1) Nebát se EU a nerozhodně na ni nespoléhat
Základem úspěchu v boji s pandemií Covidu-19 je nemít strach z EU, která je klasicky zcela odtržena od reality. Zejména je důležité nemít strach z EU při uzavírání hranic, jakožto nejúčinnějšího způsobu zabránění šíření nebezpečných mutací Covidu-19. Tímto zdravím dovolenkáře, kteří se vrátili ze Zanzibaru a přivezli s sebou na památku i jihoafrickou mutaci Covidu-19.
Dále je důležité na EU vůbec nespoléhat. EU se „bila v prsa“, jak zajistí dodávku vakcín. Už začátkem roku se ukázalo, že smluvené vakcíny nebudou v dohodnutém množství dodány. Dnes dokonce Astra Zeneca prohlásila, že dodávky do EU sníží o polovinu. Proč tomu tak je? EU zkrátka uzavřela smlouvu bez sankcí, a tedy dodavatele nic nenutí vakcíny v dohodnutém množství dodat. Pokud by podobnou smlouvu (smlouvu bez sankcí) uzavřel starosta nejmenší obce, tak by ho to s největší pravděpodobností stálo politickou funkci a ve hře by bylo i jeho trestní stíhání. V tomto smyslu je tedy namístě vyvinout vlastní iniciativu k obstarání vakcín. V úvahu připadají vakcíny z Ruska a Číny, které budou schváleny pouze státem, nikoliv EU. Samotná EU, resp. Evropská agentura pro léčivé přípravky, ani neví, jestli na podatelně už má žádost o registraci Sputniku V, dokonce i když Rusové mají od ní potvrzení, že již k tomu došlo.
2) Informovat obyvatele o smysluplnosti protiepidemických opatření, necenzurovat opačné názory
Obyvatelé jsou již z opatření značně unaveni a mnozí už nemají sílu je dodržovat. Není divu, když opatření trvají dlouhé měsíce, a navíc si každý domyslí, že tato opatření nejenže velmi dlouho platit budou, ale je jasné, že budou zpřísněna. Proto je důležité lidi přesvědčit, že opatření mají smysl. Když píšu přesvědčit, tak tím nemyslím rapování ministrů na TikToku nebo křepčení tzv. influencerů na sociálních sítích. Primárně tím myslím prezentování věrohodných analýz odborníků či modelů dalšího vývoje. Toto je primárně práce pro média, což je další naše Achillova pata. Drtivá většina našich médií totiž neplní svoji základní funkci, když veřejnost neinformují, pouze se ji snaží vnutit své vidění světa.
Pokud jde o informování veřejnosti, tak je nutné v této souvislosti zmínit cenzuru určitého názorového spektra. Naprosto nepochopitelně se stalo, že některé názory jsou brány za konspirační a jsou cenzurovány. Cenzura již z povahy věci není činnost pro inteligentní lidi, takže cenzorům nedochází, že cenzurou názorů se dosáhne pravého opaku. Proč? Lidé totiž mají sklon věřit umlčovaným názorům. Jedinou možností je nepravdy věcně vyvracet, nikoliv lidi urážet či cenzurovat.
3) Vymáhání protiepidemických opatření
Je jasné, že bez dodržování protiepidemických opatření jsou vyhlášená opatření pouze imaginární, tedy vlastně k ničemu. Jelikož ne každý si nechá vážnost situace vysvětlit, tak je nezbytné opatření vymáhat. Nevím, jakou máte zkušenost Vy, ale z mé zkušenosti opatření jsou dodržována zcela minimálně. I v nejmenovaném krajském městě lidé venku na chodníku většinově nemají roušky či respirátory. O situaci ve vnitřních prostorech ani nemluvě. Bez vymáhání opatření to zkrátka nepůjde, ať se nám to líbí, nebo ne.
Výše uvedené body se týkají probíhající pandemie. Nicméně až pandemie skončí, určitě je namístě uvažovat minimálně nad reformou soudnictví, protože soudy se naprosto utrhly z řetězu. Za úplný extrém považuji rozhodnutí Městského soudu v Praze, který posuzoval ústavnost nouzového stavu, přičemž dle Ústavy ČR o ústavnosti rozhoduje vždy a jen Ústavní soud ČR.