Příspěvek v době částečné nezaměstnanosti, takzvaný kurzarbeit, pomůže českým podnikům překlenout problematická období, a to nejen aktuální embargo na dovoz výrobků z EU do Ruské federace. Pomůže ale i v budoucnosti v období živelných pohrom, hospodářských krizí, sezonních výkyvů nebo přechodu na nový podnikatelský program.
„Tímto opatřením chceme rychle a účinně zareagovat na současnou situaci a pomoci českým firmám, které mohou být ohroženy ruským embargem,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).
Pro příjemce pomoci bude toto opatření administrativně maximálně jednoduché, ale zároveň transparentní. Z důvodu flexibility opatření bude ekonomická podmínka při vstupu vyžadována formou čestného prohlášení, nicméně bude předmětem následných kontrol za předem dohodnuté období (např. po ukončení účetního období, ročním auditu atd.).
„Příspěvek bude poskytován ve výši 30 % průměrného výdělku zaměstnance, maximálně však do částky 1,4 násobku minimální mzdy, aktuálně 11 900 korun. Příspěvek bude poskytován po dobu šesti měsíců s možným prodloužením o dalších šest měsíců,“ vysvětluje náměstek ministryně pro zaměstnanost Jan Marek.
Příspěvek bude zaměstnavateli poskytován ve výši 30 % průměrného výdělku zaměstnance a to za dobu, ve které není schopen zaměstnanci zaměstnavatel přidělit práci. Po tuto dobu má zaměstnavatel možnost aplikovat ustanovení § 209 zákoníku práce, podle nějž je povinen zaměstnavatel zaměstnanci vyplácet minimálně náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku. Povinnou součástí poskytnutí příspěvku je však závazek zaměstnavatele, že po jistou, předem stanovenou část výpadku pracovní doby bude pro zaměstnance zajišťovat odborný rozvoj. V případě účasti zaměstnance na odborném rozvoji je však zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout buďto plnou výši mzdy (v případě prohlubování kvalifikace) nebo náhradu mzdy ve výši 100 % (v případě zvyšování kvalifikace). V rámci programu kurzarbeitu bude zaměstnavatel dostávat výše uvedený příspěvek i za dobu účasti zaměstnance na odborném rozvoji.
O poskytnutí příspěvku bude rozhodovat komise na krajských pobočkách Úřadu práce ČR, která bude složena jak ze zástupců ÚP ČR, tak dalších sociálních partnerů. Vyplácení se bude řídit pravidly a postupy pro aplikaci nástrojů APZ úřady práce.
Zásadní podmínkou pro poskytnutí příspěvku na částečnou refundaci mzdových nákladů zaměstnavatele je účast podpořených zaměstnanců na odborném vzdělávání a dalším rozvoji jejich schopností. Opatření poskytne zaměstnancům širší a kvalitnější odbornou kvalifikaci a zaměstnavatelé budou moci lépe využít jejich větší flexibility a nových schopností pro rozvoj firem a inovace v podnikání.
Kurzarbeit bude financován z národních zdrojů. MPSV má připraveny prostředky, které jsou schopny pokrýt i déletrvající zájem zaměstnavatelů o využití této formy pomoci.
Předpoklady:
Výpočet z průměrné mzdy v národním hospodářství: 24 806 Kč/měsíc*, včetně zákonných odvodů průměrný náklad zaměstnavatele tedy 33 735 Kč/měsíc
Délka poskytování příspěvku: 6 M, výpadek výroby 3 dny v týdnu, tj. 60 %
Příspěvek poskytován na 5 000 zaměstnanců, kteří by byli propuštěni a byli by středními nezaměstnanými s délkou nezaměstnanosti 5 M
Náklady:
33 735 (průměrný mzdový náklad zaměstnavatele za měsíc) x 0,6 (výpadek)** x 0,3 (výše příspěvku) = 6 072 Kč na jednoho zaměstnance/měsíc, tj.: 6 072 x 6 x 5 000 = 182 160 000 Kč***
Úspory rozpočtu
Náklady veřejných rozpočtů na středního nezaměstnaného činí 109 000 Kč, tj. nezaměstnanost všech podpořených 5 000 zaměstnanců by veřejné rozpočty stála 545 000 000 Kč
Ekonomický výsledek intervence:
Při výše uváděných předpokladech by v období 6 měsíců činila úspora státního rozpočtu 545 000 000 – 182 160 000 = 362 838 000 Kč.
* aktuální výše průměrné mzdy podle ČSÚ
** výpadek 3 dny v týdnu, po tuto dobu je zaměstnanec buď na § 209 ZP, nebo se účastní vzdělávací aktivity
*** část z poskytnutých prostředků bude vrácena zpět do státního rozpočtu formou zákonných odvodů a daní.
