„V současné době finalizujeme analytickou část strategie, jejíž součástí je zmapování finančních toků do kultury, analýza práce příspěvkových organizací, screening infrastruktury pro kulturu v kraji (knihovny, kulturní domy, muzea a galerie, kina, ZUŠ a dětské domy mládeže atd.), analýza marketingových možností a toho, jak kraj pracuje se svou identitou v oblasti kultury a kulturního dědictví,“ popisuje náměstkyně pro kulturu a školství Martina Berdychová proces vzniku strategie pro kulturu a památkovou péči, který začal v listopadu 2019.
„Musíme důkladně zmapovat potřeby a kulturní potenciál a podpořit chuť ke spolupráci mezi jednotlivými aktéry. Právě to je důvod vzniku nové Strategie kultury a památkové péče Královéhradeckého kraje. Chceme nově specifikovat roli kraje v podpoře rozvoje kultury a kulturního dědictví a vytvořit platformu pro spolupráci,“ doplňuje náměstkyně Berdychová.
Pracovníci odboru kultury krajského úřadu sbírali data a konzultovali informace s širokým spektrem osob i zástupců organizací a samospráv v terénu. Dotazníkovým šetřením oslovili přes 800 osob a organizací, jako jsou obce, žadatelé o dotace v oblasti kultury, organizace, které zřizuje kraj, vlastníci památek, organizátoři festivalů atd. Se zástupci všech obcí s rozšířenou působností a výraznými hráči v oblasti kultury v kraji proběhly podrobné strukturované rozhovory.
V polovině června se uskutečnila ve Studijní vědecké knihovně Hradec Králové velká konzultační platforma výstupů analýzy, které se aktivně zúčastnilo přes 160 lidí, a to zástupci obcí, kulturního dědictví, aktéři kultury a zřizované organizace.
Z analýzy například vyplývá, že návštěvnost organizací zřizovaných Královéhradeckým krajem je více méně stabilní. Skokové nárůsty na dvou až dvou a půl násobek průměrné návštěvnosti vykazují organizace především při revitalizaci objektů a inovaci expozic, platí to pro všechny typy institucí. Organizace v krajské metropoli i v menších městech vykazují podobnou soběstačnost.
Nejčastější krajské nástroje podpory kultury a kulturního dědictví jsou jednoleté dotační systémy a nabídka možností propagace. Z dat vyplynulo také to, že obce považují za dobrou kulturní nabídku pro rodiny s dětmi, o kterou je také velký zájem. Naopak deficitní je nabídka pro cílovou skupinu 15–30 let.
Velmi výrazně celý kulturní sektor volá po vzájemné spolupráci, sdílení zkušeností a networkingu. Právě v této oblasti vidí řada aktérů výraznější roli kraje. Působením odboru kultury na kraji by též do regionu měly být přinášeny nové trendy a inspirace. Starostové a místostarostové obcí kulturu vidí jako výraznou příležitost pro rozvoj regionu, která místním zvyšuje kvalitu života a přijíždějícím nabízí cíl návštěvy.
Aktuálně probíhá veřejné připomínkování vznikajícího strategického dokumentu, které se děje přes webovou stránku ZDE. Zároveň vznikla stejnojmenná stránka na sociální síti Facebook, která propojuje aktéry z kultury v kraji.
„Během prázdnin se chystáme výstupy z červnové platformy shrnout a uzavřít, opět se zapojením partnerů z kraje. Na začátku září materiál představíme na semináři končícím zastupitelům, počkáme na další zastupitelstvo, které strategii pro kulturu a památkovou péči také projedná a následně schválí,“ dodává Martina Berdychová.
