Lídři politických stran odkrývají své karty, připouštějící vznik nejrůznějších vládnoucích koalic, které byly ještě před pár dny zcela nemyslitelné. Podobně se předhánějí v ujišťování občanů, že žijí v nejúžasnější době od převratu v roce 1989, jako v případě poslankyně ODS Němcové. ČSSD slibuje prostřednictvím plakátů a billboardů bezúročné půjčky pro mladé rodiny, i když se volič nikde nedozví to podstatné. S kým a jak prosadí další z jejich populistických slibů. Stále platné, že slibem nezarmoutíš je v politice od majetkového převratu zneužíváno stále více.
Se vznikem jakékoliv nové vládní koalice nakonec nedojde z pohledu „řadového“ občana k žádné zásadní změně v realizaci sociální politiky státu, vycházející z kapitalistického zřízení. Počet bezdomovců a žebrajících občanů na ulici se bohužel nesníží, spíše naopak. Nadcházející zimní mrazivé měsíce nepřežije opět spousta lidí, kterým chybí střecha nad hlavou a nejlepším prostředkem ke krátkodobému zahřátí jejich organismu je alkohol.
Valorizace důchodů nepostačí k naplnění důstojného života většiny seniorů ve stáří, stejně jako statisíce lidí budou makat za otrockou minimální mzdu, stačící sotva na pokrytí jejich bydlení.
V podzimních volbách půjde tentokrát o více než finanční záležitosti každého občana.
Budeme rozhodovat o směřování dalšího vývoje lidstva. O prioritách, znamenající zachování bezpečnosti země a světového míru. Mějme na paměti při odevzdání hlasu v říjnových volbách, jaký je postoj kandidujících stran k řízené migraci, stejně jako k zatahování našeho státu coby člena NATO do budoucího válečného konfliktu s Ruskem a rozdmýchávání nepokojů ve státech, které nesdílí priority USA.
Přemýšlejme, zda dáme hlas stranám usilující, aby se ČR stala co nejdříve součástí tzv. pevného jádra EU, znamenající tím další ztrátu naší suverenity. Zda je v našem zájmu přijímání muslimského obyvatelstva, jejichž náboženství je zcela neslučitelné s kulturou nejen naší, ale i evropské společnosti. Zda chceme skutečně přejít na platbu eurem a zbavit se české měny, v době kdy na pokraji finančního krachu je nejen Řecko, ale blíží se k němu i Itálie a další státy Evropské unie, která je evidentně účelovým uskupením k prosazování ekonomických zájmů Německa.
Zamysleme se, zda NATO, které nikdy nemělo obranný charakter a po rozpuštění Varšavské smlouvy se zcela utrhlo z řetězu může být garantem světového míru. Eskalace válečných konfliktů, barevné revoluce a státní převraty na kterých se toto válečné agresivní uskupení vedené USA podílelo dává voliči jednoznačnou odpověď. Amerika v roli rádoby strážce světového mírového života svoji roli dávno neplní. Jen její generalita a představitelé vojenskoprůmyslového komplexu a bankovních kruhů si tuto skutečnost z důvodu především ztráty pohádkových finančních zisků nechce připustit a těžce se smiřuje s končícím postavení světového hegemona a přenechání vlivu ve světě Číně a Ruské federaci.
Mír, spravedlnost, bezpečí vyjadřují zcela jasně volební priority KSČM. Požadavky, které strana prosazuje dlouhodobě, dávajíc naději pro klidný život občanů i v dalších letech.