Od té doby existuje volba, zda z příspěvku na péči zaplatit za sociální službu v nějakém pobytovém zařízení, za službu ambulantní či za takovou, která je poskytována přímo v domácnosti. Příspěvek se také čím dál více využívá jako mzda pro příbuzné, kteří se rozhodli o své postižené pečovat doma. 

Příspěvek na péči je nástroj státu, jak lidem umožnit zůstat doma i ve chvíli, kdy už ztrácejí nebo ztratili soběstačnost. Je to výhodnější pro ně, protože nemusejí zbytečně opouštět byt, který obývají třeba i několik desítek let. Pro stát je to zároveň mnohem levnější – platit příspěvek na péči stojí měsíčně mnohem méně než pobyt v nějakém zařízení.  

U příspěvku na péči nehrozí, že by byl reálně zneužíván. Kdo o něj má zájem, musí požádat, součástí žádosti je informace o zdravotním stavu daného člověka, oprávněnost nároku posuzují lidé z místě příslušného Úřadu práce. V současné době ho pobírá 327 tisíc lidí, jejich počet se i v důsledku stárnutím populace rok od roku zvyšuje. 

Problém je, že od toho roku 2007, kdy příspěvek na péči vznikl, je jeho výše – až na jednotlivé dílčí úpravy - stále stejná. Mezitím se ale o zvýšily ceny sociálních služeb, o čtvrtinu se zvedly mzdy i důchodu a samozřejmě je tu i každoroční inflace. Na základě jednání s Národní radou pro zdravotně postižené jsme již před několik měsíci navrhovali zvýšení příspěvku na péči o deset procent tak, aby to navýšení mohlo proběhnout nejpozději od roku 2017. Ačkoli u těchto jednání i s panem premiérem byl přítomen také ministr financí Babiš, byl to on, kdo při přípravě rozpočtu uvolnění prostředků nutných pro toto zvýšení opakovaně blokoval, takže částka na navýšení nebyla do rozpočtu MPSV na příští rok vůbec promítnuta. 

Jsem velmi ráda, že nakonec všechny koaliční stany navýšení o 10 % schválily, a to od 1. srpna příštího roku. Finanční prostředky se najdou částečně přesunem uvnitř kapitoly MPSV, o další části se budeme bavit s ministrem financí podle toho, jak se bude státní rozpočet vyvíjet.