dobrý hospodář se pozná podle toho, že nemá deficity. Že hospodaří tak, aby příjmy a výdaje byly na stejné úrovni. K tomu je potřeba se vrátit. A když se podíváme na naše národní hospodářství, tak pamětníci musí připustit, že to bývalo lepší. Prosazovala v minulosti právě ODS, která je dnes ve vládě tak silně zastoupena, vyrovnaný rozpočet. A vyrovnané hospodaření státu je ctnost, která by se nám dnes velmi hodila.
Proto jsem chtěl vyzvat vládu, aby se v tomto smyslu vrátila k tomu étosu vyrovnaného hospodaření, protože jinak zadlužujeme budoucnost. A pokud se zadlužuje jednotlivec, tak zadlužuje sám sebe. Ale pokud se zadlužujeme jako společnost, tak to má dalekosáhlé dopady. A když už vytvořit nějaký deficit, připustit nějaký deficit, pak by měl být prorůstový. A to není náš dnešní případ. Když se podíváme na to, jak hospodaří ČR dlouhodobě. To není jen otázka roku 2022 nebo 2023. Zadlužujeme budoucnost, brzdíme si ekonomiku, snižujeme naši konkurenceschopnost a doslova projídáme naši schopnost být připraveni na nové krize. A jak dobře víme, ony přijdou a často nám chybí jen představivost, abychom předvídali odkud.
Národní rozpočtová rada mluví naprosto lapidárně. A když budeme naslouchat tomu, co říká, tak budeme muset připustit, že je potřeba škrtat. A to na výdajové stránce. To bude vyžadovat velkou politickou odvahu a politickou podporu. Zatím nevidím ani návrhy na škrty, a přitom včera bylo pozdě. A zároveň bude třeba zvyšovat příjmy. To znamená, podívat se na systém našich daní.
Národní rozpočtová rada totiž už dnes informuje o tom, že obsluha státního dluhu v roce 2022 byla téměř 50 mld. Kč. A saldo státního rozpočtu bylo více než 350 mld. To říká Národní rozpočtová rada. Ty si platíme z našich daní. Ale pak tu máme doporučení ze zahraničí. OECD, Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, mluví o ČR už mnoho let velmi podobně ve svých pravidelných zprávách a doporučeních. A to v tom smyslu, že v ČR náš hospodářský model není udržitelný, protože vysoké investice do energetiky, do dekarbonizace naší ekonomiky vyžadují úplně nový přístup k naší daňové soustavě. Stárnutí obyvatel, připomíná OECD. Digitalizace ekonomiky, na kterou náš daňový systém není připraven. Kde vzít dodatečné příjmy? Toto všechno bude potřeba začít promýšlet. Danění dopadů na životní prostředí. Danit majetek. Podle OECD máme nejnižší zdanění majetku ze všech zemí OECD. A přitom pozorujeme koncentraci majetku, což znamená, že majitelé bytů například nakupují další byty. To znamená ti, co už byt mají, nakupují další nemovitosti. U ostatních je přístup k novým nemovitostem mnohem těžší. Takže bude třeba také začít mluvit o zvýšení daní z nemovitosti a úpravě korporátní daně.
Pan ministr dnes zahajoval své vystoupení slovy, že zákon, který dnes projednáváme, zákon o důchodovém pojištění, je reakcí na vysoký růst cen. Já si vezmu toto jeho slovo, že reagujeme na vysoký růst cen, a zkusím to zproblematizovat, protože ten vysoký růst cen, ten se nám jen tak neděje. To není živelná pohroma, kterou bychom museli snášet. To je výsledek hospodaření minulých vlád, to je neschopnost centrální banky si poradit s vysokou inflací, a to je také otázka na vládu, aby nám řekla, co dělá vláda, aby zkrotila tuto inflaci. Protože právě ve spolupráci centrální banky a vlády je možné s inflací něco dělat. Někteří říkají doslova, že inflace je utržená ze řetězu. A proto si musíme připustit, že právě zrušení superhrubé mzdy v roce 2020, které jsme připustili, já jsem tehdy hlasoval proti, způsobilo výpadek na straně příjmů a rozpuštění obrovského množství prostředků ve společnosti, takže bylo zřejmě také jedním z faktorů, který pomáhal roztočit inflaci. Vláda ČR, a teď mluvím i o minulých vládách, Sobotkově a Babišově, zvyšovala výdaje a snižovala příjmy.
Takže co s tím budeme dělat? Musíme připravit reformu daní, podívat se na opravdu celou soustavu tak, aby odpovídala 21. století. A podívat se na modernizaci daňové soustavy, modernizaci veřejné správy. A také nezapomenout na důchodové pojištění, které dnes projednáváme. Navíc je potřeba dát velký důraz na to, aby veřejné prostředky, které vydáváme do našeho hospodářství, byly spravovány v souladu s pravidly, na kterých nám záleží. Například aby zakázky nedostávaly z veřejných prostředků firmy, které zkoušejí obcházet sankční seznamy. Mluvím například o sankcích, které byly uvaleny na Rusko v důsledku agrese proti Ukrajině. A nebo na firmy, které zakládaly zvláštní struktury v daňových rájích. Protože platit daně je výraz loajality ke státu.
A jak říká Evropská komise, je potřeba omezit firmy, které mají dceřiné společnosti v daňových rájích, v přístupu k veřejným prostředkům, protože vyhýbat se daňové povinnosti znamená zneužívat národních prostředků nebo prostředků EU na úkor daňových poplatníků a systémů sociálního zabezpečení. Tolik místopředsedkyně EK Margaret Vestagerová v této věci. A doporučení EK dva roky staré v tomto smyslu vyznívá jednoznačně. Je potřeba dávat pozor na to, aby naše prostředky nemizely v daňových rájích jen proto, že některé firmy k tomu mají vytvořené nástroje.
Takže ten apel na vládu je dnes velmi komplexní. Úkolů je totiž před námi mnoho. Pomoci zkrotit inflaci ve spolupráci s centrální bankou, připravit komplexní reformu daní, změnit valorizační mechanismus pro výpočet důchodů a připravit reformu důchodového systému tak, aby vydržel a odpovídal na úkoly stárnutí naší populace. A nakonec nesmíme zapomínat ani na to, aby peníze nekončily v daňových rájích nebo u osob, které jsou na sankčních seznamech. To všechno je odpovědnost vlády a v těchto úkolech má vláda možnost se opřít také o Senát.
O těchto věcech tady často jednáme. A nyní k zákonu. Je úkolem vlády dlouhodobě hlídat udržitelnou hospodářskou politiku. Tímto návrhem zákona o důchodovém pojištění vláda pokračuje ve valorizaci důchodů, ale dává ji na nižší úroveň. Ten zákon, který dneska projednáváme, je tedy podle mého přesvědčení výrazem vůle vlády nastavit hospodářskou politiku tak, aby aspoň omezila některé výkyvy těch veřejných rozpočtů, které by nás mohly dále penalizovat. Takže já soudím, že není naším úkolem, abychom vykládali Ústavu na základě tohoto zákona. Není přeci žádné ústavní právo na valorizaci důchodů. Buďme opatrní v tom, jak budeme zacházet s těmito nástroji. A pokud tady bude nějaký spor, tak ať ho řeší Ústavní soud. Těch otázek, které tady byly kolegy a kolegyněmi zmíněny, je dost. Ale já ten základní rozpor nevidím. Proto budu hlasovat pro schválení tohoto zákona.
Děkuji.
