Jeden z nejvážnějších důvodů naší prohry je to, že jsme se nedokázali zbavit nálepky strany pro bohaté a navíc jsme dovolili nechat si přilepit nálepku horší: že lidem kolem nás se velmi dobře daří a že my si to s nimi hezky užíváme. Není tolik důležité, nakolik je to pravda, víme, že v politice je bohužel dojem a nálepka to samé jako skutečnost. Své vnitrostranické spory a mocenské zápasy jsme řešili silou a nabíráním členů a dnes nerozhoduje, kdo si začal a na čí straně byla pravda – byla to chyba a nesmíme ji opakovat. Další vnitrostranické spory jsme řešili vzájemným obviňováním, kdo je větší kmotr, čímž jsme již tak negativnímu vnějšímu obrazu dodali věrohodnosti ve smyslu "vždyť oni to říkají sami". Nervózně a nešikovně jsme komunikovali s médii, v poslední době více na komunální a regionální úrovni, od takové nešikovnosti je potom velmi blízko k nálepce arogance. Argument, že všechny tyto věci dělali i socialisté, a to ve větší míře, nám nepomůže – jednak našim voličům to na rozdíl od jejich víc vadí a navíc naši voliči v těchto volbách viděli jiné alternativy a vložili do nich své naděje.
Je třeba zdůraznit, že tentokrát nás voliči neodmítli kvůli našemu programu nebo kvůli krokům naší vlády. Ekonomická krize naopak v mnohém dala za pravdu naší úsporné politice. Třicet korun u lékaře, které mohly být příčinou naší porážky v krajských volbách, se dnes jeví jako maličkost proti úsporným opatřením, která bude muset vláda přijímat. Jeden z našich partnerů šel navíc do voleb s programem, který by se dal nazvat ODS dvakrát minus: tam, kde jsme navrhovali 5% úspory, TOP 09 navrhovalo deset, což je důkaz, že po úsporné politice u nás poptávka je. (Poznamenávám, že bohužel jen do té doby, dokud se tyto úspory nedotknou oné konkrétní skupiny). Za trochu nešťastné považuji jen to, že jsme sami nedokázali liberálně orientované veřejnosti odpovědět na taková témata jako je omezení imunity či náhubkový zákon – nyní na tyto věci přistupujeme pod tlakem koaličního vyjednávání, ale politický zisk z nich budou mít naši partneři.
Jak tedy dosáhnout obnovení důvěry voličů v nejen v nadcházejících komunálních a senátních volbách, ale i ve volbách krajských, které nás čekají? Myslím, že nestačí jen nedělat chyby, o kterých jsem mluvil, to je podmínka nutná, nikoli postačující. Zčásti je tato podmínka naplněna změnami vnitřních pravidel, které jsme udělali před volbami, a z větší části to bude úkol nově zvoleného vedení strany. Neměli bychom však dopustit, aby se označování těchto skutečných či virtuálních problémů v ODS stalo samo o sobě programem. Abychom uspěli v jakýchkoli dalších volbách, musíme přijít s tématy, která naše voliče skutečně trápí. Rád bych se zmínil o několika oblastech, které považuji právě pro následující volby důležité.
KOMUNIKACE
Zní to samozřejmě
banálně a opakujeme si to každý kongres, ale stále se ukazuje,
že v této oblasti je velmi lehké udělat chybu. Nově nastupující
vláda bude mít, podobně jako vláda Mirka Topolánka, snahu
uskutečnit své reformní kroky v prvním roce svého vládnutí. To
však mnohdy vede k tomu, že je nestačí občanům dostatečně
vysvětlit, jak se dnes moderně říká zkomunikovat. Co
je horší, mnohdy se to nepodaří ani dovnitř ODS, v důsledku
čehož se naši členové a představitelé zrovna nepřetrhnou v
obhajování těchto většinou nepopulárních změn. Navrhuji
zlepšit komunikaci do členské základny už nyní, kdy se rodí
nová koaliční dohoda. Ta přinese celou řadu nutných reforem,
ale i kroků, které nejsou úplně podle gusta ODS, ale budou nutným
kompromisem.
OSOBNÍ NASAZENÍ VE VOLBÁCH
Další
banalita, další evergreen našich debat. Bohužel se opět ukázalo,
že aktivně se do voleb zapojilo pouze pár předních kandidátů,
ostatní možná dorazili na některé akce, ale povětšinou se
omezili na postávání u stánků Městečka a čekání, zda nějací
voliči přijdou k nim. Tyto volby se svým posíleným preferenčním
systémem ukázaly, že není malých rolí a že do budoucna si bez
pozitivního osobního nasazení, především v kontaktní kampani,
nemůže být nikdo jistý svou pozicí na sebelepším místě
kandidátky. Není nutno zdůrazňovat, že v komunální a senátní
kampani je nutnost aktivní kampaně ještě mnohem zřetelnější,
zejména v senátních volbách jde o každý hlas.
Závěrem dvě věcná témata důležitá pro komunální volby:
ZNEUŽÍVÁNÍ SOCIÁLNÍCH DÁVEK A POŘÁDEK V ULICÍCH
Věci, které spolu úzce souvisejí, které se dotýkají mnoha našich měst. Je jasné, že nejde o absolutní výši sociálních dávek, které jsou takto vyplaceny, to rozpočet nespasí – jde zejména o důvěru těch občanů, kteří tvrdě pracují a nemají jednoduchý život a štve je vidět kolem sebe lidi, kteří systém zneužívají. Pokud se týká bezpečnosti, i zde nejde jen o velkou zločinnost, ale spíše o důslednost v potírání zločinnosti malé. Několikrát ukradené autorádio či v klidu působící varna pervitinu ve vašem paneláku vás znechutí více než uprchlý Krejčíř. Na komunální úrovni se jednotliví představitelé ODS pokoušejí být v těchto oblastech aktivní, na celostátní úrovni však ODS s těmito tématy doposud tak silně spojena nebyla, přestože to je přirozená doména pravice. Brzy k tomu může přistoupit i problematika imigrace. Doufám, že nechceme, aby tento prostor začal zaplňovat někdo trochu chytřejší a uhlazenější než Dělnická strana.
DAŇ Z NEMOVITOSTI je výsostně komunální téma, které nebudeme moci v těchto volbách opominout. Jde o daň, která by přicházela v úvahu, kdyby došlo k nejhoršímu a vláda musela navrhnout zvýšení některých daní. Případné zvýšení DPH má své sociální limity, u spotřební daně je problémem její výběr a přeshraniční konkurence. Vybírat daň z nemovitosti postavené z již zdaněných peněz se nám, členům ODS, vždy příčilo, avšak pokud by to mělo být cenou za udržení rovné a nízké daně z příjmu, myslím, že tu diskusi musíme vést.
Jedním z nových faktorů pro tyto komunální volby není jenom sazba daně z nemovitosti, ale podstatně vyšší pravomoc obecních a městských zastupitelstev ji stanovovat. Přijmeme-li však fakt, že demokracie na každém stupni by neměla být jen o výdajové ale i o příjmové straně rozpočtu, nemůžeme alibismus některých starostů přijmout.
Dámy a pánové, pokusil jsem se nezůstat jen u mnohokrát řečených pravd, ale těmito příklady jsem se snažil prokázat kolik práce nás do komunálních a senátních voleb čeká. Já sám vám děkuji za dosavadní spolupráci a jsem připraven podpořit nové vedení ODS a pomoci tam kde bude třeba.
Mgr. Petr Gandalovič, místopředseda ODS a poslanec PČR
