Dobrý den, máte pravdu.
teď trochu zase z jiné strany.Četl jsem článek o vzdělání,ale myslím,že v tom bude mít každá další vláda spousty problémů.Je to tím,že dne se dá i titul sehnat jinak než octivými znalostmi,ale to je věc škol,koho vypouští do světa.To mě ani netrápí tolik jako to,že dnes když chcete pořádného dělníka,který opravdu něco umí,tak nemáte šanci.Nedává se možnost těmto lidem se něco naučit.Proto říkám,že i když bude možnost otevřít více provozů,tak nejsou řemeslníci.Dříve např.soustružník nebo frézař, to mělo zvuk,ale dnes má každý pocit,že být "jen"vyučen je ostuda.Každý chce mít maturitu a k čemu,když nemá hlavu na víc.Hlavně,že bude u lopaty človíček,který bude s tou lopatou mluvit anglicky.Potápí se vše co mělo úroveň a zvuk v cizině.Ano,kdo má na to hlavu a nejde mu jen tzv o titul,tak to uznávám,ale dělat školu jen proto,abych měl titul a neuměl ani to co umí tzv obyčejný dělník je smutné.Já jsem si dobrého dělníka vždy vážil,uměl to co já znal z teorie a rád jsem se i ty jeho věci naučil,abych ke svému vzdělání mohl mluvit do práce dělníka.Ale jak dnes technik může něco říci,když nepozná ani kvalitní svár??O tom to všechno je a co budete dál s tímto problémem dělat??Děkuji
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
Otevřely se dveře a zdroje pro vznik velkého množství gymnázií, včetně víceletých a soukromým středním školám, které mezi sebou začaly bojovat o žáka, a tím o finance. Na tyto školy se tak dostal každý uchazeč, proč by tedy chodil na „učňák“? Odborné školství se utlumilo, učňovské obory se likvidovaly, pracovní vyučování na základních školách, během něhož se žáci mohli poprvé seznamovat s prací v dílnách a na školních pozemcích a získávat tak vztah k různým činnostem a oborům, bylo v naprosté většině zrušeno. Kdo neměl maturitu z gymnázia a vysokoškolský diplom, byl někým méně ceněným. Prestiž naší dřívější chlouby, tedy učňovského školství, prudce klesala a zlaté české ručičky ztrácely své jméno u nás i ve světě. Dnes vidíme, kam nás tato politika dovedla. Kvalita vzdělání na všech stupních škol prudce klesla, což dokládají i mezinárodní průzkumy, chování a morálka jakbysmet. Kam se člověk podívá, chybí řemeslníci, spojení praxe se školou a spolupráce s podniky se musí od základů znovu budovat. Ostatně stalo se pravidlem, že se v ČR nejdřív zlikviduje fungující systém, a poté se zjišťuje, že tyto kroky jsou úplně mimo realitu a potřebu jednotlivců i celé společnosti. Dnes se proto hledají cesty, jak z tohoto marasmu ven. Jednotlivé kroky, které tomu mohou pomoci, je potřeba podpořit. Mám na mysli kampaně za zvýšení prestiže učňovských oborů, zřizování pracovních dílen na základních školách, spolupráci těchto škol se školami středními, jež v řadě krajů nabízejí žákům, možnost seznámit se s manuální činností a zhotovením výrobků ze dřeva, kovu a dalších materiálů v jejich dílnách pod vedením kvalifikovaných pracovníků. Podporu si zaslouží spolupráce středních škol technických a učňovských s podniky, kde mohou studenti a učňové vykonávat svou praxi, pracovat na moderních strojích, získat stipendium a budoucí práci a kam mohou přijít na stáže i mistři odborné výchovy, kteří se zde seznamují s novým technickým vybavením a metodami. To všechno jsou důležité momenty, které mohou pomoci oživení učňovského školství. Kolik let jsme však zbytečně ztratili, díky nekompetentním krokům polistopadových vlád.
