Děkuji za slovo, pane místopředsedo.
Jenom velmi stručně. Problém byl v té formě. Myslím si, že mezi partnery, jako je Česká republika a Izrael, se má komunikovat trošičku jinak, nikoliv přes veřejné články v médiích. O obsahu samozřejmě diskutujme, protože ano, můžou tam být sporné body, zřejmě jsou sporné body, ale nevyříkávejme si to přes média. Pokud vláda České republiky má formát zasedání s izraelskou vládou, tam to patří. A poté pokud se neshodneme, dobře, medializujeme to, ale nedělejme to dopředu. Takže KDU-ČSL měla skutečně s tou formou velký problém a pořád s touto formou problém máme. Zahraniční politika Evropské unie - ano, já jsem poměrně často v kontaktu s odborníky na Izrael a jeden z nich mi říkal, že co se týče Evropské unie a Spojených států, tak jsou dva velké rozdíly. Ve Spojených státech je buď administrativa, která rozumí blízkovýchodní problematice a Izraeli a nebo je tam administrativa, která nerozumí, protože se tam samozřejmě administrativy střídají. A ten odborník mi řekl, že v Evropské unii má jednu velkou jistotu, protože vždycky je tady administrativa, která Izraeli a blízkovýchodní politice nerozumí. Ale začíná to už volbou vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku na Evropské radě. Paní Mogherini z mého pohledu katastrofa a pan Borrell mě rozhodně nenadchl. Ale to je prostě zase záležitost naší vlády, našeho premiéra, protože on o tom spolurozhoduje. Takže nestěžujme si potom na nějakou Evropskou unii, protože tam máme určité slovo. A řešme to. Řešme to dopředu, nedopusťme, aby takovéto nominace dopadly a měly potom negativní vliv i na Českou republiku a na naši politiku.
A co se týče frankofonie, plně souhlasím s panem místopředsedou Okamurou. Ale jenom pro zajímavost, do frankofonie, do této organizace francouzsky mluvících zemí nás přihlásil jeho přítel Miloš Zeman. Taky nevím proč.