Vážená paní ministryně, v naší zemi neexistuje ministerstvo pro rodinu či jiné ministerstvo, které by rodinu chápalo jako pozitivní a nedotknutelný komponent společnosti. Proto mě znepokojuje, že sílí pohled na rodinu jako na sociální problém, a tomuto pohledu odpovídají také metody, které uplatňuje vaše ministerstvo. Ignoruje se, že každá rodina, tedy otec, matka a děti, je neopakovatelná v jemných odstínech vzájemných vztahů, a přístup, který roztrhává rodinu a izolovaně se zabývá často uplatňovaným slovem zájem dítěte a přitom nepomáhá rodičům tak, aby co nejlépe zvládli krize nebo rozchod, přístup, který posiluje vzniklé antipatie mezi bývalými milujícími se partnery nebo manželi, nemůže o sobě tvrdit, že pomáhá dětem. Máme v zahraničí dobré příklady, například v Německu nebo v Rakousku. V Německu například Cochemský program. Člověk se, paní ministryně, nerodí s kompetencí být dobrým manželem nebo partnerem, a dokonce se ani nerodí, kromě biologické možnosti, se schopností být dobrým rodičem.

Ptám se vás tedy, paní ministryně, jestli kromě umísťování dětí do ústavu realizujete také programy a podporujete programy, které přinášejí rodinám komplexní psychologickou, mediační, vzdělávací podporu. To by byla opravdu věc, která by nebyla drahá a byla by to investice, která by se vyplatila.