Tentokrát sdílí obavy o šíření ruské propagandy europoslancem KSČM Jaromírem Kohlíčkem, který je na (ruském) Krymu a v samotné RF díky štědrosti tamních spolků podílejících se na financování jeho cest, více než doma.

    Slonková tak současně občanům zavdává možnost položit si nejednu otázku. Kdo stojí za financováním cest europoslance Jaromíra Štětiny a dalších politiků na Ukrajinu, v zájmu  koho jsou šířeny zprávy o dlouhodobých snahách ruské rozpínavosti a agrese vůči Ukrajině?

    Jsou postoje a názory ministra zahraničí Tomáše Petříčka nejen na adresu Ukrajiny a Ruska, který je navíc štědře placen z peněz daňových poplatníků, v zájmu České republiky nebo USA? Podobně se můžeme ptát i v případě bývalých lidoveckých ministrů Daniela Hermana a Pavla Bělobrádka, kteří tak rádi poklonkují Sudetoněmeckému sdružení landsmanšaft. Je zahraniční politika našeho státu za stavu, kdy volby do poslanecké sněmovny „bojkotuje“ čtyřicet procent voličů a Senát by občané nejraději rozpustili, skutečně vyjádřením přání většiny občanů?  Nebo se jedná o řízenou kolaboraci našich vládních elit „zvenčí“? Není prvotním zájmem předcházejících, ale i současné vlády prosazení vlastních stranických ambicí mající především ekonomický aspekt, než obhajoba zájmů a suverenity našeho státu?

    Zahraniční politika ČR, která se před dvaceti lety nejprve nechala vtáhnout do zločineckého paktu NATO a následně do EU, je tak uskutečňována v zájmu západních mocností, nikoliv podle představ lidu.  I to jeden z důvodů, proč se občanům nedostává objektivních a vyvážených informací z veřejnoprávních médií. Za tohoto stavu je na každém z nás, jak v době informační  mediální přesycenosti naložíme se zprávami a informacemi z nejrůznějších zdrojů. Bez třídění, nálepkování a upozorňování na jejich nevhodnost.