Podle uvedených údajů naprosté většině českých třicátníků stačí jejich příjmy a cítí se finančně zabezpečeni. Téměř každý druhý uvádí, že mu z výplaty zbývá dost, aby si mohl  nakoupit co potřebuje, a ještě si k tomu mohl něco ušetřit. Sedm z deseti se zajišťuje na budoucnost, většina vlastní nebo spoluvlastní bydlení, tři čtvrtiny se zajímají o investice, každý třetí pravidelně investuje.

      Škoda jen, že podobné průzkumy nezveřejňují podrobnější charakteristiku oslovených osob poskytující anketní údaje. V porovnáním  s údaji ČSÚ ohledně vývoje mezd totiž výsledky analýzy uvedené banky poněkud „pokulhávají“.

          Při pohledu na hrubou měsíční mzdu v 1. čtvrtletí letošního roku ve výši 27 889 Kč, (čistá mzda přibližně 21300 Kč) a medián mezd představující hranici 23 704 Kč (čistá mzda asi 18 400 Kč) je tak zřejmé, že se bance podařilo oslovit skutečně „ správné“ respondenty.  

     V obnovené kapitalistické společnosti se finanční a sociální nůžky občanů rozevírají stále více. Zatímco menší procento obyvatel je finančně zabezpečeno do konce svého života, další část dospělé populace obrací každou korunu. Důležité je, že mediální výstupy podobných finančních průzkumů mají nevyčíslitelnou hodnotu pro bankovní společnosti. Díky mediálnímu šíření o dobré kondici naší ekonomiky nabádají občany k větším nákupům a investicím spojené s finančním břemenem v podobě nových úvěrů, hypoték a dalších finančních produktů, které banky hrající prim v nejlepší lidské společnosti pro blaho svých klientů nabízejí na každém rohu. Právě současný konzumní způsob života společnosti vytváří bankám a finančním domům nejlepší podhoubí a podmínky.

      Jen přemýšlím, jak by v podobném výzkumu dopadla skupina seniorů, z nichž mnozí mají k živobytí měsíční částku nižší než 10 tisíc Kč. Z ní musí zaplatit nájem za byt, topení, elektřinu či plyn. Pro upřesnění uvádím průměrný starobní důchod, který v červnu letošního roku podle ČSSZ činil 11 807 Kč.

       Díky finanční štědrosti končící vlády v souvislosti s blížícími se volbami do poslanecké sněmovny si výrazně přilepší na konci roku početná skupina státních zaměstnanců a od ledna příštího roku i senioři. Škoda, že tento typ voleb není každý rok. Možná by se podařilo během krátkého časového úseku splnit jeden ze lživých slibů z doby majetkového převratu v roce 1989.  Srovnání platů našich občanů se Západem do dvaceti let!