Jednoduše řečeno každý, kdo bude chtít prodávat pohonné hmoty, bude muset složit kauci dvacet milionů. Jací prodejci dokážou dát takovou částku dohromady, a jací budou muset zavřít krám, je zřejmé. Je to typický, a u nás bohužel už obvyklý, případ, kdy správná a logická myšlenka v konečném důsledku působí destruktivně pro středně velké české společnosti.

Tato norma byla přijata po rozkrytí množství doslova a do písmene rozkrádaček za bílého dne, kde společnosti obchodovaly s ropnými produkty a zapomínaly (nebo možná ani nechtěly) platit DPH. Kauce má proto sloužit jako pojistka, že společnost nezmizí jako pára nad hrncem s obrovským dluhem vůči státu.

Jenže výsledek této snahy bude nakonec takový, že mnoho malých, dlouhá léta fungujících a nikam neutíkajících distribučních společností ohlásí konec své činnosti a na trhu zůstanou jen ti největší hráči. Člověk by si mohl říct no a co, stejně to nepoznám, když budu čepovat benzín do auta.

Omyl, poznáme to všichni. Konkurenční prostředí na trhu s pohonnými hmotami už teď nefunguje příliš tržně a toto narušení způsobí další monopolizaci tohoto prostředí. Tlak na cenu prakticky zmizí, takže si ve výsledku opět všichni při nákupu pohonných hmot připlatíme.

Můžeme pak snižovat DPH či spotřební daně jak chceme, ale v případě benzínu a nafty se nijak zvláště snížení daně nepromítne do konečné sumy a spotřebitel nic neušetří. Jen místo státu půjde větší marže do rukou velkých distributorských řetězců.

Ano, zastavme rozkrádání, zastavme tunelování, vybírejme efektivněji daně. Ale proboha tak, ať u toho nelikvidujeme fungující společnosti.

Prosím sledujte mé texty i na mém Facebooku https://www.facebook.com/usvitadam