náhradní rodinná péče
Jak vnímáte snahu ministerstva práce a sociálních věcí utlumit dětské domovy a většinu dětí převézt do náhradní rodinné péče? Novým pěstounům by za to byly pak vypláceny peníze, a tím by se dle předkladatelů zákona ušetřilo. Nestane se tak s dění prostředek byznysu?
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
30.07.2014 20:47:54 - Mgr. Miluše Horská
Dobrý den, paní Marková,profesionální pěstounství, které se v českém právním
řádu objevilo díky novele zákona o sociálně právní ochraně dětí, vyvolalo hodně
protichůdných reakcí. Pokud si proti sobě postavím velké instituce (dětské
domovy, ústavy sociální péče, psychiatrické léčebny) a na druhé straně služby
založené na komunitním a neziskovém principu, vyhrává u mě to druhé.V naší zemi žije ve všech formách ústavních zařízení
asi dvacet tisíc dětí, z toho asi osm tisíc v dětských domovech. Je to
smutné prvenství, které si Česká republika v Evropě drží. Ve vyspělých
společnostech se o děti, o které se nemůže postarat biologická rodina, postará
komunita prostřednictvím nestátních organizací. Náhradní rodinná péče se zde
totiž osvědčila nejen jako levnější, ale pro dítě a jeho vývoj a výchovu také
mnohem přirozenější a proto kvalitnější.Mám s českými neziskovými organizacemi mnoho osobních zkušeností a
vím, že jsou to profesionální organizace, které dovedou zajistit kvalitní
služby. Připravují budoucí profesionální pěstouny, poskytují služby pěstounským
rodinám a jsou garantem kvality. Profesionální pěstouni musí projít
psychologickými testy, jsou měřeni a váženi, a dokud chtějí zastávat tuto svou
„společenskou funkci“, musí se účastnit pravidelných školení, coachingů a přezkušování.
Rozhodně to nejsou snadno vydělané peníze, a proto věřím, že se děti rozhodně
předmětem byznysu nestanou.