Co se týká těch vašich dalších dotazů, tak bych to rozdělil na tři části. První z nich je vlastně stávající podoba Národního divadla jako příspěvkové organizace ve smyslu té organizační struktury. Rozhodnutí o sloučení Státní opery a Národního divadla, resp. spojení těchto dvou organizací nebo při sloučení Státní opery k Národnímu divadlu bylo uděláno před lety na základě nějakých analýz. Myslím si, že v té době ti, kteří to navrhovali, věděli, proč to dělají. Já jsem převzal řízení Ministerstva kultury už s Národním divadlem v této podobě a chci takto veřejně sdělit, že nemám žádný záměr tento stav měnit. Jednalo by se o velmi náročnou operaci, pro níž v tuto chvíli já nevidím žádné důvody, nebo nevidím žádné silné argumenty.
Co se týká umělecké úrovně a situace v jednotlivých souborech Národního divadla, myslím, že už jsme si o tomto tématu tady jednou při interpelacích povídali, já jako ministr i jako kdysi primátor města Plzně jsem ctil a ctím autonomii ředitelů příspěvkových organizací v tom, co do jejich plné působnosti náleží, a to je jak personální politika, tak dramaturgie jednotlivých organizací, v tomto případě divadla.
Ano, Národní divadlo je největší státní kulturní instituce svého druhu, samozřejmě, je to tedy největší české divadlo, je logicky v centru pozornosti divadelní obce i četné obce diváků, která je navštěvuje, naštěstí, musím říct, mám velkou radost, jak vysoká je návštěvnost dlouhodobě, Národního divadla, a to logicky vyvolává různé reakce. Takže čas od času mi na stůl dorazí stížnosti na to, jaká je umělecká úroveň těch jednotlivých představení, objevují se různé ohlasy v médiích. Prostě já k tomu přistupuji tak, že toto je autonomie vedení Národního divadla a pana generálního ředitele Buriana a jeho kolegů. Samozřejmě musím dodat, že vedle představení, která vyvolávají řekněme nějakou větší mediální pozornost v tom smyslu, na který vy jste se ptala, tak je samozřejmě celá řada představení, k nimž mi zase chodí podněty jiného druhu, zda bych neuměl sehnat lístky na Kytici, když to řeknu zjednodušeně, nebo na Audienci u královny. Jsou tam prostě také skvělé kusy.
Takže to bylo to organizační členění, personální otázky, a to je asi všechno. Myslím, že jsem odpověděl nebo reagoval na všechno, co paní poslankyně tady zmiňovala.
