já bych vám rád představil celkem sedm pozměňovacích návrhů, jejichž cílem je zjednodušit a zrychlit stavební řízení obecně, jejichž cílem je zároveň usnadnit v České republice rozšíření sítí moderní komunikace, zejména sítí optických vláken.
Hned první z pozměňovacích návrhů řeší co nejsnazší ukládání vedení optických vláken podél silnic zejména II. a III. třídy, ale také podél dálnic a podle silnic I. třídy. Inspirace přichází z celé řady evropských zemí. V současné době česká legislativa významně komplikuje možnost snadno položit podél krajnice řečeno jednoduše síť optického vlákna, protože by musel investor prokázat, že jakékoliv jiné vedení, jakékoliv jiné uložení mimo to pomocné silniční těleso je mimořádně ekonomicky nákladné. To samozřejmě samo o sobě představuje významnou překážku. Proto to, co se odehrává jinde ve světě, kdy se pomocí moderních technologií daří pokládat podél silnic II. a III. třídy kilometry nových sítí optického vlákna, zatím Česká republika prostě neumožňuje. Jednoduchá úprava zákona by v tomto směru přinesla zjednodušení pro Českou republiku a usnadnila by to, na co čekáme. Česká republika má naštěstí poměrně slušnou páteřní síť optického vlákna. Kde nás tlačí bota, je právě propojení odlehlejších míst, sídel menších v řádu tří až deseti tisíc obyvatel a menších obcí. V okamžiku, kdy by se podařilo tímto způsobem upravit českou legislativu, znamenalo by to, že by se mohlo výrazně rychleji a také výrazně laciněji bez jakéhokoliv negativního dopadu na životní prostředí, bez jakéhokoliv dalšího zbytečného byrokratického nároku postupovat tak, že bude možné snáze pokládat optická vlákna podél silnic II. a III. třídy.
Další z pozměňovacích návrhů je vlastně z podobného rodu, vychází ze zkušeností zejména krajů České republiky, kdy v tuto chvíli netvoří kabelovody součást silničního tělesa. Jde o do jisté míry administrativní překážku. Ten pozměňovací návrh jednoduchým způsobem vkládá do podoby zákona právě pojem "kabelovod", jiným slovy chránička, zkrátka jakékoliv technologické zařízení, které do budoucna umožní protažení optického vlákna či jakéhokoliv jiného konkrétního kabelu. Velká výhoda i pro úsporu veřejných prostředků spočívá v tom, že bude mnohem snazší při rekonstrukci silnic, při výstavbě silnic pokládat přímo do tělesa komunikace právě příslušné chráničky, nebude to vyžadovat žádné nové správní řízení, a bude možné tím pádem postupovat mnohem rychleji. Představuje to odbourání byrokratické zátěže, představuje to významnou úsporu na straně veřejných prostředků, a to jak na straně krajů, které v tomto směru samy vyvíjejí intenzivní iniciativu, tak to ale znamená významné úspory i na straně obcí a měst, ale i samotného státu, protože to všechno jsou investoři, kteří budují komunikace a doplnění kabelovodů do tělesa komunikací by v tomto směru byla významná pomoc.
Další pozměňovací návrh zavádí mezi vyhrazené činnosti ve stavebnictví pojem "zeměměřičský inženýr". Tady navazujeme na schválenou podobu digitalizace stavebního řízení, kdy vznikne digitální technická mapa. Ta by v následujících letech měla udělat obrovský krok v tom, abychom měli co nejpřesnější přehled o území, aby bylo možné snadno zachytit realitu technické infrastruktury v jednotlivých bodech ve všech obcích a městech. Proto ale, aby se podařilo získat kvalitní data a nedocházelo k tomu, že sice budeme mít digitální technickou mapu, ale nebudeme v ní mít kvalitní údaje, právě upřesnění té role zeměměřičského inženýra umožní a bude garantovat co nejpřesnější podobu oněch dat.
Další dva pozměňovací návrhy řeší jiným způsobem to, o čem už tu byla řeč, tedy fikce závazného souhlasného stanoviska. Po poradě s právníky navrhujeme variantu, která podle našeho přesvědčení je legislativně vhodnější, nehovoří totiž o tom, že vzniká fikcí nějaké jiné závazné stanovisko, v tomto případě souhlasné, ale že v ten okamžik, kdy se marně naplní lhůty pro příslušné rozhodnutí, pro příslušné vydání závazného stanoviska, platí jakási domněnka souhlasu. Znamená to, že se má za to, že je možné postupovat dál a že všechny náležitosti zákona v ten okamžik byly splněny.
Další pozměňovací... s tím že další varianta pak představuje nejenom zásah do stavebního zákona, ale obecně do celého správního řádu, tak aby se ona domněnka vztahovala nejenom na stavební řízení, ale obecně na vše, co se týká správního řádu.
Další pozměňovací návrh jen drobně upravuje případy fikce souhlasu, kdy v okamžiku, kdy podle onoho vládního návrhu dojde k naplnění fikce závazného souhlasného stanoviska, tak nadřízené správní orgány mají následně rok na to, aby vydaly závazné stanovisko, které podle zákonů bude platné a které bude rušit to původní fikcí vydané závazné stanovisko, pokud se neshoduje se zákonem. Tady ta předloha počítala doposud s jedním rokem. Jsme ale přesvědčeni, že ten jeden rok lhůty na případné zrušení stanoviska vydaného fikcí znamená vážnou právní nejistotu pro všechny developery, kteří by na základě fikcí vydaného souhlasného stanoviska mohli začít jednat, mohli začít stavět, a vznikala by tak významná škoda.
A konečně poslední pozměňovací návrh se týká věci, která už ve Sněmovně skloňovaná byla, a to je zrušení jednoho zbytečného razítka. Ve změně stavebního zákona, platné od 1. 1. 2018, se objevila nově povinnost stavebníků pořídit souhlasné stanovisko, resp. závazné stanovisko orgánů územního plánování. Tehdy to předkladatelé zdůvodňovali tím, že se přeci musí udělat pořádek v tom, kdo rozhoduje o souladu s územním plánem příslušné obce nebo města, a tuto kompetenci převedli zákonodárci na orgán územního plánování obce s rozšířenou působností. Jaký byl výsledek? Ten všichni známe. Znají ho především stavebníci, kteří od té doby čekají často na vydání územního souhlasu, územního rozhodnutí, či sloučeného územního a stavebního povolení třeba i čtyři, pět, šest měsíců. V místech, kde se intenzivně staví, se ta lhůta prodlužuje a pořád je takhle dlouhá. 504 dní mi napovídá Ivan Adamec, to je reálný výsledek změny zákona, která se tvářila vlastně nevinně, měla přinést pořádek do stavebního řízení. Výsledek je, že jsme se i kvůli této úpravě, kvůli tomuto zbytečnému razítku propadli znovu o několik míst v délce stavebního řízení.
V tu chvíli se nabízí jednoduché řešení - to razítko bez náhrady škrtnout. Ubezpečuji vás, že se nestane vůbec nic negativního, naopak znovu se zrychlí stavební řízení. O souladu s územním plánem bude znovu rozhodovat příslušný obecný stavební úřad, ve většině případů tedy ten, kdo vidí do území nejlépe, komu neschází místní znalost, kdo se velmi rychle orientuje v tom, co daný územní plán umožňuje a co se v tomto případě stavebníkům dá umožnit.
Zrušení § 96b, tedy onoho závazného stanoviska orgánů územního plánování znamená konkrétní zjednodušení stavebních řízení, konkrétní zjednodušení stavebního zákona, na které nebude nutné čekat další měsíce, ale které je možné provést okamžitě. Už tohle zjednodušení by nejenom pro velké developery, pro velké stavebníky, ale po pravdě řečeno pro tisíce drobných stavebníků, kteří potřebují třeba jenom pozemek, nebo kteří potřebují třeba postavit jenom drobnou stavbu, znamenal významné urychlení a úlevu od zbytečných administrativních kroků. Pro ty, kteří stavěli, nebo stavějí a chystají se stavět v tomto čase, tak pro ně pro všechny by to byla důležitá zpráva, že jsme schopni reálně zjednodušovat zákony, že jsme schopni udělat takové změny, které nijak neohrozí veřejné zájmy, ale zajistí rychlejší průběh správních řízení, konkrétní návrh, jak v České republice urychlit investování, jak usnadnit život lidem, jak udělat stavební řízení i v hodnocení nejrůznějších světových porovnání, jak udělat stavební řízení v České republice pružnější, jednodušší a kvalitnější.
Děkuji mnohokrát za pozornost.
