Slovensko mělo po rozdělení federace horší výchozí pozici při prosazování se v mezinárodní politice než Česká republika. Dnes jsou na tom Slováci v zastoupení svých lidí na vysokých postech v mezinárodních institucích o poznání lépe než my. Pan Jenča je toho dokladem. Dalším příkladem je Miroslav Lajčák, který zastává funkci zvláštního představitele EU pro Kosovo.

Dříve byl předsedou OBSE a předsedou Valného shromáždění OSN. Jakkoli můžeme mít oprávněně kritické hodnocení současného stavu slovenské zahraniční politiky, v prosazování lidí do vysokých funkcí na mezinárodní scéně bychom se měli u Slováků inspirovat. Úspěch v tomto ohledu by ovšem vyžadoval propracovanou personální strategii, zajištěnou v rozpočtu ministerstva zahraničí potřebnými finančními zdroji. Prosazení našich krajanů do vysokých postů v OSN, EU či NATO by bylo dobrou investicí.

ZDE si můžete přečíst, co k personální politice MZV napsala liberální, stranám jako jsou Piráti, nakloněná média.