„Příběh ústavu ve Svojšicích ukazuje na dlouhodobé selhání politiky hlavního města, které třicet let po pádu komunismu financuje neuvěřitelných 1 100 lůžek v pěti regionech daleko za hranicemi Prahy. Obyvatelé metropole měli na výběr mezi ústavní péčí v oblasti Krušnohoří, v bývalých kasárnách terezínského ghetta nebo třeba ve Šluknovském výběžku. Naším úkolem je investovat do nových služeb přímo v Praze, které umožní lidem důstojný život s odpovídající podporou podle jejich opravdových potřeb. Je to běh na dlouhou trať, avšak proměna prvního zařízení a rozvoj prvních desítek nových míst přímo v Praze dokládají, že taková cesta existuje. Největší díky patří všem pracovníkům, vedení organizace i rodinám a podporovatelům této změny,“ řekla Milena Johnová, pražská radní pro sociální politiku a zdravotnictví.
Stav zámeckého objektu ve Svojšicích byl shledán jako dlouhodobě nevyhovující již v roce 2008, přesto byla sociální služba pro lidi s duševním onemocněním a mentálním znevýhodněním beze změny poskytovaná až do roku 2020. Audit hospodaření a následná výměna vedení nastartovala proces modernizace péče o velmi zranitelné obyvatele domova. Několikaměsíční revize elektroinstalace potvrdila, že objekt není bezpečný pro uživatele a pracovníky sociální služby. V objektu byla také další nevyhovující technická infrastruktura, včetně zastaralé čističky odpadních vod.
Poskytované sociální služby se následně přestěhovaly do měst v širším regionu a prvních dvacet klientů se dle jejich přání vrátilo zpět do Prahy do nově vzniklého chráněného bydlení. Organizace dnes funguje na celkem čtyřech místech a má pověření k poskytování komunitních sociálních služeb. Kromě chráněného bydlení jde zejména o osobní asistenci, podporu samostatného bydlení nebo sociální rehabilitaci.
„V těžké situaci, ve které se organizace ocitla, jsme připravili plán modernizace, který jsme projednali se zřizovatelem a podle kterého postupujeme. Místo zániku a uzavírání služeb se soustředíme na rozvoj organizace, na potřeby každého jedince a připravujeme nové služby na míru,“ prohlásil Martin Kahánek, ředitel Domova Svojšice.
„Pomocí metod sociální práce, které v organizaci dříve nebyly podporované, jsme zjistili, že minimálně čtvrtina klientů i po delší době od umístění mimo Prahu stále usiluje o návrat zpět. Pro všechny naše klienty jsme pak průvodci na cestě k běžnému životu. Vycházíme z jejich vůle, preferencí a skutečných potřeb a na základě těchto tří veličin stavíme naše služby,“ popsala nový přístup metodička kvality Domova Svojšice Radka Čebišová.
Z hlediska kvality péče byly v zámku nevyhovující vnitřní dispozice, někdy až šestilůžkové pokoje neposkytovaly dostatek soukromí. V létě 2020 proto radní hlavního města i s ohledem na technický stav budovy rozhodli, že areál není vhodný pro důstojné bydlení a další využití objektu zámku pro poskytování pobytové sociální služby není pro hlavní město žádoucí.
„Zámek není v úplně ideálním technickém stavu, budeme nyní zvažovat jeho další využití, například pro archivní účely. V případě, že pro něj nenalezneme využití, začnou jednání se Středočeským krajem,” dodal Jan Chabr, radní pro oblast majetku.
