Poslanci budou rozhodovat o novele zákona, která by měla zakázat umisťování dětí do tří let do ústavů a navýšit odměny pro pěstouny. Hlavní město na zlepšení podmínek pro ohrožené děti pracuje dlouhodobě a maximálně podporuje udržení dětí v rodinném prostředí nebo náhradních rodinách mimo ústavní výchovu. Pražský magistrát hledá nové pěstouny i pomocí kampaně Noví pěstouni, která odstartovala na začátku roku kontroverzně oznámením o nově vznikajícím televizním sitcomu.
Odborníci se dlouhodobě shodují, že dětské domovy pro děti do tří let, tedy kojenecké ústavy, nedokážou dětem zajistit potřebné rodinné prostředí. Česká republika je přesto jednou z posledních zemí Evropské unie, která stále umožňuje do ústavů posílat i malé děti. Právě to by měla změnit novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, kterou poslanci vrátili do druhého čtení.
„Děti v prvních letech života potřebují především lásku, bezpečí a pozornost, které jim ústavy nemůžou poskytnout. V rámci Prahy proto na zlepšení podmínek pro ohrožené děti pracujeme dlouhodobě. Novelu velmi podporujeme, protože by pomohla sjednotit praxi v celé republice a dostat více dětí do rodin. Pevně věříme, že poslanci budou jednat a hlasovat ve prospěch dětí, které potřebují domovy,“ říká radní hlavního města Prahy pro sociální politiku a zdravotnictví Milena Johnová.
Metropole dlouhodobě příkladem
Hlavní město už transformaci ústavních zařízení pro děti zahájilo bez ohledu na měnící se legislativu. Z dětského domova Charlotty Masarykové ve Zbraslavi vytváří například centrum služeb pro rodiny dětí s postižením. Na území Prahy pak zůstává v současnosti pouze jeden kojenecký ústav, který navíc patří ministerstvu zdravotnictví. „Bez spolupráce s tímto ústavem nemůžeme pomoci všem dětem v Praze. Nabídli jsme ministerstvu, že ústav převezmeme nebo budeme sdílet naše zkušenosti s transformací, bohužel spolupráci zatím odmítlo,“ dodává Milena Johnová.
Do kritizovaných kojeneckých ústavů se podle statistik ročně dostává kolem 1 200 dětí. Jak ale upozorňují odborníci, u dvou třetin dětí by bylo umístění do ústavu možné předejít lepší podporou biologické rodiny. Pro třetinu dětí je pak potřeba hledat náhradní rodiny – adoptivní a pěstounské. Právě na pěstouny novela také myslí a jednou z navrhovaných variant, která se aktuálně řeší, je zvýšení odměn přechodných pěstounů z 20 000 Kč na 30 000 Kč. Pozměňovací návrhy v novele počítají i s jednorázovým příspěvkem při převzetí dítěte nebo navýšením odměny dlouhodobých pěstounů pečujících o jedno dítě na úroveň minimální mzdy a s příslušnými koeficienty podle počtu dětí v péči nebo postižení dítěte.
„Finanční odměna nikdy nebude dostatečnou motivací pro to, aby se lidé rozhodli stát pěstouny. Neměla by být ale ani překážkou. To se nyní děje, protože u nás v Praze z ní pěstouni sotva zaplatí nájem. My v Praze také hledáme cesty, jak podmínky pro pěstounství zlepšovat, ale z pozice kraje nemáme takové možnosti, jaké má stát. Proto novelu velmi vítáme. Kdokoliv by tuto záslužnou roli zvažoval, může se obrátit na konkrétní městskou část nebo web naší kampaně novipestouni.cz,“ popisuje Milena Johnová.
Další změnou, kterou novela navrhuje, je podpora služby doprovázení pěstounských rodin. „I tohle je za nás výborná zpráva. Je dobře, že mají pěstouni k ruce odborníky. Od roku 2013, kdy se doprovázení zavedlo, klesl počet dětí, které by se od pěstounů musely vrátit do ústavu. Organizace slouží pěstounům jako podpora a odborná pomoc, takže na to nejsou sami,“ uzavírá radní Milena Johnová.
