Když jsem se dozvěděl o postojích Marka Adama, učitele dějepisu na soběslavském gymnáziu a prvního místopředsedy jakési Aliance národních sil, vyděsil jsem se.

Dopředu upozorňuji, že jsem bytostným demokratem a obhájcem svobody slova. Odmítám však, aby byly s odkazem na právo svobodného názoru relativizovány a legitimizovány lživé či zavádějící projevy krajního extremismu včetně schvalování teroristického útoku Ruska na Ukrajinu. Prohlášení ANS k válce na Ukrajině, viděno v kontextu zpravodajství veřejnoprávních médií, není jen nebezpečnou propagandou, ale může dle mého názoru naplňovat znaky trestného činu, jak ostatně vyplývá i z vyjádření nejvyššího státního zástupce Igora Stříže k obdobným projevům proruského extremismu, které jsou již v současné době šetřeny. Proto využiji svého občanského práva a text prohlášení ANS předám orgánům činným v trestním řízení k posouzení, zda se pan Adam a další osoby, které ho vydaly, takovým jednáním nedopustily trestné činnosti.

Pokud by takové jednání pana Adama bylo následně shledáno nezákonným i nezávislým soudem, určitě by to pomohlo i řediteli gymnázia, kde zmíněný učitel dějepisu pracuje. Mělo by to vliv na možnost ukončení pracovního poměru tohoto učitele u jeho zaměstnavatele. Role ředitele gymnázia je totiž opravdu nezáviděníhodná. Podle jeho vyjádření s učitelem hovořil, a ten ho ujistil, že jeho postoje se nedotýkají výuky studentů a jeho činnosti v zaměstnaneckém poměru. Za tohoto stavu bohužel zákoník práce chrání mimo jiné i takové duševní mrzáky, jakými jsou schvalovači teroristického počínání, pouze však do doby, než je jejich mimoškolní počínání shledáno úmyslným trestným činem.

Do té doby nám nezbývá než vytvářet tlak veřejného mínění a rodičů na zmíněného učitele, aby zvážil, zda chce být učitelem demokratických hodnot, nebo nositelem a šiřitelem teroristické myšlenky. Pokud mohu sledovat obětavou pomoc českého národa a českých učitelů a ředitelů škol při pomoci ukrajinským dětem, utěšuje mne, že extremistické projevy učitele Adama jsou ojedinělým excesem, který, doufejme, nebude mít následovníky.

P.S. Dlouho jsem zvažoval, zda text napíšu. Důvod je jediný: sice pojmenováváme problém, ale dáváme lumpům prostor, který si nezaslouží a který vlastně ani neměli. Převážil ve mně občan a pedagog.