Slavný odkaz velkého guru Havla tak dostal po necelých třiceti letech od sametu na frak.
Dnešní hlava státu rozděluje společnost, navíc zpochybňuje nezávislost médií a co víc, nemá rád dokonce ani uprchlíky. Prezidentova pravá ruka, předseda vlády Andrej Babiš čelí trestnímu stíhání a jeho minulost je spojená se zločineckým spolkem StB.
Poslední události naznačují, že o osudu republiky nerozhoduje lid na základě voleb, ale vybraná skupina lidí. Samozřejmě s tím jediným správným názorem. Kdo ví, proč se pro ni vžil hanlivý výraz Pražská kavárna.
Ta nyní využívá ohromnou energii, která vznikla při prosazování Drahoše na Pražský hrad. Ve spojení s „neziskovkami“, jejichž nitky jsou spojeny s americkým multimilionářem, finančníkem židovského původu Sorosem a
aktivitami „ spřátelených“ zpravodajských máme šanci na historickou změnu jako na dlani. Jen ji využít ve správnou dobu.
Snad 15. březen. Stejné datum spojené s rokem 1939 mládeži a studentům díky kvalitnímu školství, upravovanému na objednávku mocných, je pro tuto skupinu tabu. Navíc nejen bývalému lidoveckému ministrovi Hermanovi jsou vztahy naše vztahy s Německem na vrcholu maxima. Proč také ne. Naši občané se stali pro německé firmy levnou pracovní silou, kvalifikovanou a spolehlivou.
Bylo by neseriózní zapomenout na „výkvět našeho národa“, umělce. Převlékači kabátů pro svoji uměleckou tvorbu se většinou neštítili ničeho. Měl by snad Zdeněk Svěrák a další žebrat o peníze na své projekty, když Česká televize k nim byla vždy tak štědrá.
Přiznejme si, že Česká republika, stejně jako republika slovenská a další země Visegrádské skupiny nejsou vždy slušnými žáky evropské unie. Ba co víc, občas vzdorují vůči jejím nařízením. Finanční dotace na chodníky a výstavbu dětských hřištˇ by chtěli, ale přijmout nějakého uprchlíka?
Zdá se, že na Slovensku skutečně k vyvolání majdanu mladého novináře s partnerkou „obětovali“.
Doufejme, že v případě vyvolání majdanu v naší republice zůstane jen u fake news. Podobné té z listopadu 1989, kdy k dosažení státního převratu byla vypuštěna fáma o mrtvém studentu Martinu Šmídovi, fiktivní oběti policejního zásahu proti studentské demonstraci.