Loni v březnu začalo město s rozsáhlou rekonstrukcí, jejímž cílem byla modernizace celého objektu a navýšení lůžkové kapacity o šest lůžek. Zásadní změnou je pak přístavba s novým výtahem, který umožní přesun klientů na pokoj v prvním patře v poloze vleže. Během rekonstrukce byla provedena celá řada dalších stavebních úprav, jako výměna oken, osazení nových a bytelnějších dveří v pokojích, položení nové podlahové krytiny. Dále prošel modernizací kamerový systém, veškeré vnitřní rozvody a vzduchotechnika s temperováním vzduchu.
Úplnou novinkou je signalizační systém, který slouží ke komunikaci mezi sestrou a pacientem. Hlavní město Praha za všechny práce zaplatilo celkem přes 18 milionů bez DPH. „Jsme si vědomi toho, že navýšením kapacity lůžek záchytné protialkoholní stanice nevyřešíme problém lidí závislých na alkoholu, a proto plánujeme provázat toto pracoviště se sociálními a adiktologickými službami. Tím vytvoříme příležitost navést lidi na cestu k uzdravení," říká Milena Johnová, radní pro sociální politiku a zdravotnictví.
Protialkoholní záchytnou stanici původně provozovala pro Prahu Fakultní nemocnice Bulovka. Od roku 2013 zajišťuje její chod město prostřednictvím své příspěvkové organizace Městské polikliniky Praha. „Chtěl bych poděkovat hlavnímu městu za podporu i finanční zajištění, svým náměstkům a také vedoucí sestře paní Vladimíře Moravcové a celému personálu protialkoholní záchytné stanice, který má velké zásluhy na zdárném průběhu rekonstrukce i zachování provozu po dobu realizace. Jsem rád, že tým pražské záchytné stanice bude zase pracovat v moderních a funkčních podmínkách, které jim ulehčí tuto nelehkou práci,” říká David Doležil, ředitel městské polikliniky Praha.
Do budoucna by David Doležil také rád upravil bezprostřední okolí budovy, konkrétně by bylo třeba rozšířit chodníky a příjezdovou cestu, aby tu mohly pohodlně zastavit vozy záchranky nebo policie přivážející klienty a neblokovaly vjezd do areálu FN Bulovka.
Poplatek za jednu noc strávenou na pražské záchytné stanici činí 3 000 korun, tuto částku ale uhradí asi jen 25 % klientů, což je srovnatelné se záchytnými stanicemi v ostatních městech. Od roku 2013 se vyšplhala dlužná částka za neuhrazené pobyty na 60 milionů korun. Klienty jsou ale minimálně z dvaceti procent osoby bez domova a dlužné částky se tak u nich a dalších sociálně znevýhodněných dají jen velmi těžko vymáhat. „Fyzickou proměnu záchytné stanice považuji za začátek systémového řešení. Věřím, že k tomu budeme mít v letošním roce prostor. Za důležité považuji aktivní přístup a odpovědnost každého z nás, tradiční kampaň Suchej únor je skvělá příležitost,” uzavírá radní Milena Johnová.
