínosů i nákladů a jejich finanční vyhodnocení. Bude trvat zátěž předchozích rozhodnutí v oblasti MHD a jejich dopadů často laickou i odbornou veřejností zpochybňovaných (hlavně pro nadsazené náklady) z předchozích období. I když bude postup rozhodný, bude příprava trvat nějaký čas. Funkční období 2014 – 18 by mělo stačit nejméně na odpovědnou přípravu a podle dosaženého stavu s dostatečnou pravděpodobností i na spuštění projektu. Veřejnost by měla být průběžně dostatečně informována.

• Je možné i postupné řešení:

• Stabilizace MHD – hlavně Dopravního podniku HMP – s (probíhajícím) rozšiřováním obslužnosti území a při zachování nebo postupném snižování cen jízdného.

• Rozšíření skupin obyvatel jezdících zdarma nebo úlev pro některé kategorie.

• Přeměna DP Praha z obchodní korporace (akciová společnost) na neziskovou organizaci (možné nižší daně a dotace, provoz méně nákladný, není nutno mimo jiné vyplácet podíly vlastníkům, například dividendy v případě akciové společnosti).

• Použití jiných průkazů s kódy pro MHD než Opencard, např. i občanky.

• Opatření pro zrychlení provozu a odstranění prostojů MHD, opatření týkající se parkování, zavádění mýtného, zvýšené investice do infrastruktury a nových vozů, oprav stanic a zastávek, tratí a výstavby nových, zavedení více nočních linek a nočního provozu metra a zvýšení bezpečnosti osob, kvalitnější pěší a cyklistické trasy atd.

• Zvýšení a diferenciace jiných příjmů města pro financování provozu MHD.

Nakonec ocitujme názory z Internetu:

• Bezplatná MHD? Nejde to? Ale jde, když se nebudou stavět další nesmyslně drahé tunely, ušetří se za licence za předraženou Opencard, DPP bude rozumně hospodařit a ne nakupovat tramvaje na trati, které nepostavil, a pak se je snažit prodávat někomu jinému. Zlepší se životní prostředí. Nemožné je nakonec možné.

• Jistě by bezplatná MHD měla být doprovozena celkově odpovědnějším hospodařením města. Řada známých příkladů nehospodárnosti (jsou uvedeny) ukazuje na vysokou pravděpodobnost zajištění potřebných 5 – 7 mld. Kč ročně na MHD zdarma.

• Bezplatnou MHD prosazovat a nemyslet to jen jako volební tahák. Vlastně není, komu by to uškodilo, i kdyby město mělo dost doplácet. Je ovšem potřeba počítat s průběžným sebeučením a včas přijmout potřebné změny.

Pro používání MHD místo v ulicích dnes přemnožených osobních automobilů je třeba také motivace – bezplatné poskytování této služby jí může účinně být!

Krajská organizace KSČM v Praze