Přesto jsem si jeden velký šok skutečně odvezla. Byl to pohled na desítky dětí všeho věku na sídlišti ve Varnsdorfu, kterým nikdo nenabízí žádné volnočasové aktivity.
Smysluplně trávit svůj volný čas přitom potřebují jako sůl všechny děti. A o těch ze sociálně vyloučeného prostředí to platí ještě několikanásobně víc. Dětem je potřeba se věnovat a rozvíjet jejich schopnosti. Školákům je třeba pomáhat s doučováním a puberťáky zabavit tak, aby z nudy a beznaděje nesáhli po drogách. Stojí to minimální finanční prostředky. Efekt je z dlouhodobého hlediska k nezaplacení.
Nevěnovat se dětem považuji za zločin páchaný na mladé generaci. Teprve v těchto dnech – po několika letech – se schyluje k tomu, že se město dohodne s neziskovou organizací, která se bude dětem věnovat. Platí, že kdo si hraje, nezlobí. Organizované mimoškolní aktivity dětí tak určitě přispějí i ke snižování sociálního napětí mezi převážně romským sídlištěm a „většinovou“ protější stranou ulice. Skrze kontakty s dětmi se totiž také lépe navážou kontakty s jejich rodiči.
Výhodný byznys s chudobou se u nás rozjel zejména za Nečasovy vlády. Politici z tehdy vládnoucích stran měli plná ústa toho, jak znemožní zneužívání sociálních dávek. A přitom kvůli nim mezi lety 2009 a 2013 stoupl jen doplatek na bydlení víc než čtyřnásobně.
Po zničení fungujícího systému sociální práce na obcích a privatizaci jejich bytového fondu už podnikatelům s chudobou nic nebránilo začít sociální dávky pro ty nejchudší zneužívat ve velkém. Tato vláda nemůže během pár měsíců napravit situaci, která vznikala mnoho let. Třeba privatizace obecních bytů probíhá už od devadesátých let. Zákonné omezení doplatku na bydlení také není samospasitelné a lidi z ubytoven pryč nedostane. Jedná se ale svého druhu o „první pomoc“.
Chceme zabránit tomu, aby skupování nemovitostí a sestěhovávání těch nejchudších do umělých ghett bylo pro „podnikatele“ supervýhodnou investicí s rekordně rychlou návratností.
Ruku v ruce ale musí jít posílení terénní sociální práce a zákon o sociálním bydlení. Na něm se musejí společně podílet stát i obce. Opravdový efekt se objeví až za několik let. Ale já mohu alespoň s čistým svědomím říci, že jsme se na cestu správným směrem už vydali.
Text vyšel v deníku Právo v pátek 16. května.
