„Ženy s dětmi v předškolním věku představují pro naši ekonomiku potenciál, který je potřeba rozvíjet. Naším úkolem je mimo jiné motivovat zaměstnavatele více využívat možností alternativních pracovních úvazků a matkám co nejvíce ulehčit slaďování rodinného a profesního života,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, která dlouhodobě podporuje rovné pracovní příležitosti.
Ke klasickému pracovnímu úvazku existuje celá řada alternativ od zkráceného pracovního úvazku přes flexibilní pracovní dobu, práci z domova nebo stlačenou pracovní dobu až k rozděleným, nebo naopak sloučeným pracovním úvazkům. Ministerstvo práce a sociálních věcí prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost podpořilo vznik řady projektů, které chtějí rodiče i zaměstnavatele naučit, jak efektivně rozložit čas mezi pracovní a soukromé aktivity. Jeden z takových projektů úspěšně probíhá například pod záštitou Centra prorodinné politiky Hestia v Ústí nad Labem. Provozuje dětskou skupinu, coworkingové centrum, antidiskriminační poradnu a zaměstnavatelům v regionu nabízí prorodinný firemní audit.
Kromě zkrácených či jinak upravených pracovních úvazků mohou zaměstnavatelé ženám s malými dětmi vyjít vstříc také prostřednictvím speciálních benefitů, například zřízením firemní školky či dětské skupiny. Podobných zařízení v posledních letech přibývá, ne každá společnost však splňuje podmínky pro jejich založení a správné fungování. Pro míru zaměstnanosti českých žen je charakteristický propad v období rodičovské. To se v Česku v posledních letech posunulo směrem k třicátému roku věku ženy. Mezinárodní průzkum, který se v roce 2013 věnoval příčinám ekonomické neaktivity v členských státech Evropské unie, prokázal, že 17,2 % českých žen není ekonomicky aktivní z důvodu péče o děti (či zdravotně postižené dospělé), přičemž stejný důvod uvedlo pouze 9,9 % německých žen a jen 1,7 % žen v Dánsku.
