Vedení Královéhradeckého kraje proto chce prohlásit národní kulturní památkou tento soubor jako celek a na začátku roku podalo na ministerstvo kultury žádost. Status kulturní památky přináší větší šanci získat na obnovu peníze z dotací a vlastníkovi zaručuje bezplatnou pomoc od památkářů. „
Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové patří k nejvýznamnějším představitelům vrcholného baroka u nás, díky nimž mohly vzniknout nezaměnitelné a umělecky brilantní stavby. V prosinci uplyne 270 let od smrti Kiliána Ignáce a o rok později si připomeneme 300 let od smrti jeho otce Kryštofa Dientzenhofera. Je proto nanejvýš vhodné si připomenout význam jejich díla a ocenit jejich talent tím, že vládě podáme návrh na prohlášení broumovské skupiny kostelů národní kulturní památkou,“ uvedla před časem náměstkyně pro kulturu Martina Berdychová.
Kostely vznikly v poměrně krátkém období první čtvrtiny 18. století, a to na zakázku tehdejšího opata břevnovsko-broumovského benediktinského kláštera Otmara Zinkeho. Konkrétně to jsou tyto stavby (v závorce uvádíme datum výstavby a jejich autora):
- kostel sv. Michaela Archanděla, obec Vernéřovice (1719–1721, Kryštof Dientzenhofer)
- kostel sv. Jakuba Většího, obec Ruprechtice (1720–1723, Kryštof Dientzenhofer)
- kostel Všech svatých, obec Heřmánkovice (1722–1726, Kilián Ignác Dientzenhofer)
- kostel sv. Barbory, obec Otovice (1725–1727, Kryštof Dientzenhofer)
- kostel sv. Anny, obec Vižňov (1724–1727, Kilián Ignác Dientzenhofer)
- kostel sv. Prokopa, obec Bezděkov nad Metují (1724–1727, Kilián Ignác Dientzenhofer)
- kostel sv. Václava, obec Broumov (1728–1729, Kilián Ignác Dientzenhofer)
- kostel sv. Markéty, obec Šonov (1726–1730, Kilián Ignác Dientzenhofer)
- kostel sv. Maří Magdalény, obec Božanov (1733–1738, Kilián Ignác Dientzenhofer)
- kaple P. Marie Sněžné na Hvězdě, obec Hlavňov (1732–1733, Kilián Ignác Dientzenhofer)
Každý kostel je unikátní originál, který barokní stavitelé zakomponovali do krajiny Broumovska. To je ojedinělé a unikátní v kontextu kulturní krajiny v rámci republiky i celé Evropy. Tyto stavby se také výrazně liší od jiných kostelů, které se v té době běžně stavěly. Stavitelům se podařilo vytvořit nové dominanty na mírných návrších a v těžištích tehdy se rozvíjejících obcí. Svatostánky navíc vizuálně doplňují přirozené skalní útvary, které broumovskou náhorní plošinu obklopují.
Otec a syn Dientzenhoferové se také brilantně vyrovnali s požadavky zadavatele na jednoduchý typ venkovského kostela, který měl být zdobným a důstojným místem pro uctívání Boha, ale současně neměl být příliš nákladný. Náklady totiž hradily jednotlivé farnosti, opatství jim pouze zapůjčilo polovinu peněz na stavbu a poskytlo mobiliář z vyřazených kostelů. Objednané stavby přitom musely pojmout poměrně početnou populaci jednotlivých vesnic, které v té době měly i kolem 1500 obyvatel.
